Sobota , 19. 07. 2025

Čeněk

Nela v koučinku: Koučink Emočních rovnic „na Fénixe“

Po delší odmlce zapříčiněné zdravotní stopkou Nely se opět začínáme potkávat a obracet zažité vzorce v její hlavě. Co se doteď díky koučinku u Nely dělo?
emoční
ilustrační obrázek

03. 02. 2023

Nu dobrá, říkáte si – a to má být jako bájný fénix povstanuvší z popela? Není no. Ale zas sýkorka je moc hezký ptáček – náš, český, navíc má podle wikipedie poměrně velkou hlavu a silné nohy – tudíž jsem usoudila, že mi je aspoň vzhledově blíže a třeba vás ten rozkol v obrázku a nadpisu právem rozlítí a přečtete si s očima v plamenech článek o mojí cestě s koučkou Emočních rovnic Marcelou až do konce.

Potřebovala jsem pauzu

Od předešlého koučinku Emočních rovnic s Marcelou uběhl nějaký měsíc. Naposledy jsem se tetelila nad otázkou: „A co chci já?“ „V čem se cítím dobře?“ „Co mě baví?“ V tréninku napojení sama na sebe pokračuju a sem tam na mě vykoukne nečekané překvápko. Když mi předčasný Ježíšek donesl ladnou červenou cirkulárku, byla jsem nadšená. Miluju vůni řezaného dřeva! A trošku se bojím o prsty.

Když jsme se s Marcelou konečně zase viděly, sama si všimla, že u mě došlo k posunu. Překalibrovaly jsme společně moje hodnocení čtyř oblastí života s novými pocity. Od těch nejhřejivějších, tryskajícího štěstí, obláčky a duha po ty nejméně příjemné tři sáhy pod zem. Nejdřív mi to přišlo zvláštní, vždyť jsem nebyla schopná pár týdnů ani dojet do práce, kamarádům jsem se vyhýbala, zdravotně mi bylo pod hodně velkýho psa, možná spíš koňa, a poprvé v životě mi bylo nějakou dobu všechno jedno.

Solidní šok. Protože co slíbím, přece splním! A pomůžu všem, ať už si o pomoc řeknou, nebo ji vlastně ani nechtějí… Asi si tělo prostě řekne. Ona si vlastně řekne i hlava. Když to člověk dlouhodobě přehání, neposlouchá se, tak se pak diví. Myslím si, že naštěstí jsem už před mým zbabraným „Taxisem“ začala mít své buňky buňkaté docela ráda, a proto jsem se relativně rychle vyškrábala zpět do výšin každodenního procesu.

K TÉMATU  Nikola (37): „Stalker mě málem připravil o rozum.“

Posunula kam?

Ehm… Kde je tedy ten posun? V mém životě je najednou mnohém míň dramatu. Vnitřního. Na vnější už mě stejně neužije. Přišlo to postupně a je to jako pohlazení po duši. Spoustu věcí jsem přestala nevědomky řešit a žije se mi lehčeji. Věřím, že na tom mají svůj lví podíl i Emoční rovnice. Ačkoli jsme s Marcelou došly k závěru, že klasický koučink a vytahování bahna z mojí hlavy by byl v době pauzy spíš na škodu, protože to je prostě záhul, věnovala jsem se příjemnému – obracení mých ošklivých nábalů přesvědčení v opačné a mně prospěšné Emoční rovnice.

Filmovat si nové vzorce v hlavě je ohromně příjemný, a navíc je to legrace. A pro mě, jakožto člověka, kterému se zarytá přesvědčení o tom, kterak neuspět, udělat chybu nebo jen nepředvést stoprocentní výkon, opakují setsakra často, je pro klid duše fakt, že i když si novou cestičku v hlavě „nahraju“ špatně, lze to zkusit jinak a opravit, jednoduše nadnášející pocit. Takový ten, jako když zavřete oči na lehátku ve vyhřátém bazénu se slanou vodou.

Pecka! Proč o tom píšu? Protože ač jsem se dala na cestu zlepšování svého života, moje/naše/vaše hlava má ráda své zajeté mechanismy. A já na sebe trochu pozapomněla, páč mi bylo už o něco lépe a jako varovný pohlavek jsem dostala pětihodinový pobyt na emergency. A to nechcete.

Proto nestačí se například naučit říkat Ne. Ještě to chce si ujasnit kdy, komu nebo čemu to Ne chcete říkat, aby vám bylo dobře. A tady se nám už zase hezky klubou dávná, hluboce zarytá dogmatíčka, na kterých si dost možná lpíte taky tak urputně jako já. Jen se někdy tváří, že „takový jsem já, matičko“. Že jsou součástí povahy, kultury, nás. Proto věřím, že mít někoho, kdo si všímá, co o sobě a fungování světa říkáte a dokáže s tím pracovat ve váš prospěch, je prima.

K TÉMATU  Opalovací krémy mohou měnit naši DNA
plán

Plánuj neplánované

V každém svém článku zmiňuji i konkrétní věci, které jsem se díky Marcele naučila nebo se je učím. Tentokrát byl zásadní zásah na komoru ten, že si mám plánovat v diáři čas na neplánované události. Kroutila jsem se jako had. Už si přece plánuju čas na sebe. Hezky chodím třeba na fyzioterapii, praktikuji čučení do zdi, přečetla jsem i pár knih… Ale plánovat si čas na něco, o čem nevím, že bude? Jajajaj.

Taková ztráta času – padalo ze mě, plus kopa dalších „mouder“. A přitom jsem si odpověděla hned svým úvodním mrčením, jak si pokaždé krásně naplánuju den, co všechno stihnu, není minuty nazmar a ono mi do toho „cosi“ vcelku často hodí vidle. A já se hněvám. Přitom – jde si naplánovat třeba to, že potkáte svou životní lásku? Jsou věci, které mají přijít a jsou dobré, a když na ně nemáme čas, může se stát, že je bereme jako otravnou mouchu a místo toho, abychom svou šanci chytly za kadeře, plácnem ji „mouchačkou“. Beztak je škoda, že má den jen 24 hodin, viďte?

Krásné zimní dny

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Nela v koučinku: Ven z bludného kruhu, než se mi zamotá hlava

Nela v koučinku: Emoční koučink fakt až na dřeň

Zdroje článku:
https://www.marcelahlavackova.cz
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Omrzely vás všechny ty stále dokola opakující se jídla, která si připravujete? Máte občas chuť odměnit vaše chuťové pohárky něčím netradičním – nebo něčím, co jste třeba ještě nikdy předtím neochutnali? V tom případě vám určitě uděláme chutě hned několika tipy na božská italská jídla, která zkrátka musíte ochutnat!
Bušící srdce, zvýšení krevního tlaku i zpocené dlaně. Tohle všechno se děje při pohledu na milovanou osobu. Své o tom vědí především muži, které společnost považuje za pragmatické a necitlivé jedince! Jak jsou na tom jednotlivá pohlaví? Kdo se zamiluje rychleji? Možná budete překvapené.
Agorafobie postihuje dvakrát častěji ženy než muže. Typická doba, kdy se u pacientů příznaky agorafobie projeví, je mezi 25 až 35 lety. Obecně známá je tato porucha jako strach z veřejných a otevřených prostor.
Navzdory tomu, že dnešní možnosti cestování jsou mnohem větší a rozmanitější než kdykoli jindy, stále více tuzemáků dává přednost pobytu na vlastní chalupě. Proč nad zahraniční exotikou vyhrává letní dovolená v našich krajích na celé čáře?
Milán – mekka módy, kam se dostanete prakticky za pár korun. Dopravu můžete zvolit leteckou, ale ve hře je i jízda osobním autem (vždyť leží sotva 800 kilometrů daleko). Ať už se však do italského města dostanete jakýmkoli způsobem, nezapomeňte zde navštívit řadu nádherných míst. Tahle jsou ta nejdůležitější, abyste skutečně mohli říct, že jste viděli Milán po všech jeho stránkách.
Manželství se už dávno nebere jenom za “cár papíru”. I když je pravdou, že tento názor mezi námi nějakou dobu převládal, dnes se zájem o svatby zase zvedá. Lidé chtějí ztvrdit svou lásku před přáteli a rodinou, navíc se chtějí nějakou dobu pyšnit krásnými fotografiemi na sociálních sítích. Zatímco někteří se uchylují do starých chaloupek a stodol, jiní se rozhodli vzít se na útesu u moře. Pakliže se však chcete brát za hranicemi, je nutné vyřídit několik věcí. 
Název této léčivé metody přímo zavání jemnými vůněmi, které vás ovanou hned, jakmile se a takovou aromaterapii vydáte. Poslední dobou e mezi lidmi tato nenásilná cesta harmonizace vlastního těla i duše stále populárnější.
Lidské vztahy jsou složité a jen stěží by se vám povedlo je předem naplánovat. Když s někým chodíte a vztah neklape, obvykle ho prostě ukončíte. V mnoha případech se pak už nemusíte nikdy setkat a za touto kapitolou můžete po čase udělat pomyslnou tečku. Co když to ale nejde?
Zažil to jistě každý z nás. Stačí pobyt venku, když počasí zrovna nepřeje, stejně tak jako trávit čas v místnosti, kde klimatizace jede na plné obrátky. Studené ruce sice mohou být naprosto běžným jevem, ale také mohou signalizovat zdravotní problém.
Správné nakládání s léčivy je důležitá, a přesto tak často opomíjená, součást bezpečné léčby. Patří do toho totiž i zacházení s nepoužitými nebo expirovanými léky. Průzkumy sice ukazují, že se stále více lidí učí odnášet nepoužité a prošlé léky zpátky do lékáren, nicméně to nijak nesnižuje to obrovské množství, které se každoročně vyhodí. Celkový objem se liší stát od státu, kraj od kraje, i město od města. Můžeme ale říct, že průměr evropských zemí bývá mezi 10 a 100 tunami na milion obyvatel ročně. V Česku jsou to každoročně léky za zhruba 4 miliardy korun. Největším problémem ale stále zůstává fakt, že většina léčiv stále ještě končí v odpadech.
Každou noc se nám během spánku může zdát třeba i 5 snů, jejichž délka je nejčastěji 15 až 40 minut. Odborníci na sny vysvětlují, že naše sny odrážejí základní vzorce lidského chování. Odráží to, kdo jsme, co potřebujeme a v co věříme. Jaké jsou nejčastější sny a jaký je psychologický pohled na to, co znamenají?
Vybrat si brýle je tuze složitá věc, kterou není radno podcenit. Aby na vás brýle (ať už dioptrické či sluneční) vypadaly dobře a cítili jste se v nich přímo bezvadně, je potřeba, aby tzv. "seděly“ na váš tvar obličeje.

Výběr článků

Umělci potřebují ke svému tvoření velkou spoustu inspirace. Aby byli skutečně dobří a ve svém oboru vynikali, musí se do svého řemesla naprosto ponořit. A to často vede k situacím za hranicemi běžného chápání.
Astroložka Naďa Šmídová připravila horoskop krásy a duševního zdraví na další pracovní týden. Čemu se v sychravém počasí vyhnout a co naopak očekávat?
Požár v hotelu v tureckém lyžařském středisku Kartalkaya si dnes brzy ráno vyžádal životy 66 lidí a dalších 51 osob bylo zraněno. Tragédie upozornila na otázky bezpečnosti během zimních dovolených, a to nejen v zahraničí. Jak si užít pobyt v horách bez rizika?

Nepřehlédněte

Ze všech stran na nás létají reklamy na prostředky do domácnosti, které jsou údajně doslova zázračné. My si je dokola pořizujeme, a tím hojně rozšiřujeme naši syntetickou armádu. Opravdu nám běžné toxické přípravky ovlivňují život?
Všude kolem nás vykukují nové módní kousky, které prostě musíme mít. Vše máme krásně naservírované na talíři. Současná doba zkrátka a dobře nahrává fast fashion, která je sice na pohled hezká, ale dříve či později se promění v nevábný kus hadru. Jinak to totiž ani nejde. Nemůžeme za pár kaček dostat něco, co nám vydrží navěky, pořád pěkné, necuckaté, sytě barevné. A právě tímhle se dostáváme k tomu, proč tedy dát přednost slow fashion a podpořit raději české značky.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek