V tom jsem jí nebránila, pak jsem ale sama onemocněla a ona si dceru k sobě zvala na celý měsíc. Jakmile se vrátila domů, nemohla jsem ji po měsíci u babičky poznat. To milé bezstarostné normální děvče má nyní názory přesně, jako moje tchyně.
Rozdílné světy
Já žiju moderním životem, dceru vychovávám tak, aby v dnešním světě uměla přežít. Myslím, že jsem spíše mamka kamarádka. Všechno si říkáme, nedávám jí moc zákazů, ona je slušná, pomáhá, ale samozřejmě má i své kamarády a takový ten normální pubertální svět. Což je za mě v pořádku, je jí šestnáct let.
Vím, že už měla kluka, vím, že spolu měli první sex, nechala jsem jí proto napsat antikoncepci. Jsem ráda, že mi vždycky všechno otevřeně řekla, že jsme si o tom mohly promluvit, zkrátka jsem spokojená. I když jsem s dcerou sama, vím, že nám nic nechybí. Její otec už má novou rodinu, vídají se, a stejně tak s jeho matkou, která trvala na tom, že s vnučkou chce mít pěkný vztah.
Její babička má jiný svět, než je ten náš, to jsem věděla vždycky. Nikdy by mě ale nenapadlo, že mi bude mluvit do výchovy téměř dospělé dcery, nebo že se ji bude snažit změnit. Vrátit ji na správnou cestu, jak ona sama s oblibou říká. Jenže všechno člověk neuhlídá.
Měsíc u babičky nebyl dobrý nápad
Před nějakým časem mi na preventivní prohlídce našla gynekoložka nález, který se musel okamžitě řešit operativně. Měla jsem jít na nějaký čas do nemocnice, a tak jsem řešila, co bude s dcerou, kterou jsem rozhodně nemohla nechat samotnou doma. Někdo na ni musel dohlídnout, moje maminka ale stále pracuje a nemá tolik času, hodně cestuje a je neskutečně aktivní.
Druhá babička chtěla být aktivní, měla zájem o sbližování se svou vnučkou, takže jsem tam dceru poslala na měsíc na prázdniny, abych se mohla já sama dát dohromady. Nikdy spolu ty dvě tolik času nestrávily, ale mně to přišlo jako dobrý nápad. Vždyť tchyně vychovala čtyři děti, tak co by se mohlo stát?
Jenže se stalo! Po měsíci u ní jsem dceru nemohla poznat, to, co s ní ona provedla, jí nikdy neodpustím. Sama nevím, co s tím budu dělat, vůbec mě totiž dcera nechce poslouchat. Najednou nejsem ta suprová mamka, jsem ženská, co zničila rodinu a jsem neznaboh!
Převýchova podle mojí tchyně
No, to víte, když máte skvělý vztah s dospívající dcerou, říkáte si, že máte úplně všechno, protože je to velice důležité. Jakmile se ale dcera vrátila od babičky, už ve dveřích jsem poznala, že je něco špatně.
Měla i jiné oblečení, to brzy vyměnila zase za své, u babičky ale nemohla nosit všechno. Tričko na ramínka přece slušné holky nenosí, aby se příliš neodhalovaly. To byl ale jen začátek. Tchyně si totiž dceru vzala do parády, a po svém se ji rozhodla trošku převychovat. Přišlo jí, že já jsem té výchově moc nedala.
Učíš mě špatné věci
Dcera na mě dokonce zaútočila slovně s tím, že ji učím špatné věci, že by ještě s kluky neměla nic mít, že kamarádi nejsou všechno, že dvojky ve škole jí nestačí, a hlavně, že jsem rozbila naši šťastnou rodinu a tím jsem všechny zradila. Dokonce si přinesla nějaké brožurky z kostela, kam ji babička nezapomněla vzít. Nechce se mnou mluvit, dívá se na mě jako na kriminálníka. Nevím, co se to stalo, najednou se mi dcera odcizila, uzavírá se do sebe a jde na mě s Bohem.
Upřímně se děsím jen toho, že si vyhlédne nějakou sektu a uteče mi, nebyl by to první případ. Navíc jsem u ní už našla nějaké prospekty, které rozdávají příznivci jehovistů, a to mě docela vyděsilo. Tohle je přesně moje tchyně, když teď dceru vidím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Rodiče mají vždycky pravdu a neustále se před nimi obhajujete. Nehádejte se, když to nemá smysl
Babička na hlídání. Je to radost nebo povinnost a co když hlídat zrovna nechcete