Hlídání ano, zneužívání ne
Většina prarodičů je se svými vnoučaty určitě ráda. A také rádi pomohou. Ovšem pokud se jedná o hlídání od pondělí do pátku, je řada babiček opatrnější. Mají své koníčky, někdy i práci, a také si chtějí si dopřát dostatek pohodlí, které neměly době, kdy chodily do zaměstnání. A je to dobře. Každodenní péče patří rodičům. Hlídání by se nemělo zvrhnout ve zneužívání. Chtějí po vás děti, abyste šla do předčasného důchodu a starala se o vnouče, zatímco ony budou pokračovat ve své kariéře? Zvažte velmi pečlivě, zda se necháte přesvědčit. Nižší důchod vám už zůstane navždy. Budou vám děti tuto každoměsíční ztrátu kompenzovat až do konce života? Určitě je nejhorší slyšet věty typu: „Ty se svým vnoučatům málo věnuješ, vždyť je skoro neznáš.“ „Ty nás nemáš ráda.“ „Ale sestře (bratrovi) hlídáš děti víc.“
Hlavně nepodlehnout
Takové citové vydírání vás může trápit. Začnete mít pocit, že jste zlá babka, která někde skotačí, místo aby seděla doma v bačkorách a povídala vnoučatům pohádky. Ale tahle doba už dávno minula a vy máte právo na svůj volný čas a svůj soukromý život. Nenechte si ho vzít a řídit dospělými dětmi. Samozřejmá je pomoc v krizových situacích, jako je nemoc dítěte či dospělého, stěhování, dlouhodobá pracovní cesta jednoho z rodičů a podobně. Nebo například pravidelné hlídání třeba jednou, maximálně dvakrát týdně, pokud jsou rodiče vytíženi do večera (odpolední směny apod.). V ostatních případech, kdy rodiče jdou jen za svými koníčky typu „zápasy, tréninky, kina, hospody, karty, dámské jízdy,“ hlídejte jen tehdy, když se vám opravdu chce a máte čas.
Vydržte výčitky vašich dětí. Ony si musí zkoordinovat svůj čas, případně stanovit priority – zájmy nebo děti? A pochopit, že čas se svými dětmi mají trávit především ony.
Nenechte se nutit, když nechcete hlídat
Je to váš čas a vy určíte, jak si jej užijete. Zda se svými vnoučaty, nebo s přítelkyněmi, sportem, na výstavě či v kině. Jen zvažte, jak často chcete být se svými potomky a vnoučaty v kontaktu. Může se totiž stát, že když nebudete trávit se svými vnoučaty čas v době jejich růstu a dospívání, nebudou vám rozumět. Až budou dospělé, jejich vztah k vám pak může být spíše formální, než vřelý. A tak se ochudíte o lásku nejbližších bytostí. Blízký vztah se totiž buduje dlouhá léta a začít se musí včas. Jestliže tedy chcete, aby si vás vaši vnuci pamatovali a vzpomínali na to, co všechno zažili se svou babičkou, strávili s vámi vaše narozeniny či Vánoce, hlídejte. Stačí občas, každý kontakt se počítá.
