Domů » Rodina » Dítěti se stýská. Jak mu nejlépe pomůžete, když nejste poblíž
Rodina

Dítěti se stýská. Jak mu nejlépe pomůžete, když nejste poblíž

Dítěti se stýská
Zdroj:123RF.com
Stýskání dětí o prázdninách. Jak si s ním poradit? Děti nemohou trávit celý čas se svými rodiči, jezdí na letní tábory, sportovní kurzy nebo k prarodičům. Co dělat, když si napíšou či zavolají, že se jim stýská? Nemějte výčitky, chvilkové stýskání je přirozené. Můžete jim pomoci tím, jak se zachováte vy.

Dítěti se stýská na chatě

Letní prázdniny znamenají vymyslet pro dítě program na celé dva měsíce. Dítěti se stýská, ať je bez vás kdekoli. Pomoc prarodičů nebo příbuzných se hodí vždycky. Pokud jsou již v důchodu nebo si vezmou část dovolené, aby vám pomohli hlídat, je to skvělé. Ať budou na vlastní chatě nebo vyjedou s dětmi na nějaký pobyt, vždy je pro menší dítě přijatelnější, když bude se známou osobou.

Stýskání určitě přijde také. Někdy ukápne pár slziček před usnutím, jindy se volá maminka, když dítě něco bolí nebo se popere s bráchou. Je to normální a vy byste se o tom vlastně ani neměli dozvědět. Vždyť vaši příbuzní zvládnou dítě uklidnit a zabavit je, aby brzy zapomnělo.

Věřte dospělým a neztěžujte práci vedoucím a vychovatelům

Ke stýskání přispívají velkou měrou mobilní telefony a každodenní volání rodičů. Jestliže chcete, aby vaše dítě bylo v pohodě, nevolejte mu. A nechtějte, aby denně volalo vám. Mnoho rodičů má pocit, že dítě rozhovor s ním uklidní a potěší. Opak je pravdou. Po skončení rozhovoru pak většinou prarodiče nebo táboroví vedoucí musí hasit daleko větší smutek. Někdy i pláč a snahu zabalit si a pádit domů.

Zkuste se vrátit ke staré dobré pohlednici. Pokud je dítě u babičky a dědy, jedna za týden stačí. Zbytek nechte na nich. Jestliže se domluvíte na večerní SMS od dospělého typu „vše OK“, uděláte pro své dítě víc, než když s ním budete denně vést dlouhé hovory.

Na škole v přírodě i na táboře také bez mobilů

Škola v přírodě je pro malé školkaře a školáky jednodušší, než tábor. Jedou tam totiž s dětmi, které znají, s učiteli, kteří jsou s nimi celý školní rok. Tím pádem mají v partě vlastně stejnou roli, jako ve školce či školní třídě. Ani zde se nedoporučuje mobilní telefon. Učitelé a vychovatelé si umějí s chvilkovým dětským smutkem poradit.

Totéž platí o letních táborech. Stačí maličkost, například zdánlivá nespravedlivá prohra v závodě, a dítě už píše rodičům srdceryvné SMS. A někteří rodiče obratem volají hlavnímu vedoucímu, aby „křivdu“ vyřešil. Mezi tím dítě na událost dávno zapomnělo a zapojilo se do hry. Zkušení táboroví vedoucí doporučují dát místo mobilu dítěti s sebou oblíbenou hračku nebo knížku.

Nejlepší, co pro své dítě mohou udělat rodiče, je korespondence. Ideálně obden. Pro menší děti se doporučuje poslat pohled ještě před začátkem tábora, aby na ně čekal už při příjezdu. Zprávy mají být pozitivní. Zásadně se vyvarujte smutných informací a slovům o stesku. Přejte dětem pěkné zážitky a povzbuďte je, aby si užily dobrodružství a legraci.

Když všechno selže, je čas dítě netrápit a vzít domů

Vzpomínám si na své dětství, jak jsem se moc těšila na prázdniny k babičce. Moje o dva roky mladší sestra jela poprvé se mnou. Hned první večer tak usedavě plakala, že přítomným tetám nezbylo nic jiného, než ji o půlnoci posledním autobusem dovézt zpět k rodičům. Stává se, že někomu nepomůže čas ani dny plné zábavy a aktivit. Vedoucí si všimnou dítěte, které zůstává i po několika dnech na táboře plačtivé, straní se zábavy a jen počítá dny do odjezdu. Jestliže vám vedoucí zavolá a doporučí, abyste vzali malého táborníka domů, udělejte to.

Po návratu domů dítěti předčasný návrat z tábora nevyčítejte. Nesmějte se mu, nepředhazujte mu to jako jeho selhání. Nevyprávějte o tom před ním známým a příbuzným.  Mluvte s ním o pozitivních zážitcích z tábora a o dalších prázdninových plánech. Třeba to zkusí příští rok.