Životní styl

Plýtvání potravin je problém nejen v Česku. Jak mu zabránit nebo ho alespoň zmírnit? Kam s potravinami, které nestihneme využít?

Jak zabránit plýtvání potravin?
zdroj: 123RF.com
Mnohokrát skloňované téma, které patří dlouhodobě na seznam globalizačních problémů v celém Západním světě. Věděly jste, že podle statistik z roku 2018 průměrný Čech ročně spotřebuje zhruba 785 kilogramů potravin a zhruba 200 kilogramů vyhodí? Statistiky Evropské unie mluví jasně. Každoročně se vyhodí zhruba 88 milionů tun jídla. Každá česká domácnost má tak ve své režii svoji vlastní spotřebu a záleží jen na nás, jak se k ní postavíme.

Máme tendenci hodně nakupovat a to ve slevách a akcích. Zároveň to však v častém případě vede k tomu, že jednoduše dané potraviny nestihneme spotřebovat. Mezi největší plýtvače potravin nepatří ani tak firmy, obchodní řetězce nebo sklady, ale obyčejné domácnosti. Podle odborníků je nejčastějším problémem to, že snadno a často podléháme reklamám a nákupům v akci.

Podle posledního výzkumu, který dělal také Sociologický ústav, nejvíce plýtvá mladá generace ve věku od 18 do 25 let. Naopak nejméně plýtvají senioři, kteří mají nízké důchody, a jsou tak nuceni daleko více šetřit. Jak tedy změnit – případně omezit tento celosvětový problém? 

Proč mladí plýtvají?

Je to překvapivé a podobný názor na to mají i někteří odborníci. “Mladší generace patří zrovna mezi největší ekology a bojovníky vyváženosti. Na druhou stranu však mladí lidé nemívají pevný program. To znamená, že mají například v plánu si uvařit, ale tento plán se několikrát změní. Neustále se jim mění denní program a to je právě ten zádrhel,” říká ředitelka Potravinové banky v Praze Věra Doušová.

Jak můžeme ovlivnit spotřebu potravin?

Podle odbornice existuje hned několik základních principů. Jedním z nich je nejít nakupovat hladový. Hladový člověk toho zákonitě pokaždé nakoupí více. “Lidé by měli dbát také na správné skladování potravin. To je možné najít například na webu zachranjidlo.cz,” upozorňuje specialistka. 

Podle ní je také velmi důležité vědět, kolik čeho potřebujeme. Jak to zjistit? S konkrétním řešením přišli například studenti na jedné z českých univerzit, kteří momentálně testují speciální aplikaci, která by měla vyhodnotit podle receptu, kolik potřebujeme potravin a jaké konkrétně. Tím pádem si tak v budoucnu můžeme daleko více pohlídat naše nákupy. 

Co s potravinami, které nám přesto zbudou?

Existují takzvané veřejné lednice, kam je možné potraviny zavézt. Pokud jsou originálně zabalené, tak mohou lidé využít také potravinové banky. Pozor! Nepřijímají se však již načaté potraviny. Potravinových bank najdeme v Čechách celkem patnáct. 

Kdo nejčastěji využívá potravinové banky?

“K nám do potravinové banky chodí převážně jednotlivci. Jsou to lidé, kteří se dostali buď vlastním nebo cizím zaviněním do nějaké těžké životní situace. Já jsem zároveň těmto lidem nabídla také spolupráci. Jsou to dle mého názoru lidé, kteří jsou pro tuto práci daleko více vnímavější a empatičtější už jen z toho důvodu, že se sami octli v podobné situaci. Pomáhají tak dle mého názoru rádi a s citem,” popisuje situace z praxe Věra Doušová.

Dobrou zprávou je, že Česká republika se nedávno zařadila mezi další členské země EU, které nařídily obchodním řetězcům darovat neprodané potraviny pro další spotřebu.  To samozřejmě potravinové banky vítají. Legislativa je v současnosti taková, že v lednu začal platit zákon, který nařizuje obchodním řetězcům nad 400 metrů prodejní plochy, aby bankám darovaly všechny potraviny. Je to výhodné i pro samotné řetězce, protože ušetří za likvidaci a dopravu potravin. Banky zase vítají, že mají díky tomu denně čerstvé věci a mohou nabídnout klientům širokou škálu potravin. 

A co vy na to? Začnete doma s potravinami zacházet šetrněji?

Reklama

Reklama