Zneužil mě, jen tak pro zábavu
Helena, 37 let
Je to už dávno, ale nikdy na to nezapomenu. Bylo mi tehdy dvacet a zamilovala jsem se do kluka z ulice. Ano, je to tak. Potkali jsme se v tramvaji. Zasáhl mě jako blesk z čistého nebe. Strašně se mi líbil. Když jsem vystoupila, zamrzelo mě, že jsem mu nedala ani číslo.
Tramvaj pomalu ujížděla a on na mě zamával a ukazoval, že vystoupí na další stanici. V tu chvíli jsem váhala, zda mám počkat nebo ne. Počkala jsem. Byl to románek jak z červené knihovny. Pozval mě na kafe, pak na večeři a nakonec jsme spolu byli asi rok. Prožívala jsem krásné chvíle, které byly nekonečné a plné lásky, žhavých polibků a ještě žhavějších nocí. Byl první, kdo mě připravil o věneček, tak ani není divu.
Přijížděl se pomazlit. Občas
Po roce jsem ho přestala zajímat. Ani přesně nevím, jak a proč to přišlo. Asi taková ta klasika – zamilovanost pomine a zbyde realita. Sex mezi námi úplně nevyhořel. Vlastně to bylo to jediné, kvůli čemu jsme se ještě vídali. Chtěla jsem to několikrát ukončit, ale byl tak úžasný v posteli, že jsem nemohla. Vztah se rozplynul, jak pára nad hrncem a život šel dál. Nemohla jsem si nějakou dobu najít partnera. Nikdo nebyl jako on. A on – Karel – občas zavolal a přijel se pomazlit. Nevadilo mi to, protože jsem nikoho neměla a obětí mi chybělo.
Po dvou letech jsem si našla nového partnera. Začala jsem s ním žít a všechno se zdálo krásné až do chvíle, kdy se Karel zase ozval. Že mě zve na kafe. Jen tak, popovídat. Něco mi říkalo, že bych neměla, ale byl to přece Karel. Měla jsem i po té době pro něj trochu slabost.
Zamknul mě v autě a odvezl na chatu
Přijel i se svým bráchou. To mě překvapilo. Nasedla jsem do auta a už za pár minut litovala. Byl hrubý, zlý, nadával mi. Bráchu vyložil po cestě a já chtěla domů. Nepustil mě. Zamkl auto a odvezl mě na svou chatu. Brečela jsem, prosila jsem, slibovala hory doly, neposlouchal. Vyvlekl mě z auta a odtáhl do domu. Vzpínala jsem se a znovu ho prosila. Strhal ze mě oblečení a i přes mou nevoli si užíval moje tělo se vším všudy. Nemohla jsem se bránit. Plivala jsem mu do obličeje a jeho to strašně rajcovalo. Všechno mě bolelo, servítky si nebral. Nezapomenu na ten jeho hlasitý smích, kterým mi naznačoval, že nemám šanci. Přestala jsem se bránit. V hlavě se mi motalo všechno možné. Obviňovala jsem se, že jsem si za to mohla sama, že jsem dobrovolně nasedla. Už jsem jen tiše snášela jeho sexuální výlev a po tvářích mi tekly slzy. Pak přestal. Trvalo to snad hodiny. Ani už nevím.
Řekl mi, ať táhnu
Když skončil, oblékl se a zavelel, ať se seberu a táhnu z jeho domu. Byl nevybíravý a já se bála, že by mi mohl udělat i něco dalšího. Oblékla jsem se a zabouchla za sebou dveře. Stopla jsem si auto, abych se mohla vrátit domů. Řidič viděl, že se mnou není něco v pořádku, ale já jsem ho ubezpečila, že všechno je ok. Ten den jsem domů ale nedorazila.
Cítila jsem se špinavá, očerněná, bezmocná. Příteli jsem zavolala, že přespím u kamarádky. Protestoval, ale nakonec mě nechal. Přespala jsem na hotelu. Nechtěla jsem nikoho slyšet ani vidět. Umývala jsem se v koupelně několik hodin. Snažila jsem se očistit, ale to se samozřejmě nepodařilo. Styděla jsem se před celým světem. Druhý den jsem se vrátila domů, ale už nic nebylo jako dřív.
Po krátké době jsem se s přítelem rozešla. Nedokázala jsem mu to říct a cítila jsem vinu. Vždycky jsem chtěla mít čistý vztah. A ten jsem si “zašpinila” vlastní hloupostí. Karel už se nikdy neozval. A já se snažila tuhle historku úplně vytěsnit ze svého života. Dnes chápu ženy, které někdo zneužije, jak se cítí, proč o tom nechtějí mluvit. Dnes žiju nový život. Snad lepší. A snad tím, že jsem tohle napsala světu, jsem definitivně uzavřela kapitolu s názvem Karel.
Otec využil mé dětské slabosti
Jana, 32 let
Naši se rozvedli, když mi bylo 10. Táta se se mnou nepřestal vídat. Žil už se svou novou rodinou, ale já jsem byla jeho ´malá holčička´. Do určité chvíle jsem se za ním těšila. A moc. Moc mi chyběl. Pak ale se to změnilo. Jeden večer si dal o nějakou tu skleničku víc. Byli jsme doma sami. Říkal, že jsem jeho sluníčko a začal plánovat, co budeme dělat. Navrhovala jsem televizi a on souhlasil. A znovu si nalil.
Miloval mě víc než je zdrávo
Když byl už přiopilý, posadil se ke mně na gauč. Pohladil mě po vlasech a opakoval stále dokola, jak jsem krásná. Jak by ne, byla jsem přece jeho. Milovala jsem ho jako nikoho na světě. Čím víc mě hladil, tím méně se mi to líbilo, ale neměla jsem z toho rozum. Nenapadlo mě, co by se mohlo stát. Chtěla jsem se dívat na film. Dávala jsem jeho ruce nenápadně stranou. Nepřestal. Film skončil a já se rychle odebrala do postele do pokoje pro hosty. Zavřela jsem oči a čekala na klidný spánek.
Ten den skončilo moje dětství
Ve strachu jsem se pokusila usnout. Když se mi to podařilo, hodně rychle jsem se zase probudila. Byly to opět jeho ruce, které se mě dotýkaly. Lehnul si vedle mě. Necítila jsem se dobře. Cítila jsem jeho opilý dech. Chtěla jsem něco říct, ale zakryl mi ústa a řekl: ´Mlč, holčičko, tatínek tě má rád.´ Ten den skončilo moje dětství. Vidím a cítím to dodnes, jako by to bylo včera.
Strach z vyšetřování umlčel Janu navždy
Velmi mě to trápilo. Nemohla jsem mámě říct, co se děje, byl to přece náš táta, ten skvělej táta, co jsem ho vždycky milovala. Mé utrpení skončilo, když se otec rozešel se svou novou partnerkou. Tedy jen to fyzické. Po psychické stránce jsem se s tím nesmířila dodnes. Nesvěřila jsem se s tím nikdy a nikomu, až dnes a s příslibem, že nebude prozrazena moje identita. Celou tu dobu jsem se bála, že by následovaly nepříjemné výslechy na policii, lékařská vyšetření a že bych tátovi nadělala mnoho problémů, což jsem nechtěla.
Věřila jsem, že to brzy skončí a odezní. Že čas vyléčí moje rány, ale toho jsem se dodnes pořádně nedočkala. Dnes mám nového přítele. Se svými zážitky z dětství jsem se mu nikdy nesvěřila. Náš intimní život je tím ale rozhodně poznamenán. Co bude dál, nikdo neví.
Máte také svůj příběh? Napište nám jej do redakce…
