Čtvrtek , 03. 07. 2025

Radomír

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Touha po neznámém mě naprosto pohltila

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Petra (46): Jsem outsider, rodina se mě zřekla. Vážně jsem tak špatná?

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Řasokoule - druh zelené řasy, který si dobrovolně přinášíme do domu. Zatímco někdo považuje řasokouli za netradiční pokojovou rostlinu, jiní ji považují za domácího mazlíčka. Ať už je pro vás čímkoli, pojďte společně s námi zjistit, co vlastně umí a jak se o ni starat.
Nežijeme v Kalifornii ani v jiné lokalitě, kde sluníčko intenzivně hřeje po celý rok a zelenina či ovoce má několikero sklizní. Čtyři roční období znamenají mimo jiné přizpůsobit své tělo a jeho režim na počasí, které přijde. Na podzim byste se tedy neměla stravovat stejně jako v létě, kdy je tělo dobré spíš ochladit. Co udělá vašemu organismu dobře na podzim?
Novinka Činoherního klubu, "Milá Evičko, milý Luďku", představuje inscenaci, která překlenuje generace. Režisérka a autorka Beata Parkanová čerpá z bohatého zdroje korespondence a deníků svých prarodičů a otevírá tak divákům pohled do intimního světa dvou lidí, jejichž vztah přečkal desetiletí. Tento první divadelní počin je poctou běžným životům plným neobyčejných příběhů.
Všude kolem sebe vidíte v zimním období reklamy, jak máte jednu chvíli úplně ucpaný nos a stačí pár kapek "zázračného" přípravku a už se vám skvěle dýchá. Bez ohledu na všechny kapičky stále platí staré přísloví, že léčená rýma trvá týden a neléčená sedm dní. Jak s ní zatočit?
Jelikož robotický vysavač efektivně uklidí, dokonce ušetří elektrickou energii, vyplatí se do něj investovat. Jenže na trhu se setkáte rovnou s několika druhy robotických vysavačů. Podle čeho robotického pomocníka vybírat?
Člověk si to neuvědomuje, ale prakticky na každém místě číhají lidé, kteří ho chtějí okrást, respektive obrat o peníze. Což se nyní, v době panující koronavirové krize, neslyší možná rádo. Abyste se vyhnuli tomu, že za služby nebo jiné zaplatíte více, než byste měli, dávejte si pozor hlavně na několik profesí.
Už jste slyšeli o naturopatii? Že ne? V tom případě poslouchejte dobře. Možná na alternativní medicínu nevěříte, ale pokud ano, naturopatie vás bude bavit. Existuje už od roku 1936 a je oblíbená hlavně mezi příznivci lidového léčitelství.
Pro pobyt v přírodě a při různých sportovních aktivitách venku jistě oceníte funkční oblečení, se kterým vás nepřekvapí žádné počasí ani nepříznivé podmínky. Proto bude nejlepší volbou softshellový materiál, s nímž se nemusíte bát žádného dobrodružství.
Od teď pochopíte, proč má Harry Potter svojí Hedviku. Říká se, že jsou sovy moudré, ale určitě jsou krásné a roztomilé. Tito predátoři mají svůj unikátní vzhled hlavně díky obrovským očím, a přestože jsou to majestátní ptáci, umí si pěkně zablbnout. Podívejte se, jak si dovedou hrát.
Barva roku 2020 pro interiér je klasická modrá. Hluboký a tmavý odstín modré dává cítit stabilitu, klid a komunikaci. V interiéru působí vyrovnaně a je ideální do prostoru určeného k relaxaci, hlubokým myšlenkám nebo přímo meditaci. V pracovně umí motivovat k lepšímu výkonu. Tmavá modrá barva dává také pocit bezpečí a v neposlední řadě je velmi elegantní.
Vánoční stromek získává ve většině českých domácností jednou ročně opravdu výraznou roli, protože obzvláště pro naše nejmenší je symbolem splněných přání a naděje. Je tedy potřebné jeho výběru věnovat patřičnou pozornost. Jak vybrat vánoční stromek, aby byl dokonalou ozdobou jakéhokoli prostoru, najdete v následujících řádcích.

Výběr článků

Proti chřipce se můžete dát očkovat a v případě, že nemoc propukne, lze vsadit na běžně prodávaná syntetická léčiva. Zkusit ale můžete bylinky i sílu přírody.
Zatímco k vánočnímu hodování neodmyslitelně patří cukroví, vaječný koňak, svařák, smažený kapr, řízky, chlebíčky a spousta jiných dobrot, naše tělo už si tuhle smršť tolik neužívá. Připravte se na vánoční svátky s předstihem a posilněte svá játra.
Ne nadarmo se říká, že Šumava patří k těm nejkrásnějším místům v České republice. Skutečně tomu tak je. Tamní příroda přímo vybízí k dlouhým procházkám po hřebenech kopců, po lesích i údolích. Co zajímavého můžete na Šumavě navštívit?

Nepřehlédněte

Na své zahrádce i v květináči můžete pěstovat kdejaké koření, bylinu nebo rostlinu. Zatímco někdo se uchyluje cestou levandule pro uklidnění, jiný se rozhodl zasadit si do záhonu či připraveného truhlíku saturejku.
Podzimní kolekce zaplavily obchodní domy a jistě vás to svádí nějaký nový kousek do svého šatníku ulovit. Bohužel je toho tolik, že člověk neví, co přetrvá déle než pár týdnů. Nevadí, s naší pomocí se ve všem zorientujete. Tohle jsou kousky, které se s největší pravděpodobností budou nosit i další roky.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek