S koncem prázdnin nás začínají lákat vůně lesů, spojené s představou výborně připravené smaženice. Děti by si na ni ovšem měli nechat zajít chuť! Proč?
Většina hub obsahuje močovinu, která zatěžuje ledviny!
Nejde ani tak o to, zda víte, jaké houby sbíráte – spíš o to, jakým způsobem na ně reaguje dětský organismus. V přiměřených dávkách podporují houby trávení a rovněž mají ochrannou funkci, jelikož obsahují minerály a vitamíny. Není však dobré jíst houby na noc. Lidé s chorobami ledvin a trávicího ústrojí by se měli jídlu z hub vyhnout nebo alespoň toto jídlo omezit. Lékaři rovněž upozorňují na to, že houby nejsou vhodným jídlem pro děti a staré lidi. To proto, že je prokázano, že většina hub obsahuje také močovinu a při jídle jsou tak zatěžovány ledviny. Houby obsahují i léčivé látky. Například v čirůvce fialové jsou prvky, které snižují hladinu cukru u diabetiků. Houževnatec jedlý obsahuje látku, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi. V pýchavkách, hřibu žlučníku a především v rezavci šikmém byly zjištěny dokonce látky, které působí proti některým druhům rakovinného bujení buněk.
Vitamíny, měď a železo
Houby obsahují také některé vitaminy, především provitamin A čili karotén. Nejvíce je ho v Lišce obecné Cantharellus cibarius. Vitaminu B1a B2 je zase nejvíce v hřibech. V menším množství jsou také zastoupeny vitaminy D, E, K, PP a C. Ve stopových množstvích jsou i v houbách zastoupeny minerální látky jako draslík, fosfor, vápník, železo, sodík, měď, mangan aj.. Ani bez nich se lidské tělo nemůže obejít. V houbách je mnohem více minerálních látek než v zelených rostlinách. Množství záleží na místě růstu, složení půdy, věku a druhu houby. V 1 kg sušiny bedly vysoké je až 180 mg mědi důležité při tvorbě červených krvinek. Obsahem železa vyniká hřib strakoš se 1500 mg v 1 kg sušiny.
Na noc houby nejezte!
Ve sběru a konzumaci hub se řadí naše republika na jedno z předních míst ve světě v přepočtu na jednoho obyvatele. Houby v přiměřených dávkách podporují trávení a též mají ochranou funkci, protože obsahují minerály a vitaminy. Není však dobré se jimi na noc přecpat, protože pak mají naprosto opačné účinky. Přestože mohou vypadat nádherně a dobře upravené chutnají výtečně, do dětské stravy nepatří. Houby nejsou základní složkou potravy ani pro dospělé, pouze jejím zajímavým zpestřením. Názory na výživovou hodnotu hub se čas od času velmi různily a ani dnes nejsou defitivní a jednotné. Jednou byly houby přeceňovány a stavěny na úroveň masa, jindy byly zcela zatracovány. Pravda bude asi někde uprostřed.
Plíživé nebezpečí
Houby obsahují především bílkoviny, které jsou hůře stravitelné, proto se houbové pokrmy hodí i do diet při řízeném hubnutí. Obsahují řadu vitamínů a minerálů, avšak v malém, dieteticky nevýznamném množství. Na rozdíl od vepřového masa, v němž je 50 procent vody, jí obsahují až 90 procent. Velmi důležitý je obsah esenciálních mastných kyselin, které si naše tělo nedovede samo vytvářet. Množství těchto látek v plodnici tvoří zhruba tři procenta. Asi 1,2 procenta připadá na nerostné látky. Bohužel po černobylské jaderné katastrofě v roce 1986 houby stále obsahují zvýšené množství radiocésia a těžkých kovů, jako je olovo, kadmium a rtuť, které jsou rakovinotvorné. Houby ze zcela neznámého důvodu stahují škodliviny z okolí a koncentrují v množstvích člověku nebezpečných. Z tohoto důvodu není příliš častá konzumace hub vhodná ani pro dospělé. Koncentrace může být v houbách i několikrát vyšší než je v okolní půdě. Proto se v žádném případě nedoporučuje sběr hub podél cest, v okolí spadu elektráren, průmyslových podniků, hlinikáren a hutních závodů. Na těchto místech jsou houby kontaminovány prachem. U cest je to hlavně kontaminace olovem z pohonných látek motorových vozidel.
Spouští alergie
Houby – i ty jedlé – ovšem přinášejí i svá rizika. Jedním z nich je schopnost vyvolávat nebo spouštět alergie. Při zpracování hub v organismu se mohou uvolňovat látky, které se chovají jako alergeny. S dalšími alergeny ve stravě či prostředí se spolupodílejí na kombinované alergii, a mohou se stát spouštěčem reakce u těch, kteří dosud žádné alergické projevy neměli. Pro ty, které již nějakou alergií trpí, jsou houby nevhodné. Dětem a dospívajícím můžeme občas dopřát pokrmy z uměle pěstovaných žampionů, protože látky v nich obsažené mají antialergenní vlastnosti.
Pozor! Některé houby jsou v syrovém stavu jedovaté!
Navíc jsou zejména hřibovité houby – například hřib koloděj, který roste často i v parcích a kolem dětských hřišť – jsou v syrovém stavu jedovaté. I malá plodnice může zejména dětem způsobit otravu. Projevuje se krátce trvajícím zvracením, po němž dítě upadá do bezvědomí. I když se nejedná o smrtelnou otravu, v bezvědomí hrozí nebezpečí udušení zvratky. Proto je potřeba starší děti kvalifikovaně poučit, ale batolata na hřištích a trávnících bychom měli mít stále na očích.
Dobré na hubnutí. Jaké množství je optimální?
Ať již bereme houby jako pochutinu nebo potravinu jsou vždy vítaným doplňkem naší stravy. Byly oblíbené již za dávných časů. Za normální dávku se pokládá pokrm připravený asi ze 10 až 20 dkg čerstvých hub na jednoho strávníka k obědu. K večeři je to ovšem ještě méně. Snášenlivost hub je u každého jiná. Velmi záleží též na druhu konzumovaných hub. Například lišek a václavek, které mají tuhou dužninu, sneseme o mnoho méně než žampiónů a hub s měkkou dužninou. Energetická hodnota 15 dkg hub je okolo 200 joulů. Je to 6 krát méně než obsahuje 15 dkg hovězího a kuřecího masa nebo vajec. 12 krát méně než stejné množství vepřového, luštěnin, chleba nebo medu. Po houbách si udržujeme štíhlou linii a dokonce jsou dobré i pro odtučňovací dietu. Důvodem je jejich velký objem a delší čas na trávení. Pocit sytosti vydrží i několik hodin. Pro nízký obsah cukru se uplatňují i v diabetické dietě. Vysokou dietetickou hodnotu hub umocňují také jejich příznivé účinky na psychiku člověka.
Jak na správné skladování
Odborníci se nedokáží shodnout ani v názorech na skladování hub, které nezpracujeme ihned po sběru. Nejlépe je skladovat houby ve spodní části chladničky kde je teplota + 3 stupně. Při této teplotě je možné skladovat měkčí druhy 10 – 15 hodin, tvrdší druhy jako hřiby, holubinky, mladé žampióny a čirůvky 20 – 30 hodin. Václavky můžeme skladovat 2 dny, lišky až 3 dny. Toto platí pro zcela zdravé, mladé a vodou nenasáklé plodnice. Zcela nevhodné je ukládání hub do vrchní části chladničky. Po rozmražení se jejich dužnina znehodnocuje. V mrazničce při teplotě -18 stupňů je možnost delší uchování hub, které před zmražením povaříme asi 8 minut ve slané vodě.
Houbaření se vzdávat nemusíte, ale znát rizika je vždy dobré.
