Krasavec za všechny prachy
Mezi skutečné příběhy patří i tento naší čtenářky. „Když jsme se chystali na první společný víkend do romantického hotýlku v přírodě, byla jsem nadšená a balila jsem si poctivě nejen věci na venkovní procházky přírodou, ale také večerní šaty, abych mohla svého milého u večeře potěšit a oslnit.
Měli jsme v plánu si zajít na prohlídku nedalekého Karlštejna, tak jsem chtěla být za dámu a na odjezd jsem se skutečně vyfikla. Dala jsem si záležet. Jaké bylo ale moje zděšení, když mě vyzvednul můj přítel, který si asi náš výlet představoval trochu jinak,“ píše nám Monika.
„Přijel pro mě ve špinavém autě. Už to mi přišlo na první společný výlet dost nevhodné. Přece jenom zajet po cestě do myčky aut není zas takový problém. Byla jsem trochu zklamaná, ale přeci jen jsem se nemohla dočkat, až mu skočím kolem krku.
Když se ale z auta vynořil a měl na sobě klobouk z roku jedna dvě – snad vhodný pouze na lovení motýlů, košili zastrčenou v kapsových kalhotách, a celý svůj outfit doplnil bílými ponožkami v sandálech, myslela jsem, že snad uteču.“ První dojem ze společného výletu pak pro Moniku bohužel nebyl prvním zklamáním.
Po sérii nevhodného chování svého partnera se nakonec rozhodla víkendový pobyt zkrátit, a odjížděla opět single.
Nezacouval
„Nemám ráda genderové stereotypy a přijde mi to jako vyložený nesmysl,“ píše nám Markéta. „Sama mám řidičák od osmnácti, a už od 16 obstojně jezdím na polních cestách. Proto kdykoliv slyším o tom, že někdo říká „ženská za volantem,“ okamžitě vypěním. Našla jsem si práci poštovní doručovatelky u soukromého balíkového dopravce.
Je to skvělá zkušenost. Navíc musíte s dodávkou zastavovat i ve velmi nepřehledných nebo odlehlých místech. A to za každého počasí! Když jsem si našla Pavla, oslnil mě tím, jak krásně jsme si dokázali hodiny povídat. Byl dokonalý. Úžasný a skvělý! Až do té doby, než jsme jeli na víkend na chatu.“
Markéta nám píše o tom, jak navrhovala, že bude řídit. Věděla, že Pavel řízení příliš nemiluje a cítí se jistější ve své práci v kanceláři. „Zřejmě se chtěl blýsknout, ale rozhodně mu to nevyšlo.
Nejen, že celou dobu řídil příšerně a několikrát nás dokonce ohrozil, ale při příjezdu na chatu, kam se musí kousek zacouvat, to nemilosrdně poslal do zídky u branky. Místo krásného víkendu jsme měli co opravovat. Od té doby řídím já. Kdybych jej nemilovala, musela bych ho kvůli jeho neschopnosti řídit asi zabít.“
Miláčku, ehm
„Nemohla jsem se dočkat, až svého Martina představím sestrám!“ V dopise od Julie, která má ještě dvě sestry, se to hemžilo popisy jejího dokonalého partnera. Zamilovala se do něj na první pohled, když se v jejím obchodě na skok stavil cestou z farmy. Prvotřídní krasavec, který měl charisma, svou vlastní farmu i několik zaměstnanců, kteří u něj byli velmi spokojeni.
„Byli jsme spolu zhruba dva měsíce, když jsem se rozhodla jej představit rodině. Uspořádala jsem proto rodinný oběd a sezvala celou blízkou rodinu. Přijely i sestry se svými rodinami. Ale můj milý se stále nedostavoval, a dokonce nebral ani mobil. Začali jsme tedy s jídlem bez něj.
Bylo mi to divné, protože můj princ v zeleném traktoru jezdil vždy včas. Po obědě se ozval známý zvuk a u domu mi zastavil jeho traktor. Z něj vylezl ušmudlaný jedinec, který rozhodně nevypadal tak, jak jsem si to vysnila. Očekávala jsem, že se blýskne a dojde krásně oblečen, ideálně s kyticí pro všechny dámy v ruce. Nic.
Vykoktal ze sebe pouze: „Dobrý den. Omlouvám se, ale museli jsme telit.“ Naznačila jsem mu, aby přijel trochu víc upraven. Do hodiny byl zpátky. Sice kytici vynechal, zato dovezl domácí ohnivou vodu všem přítomným pánům. Vše nakonec dobře dopadlo a na naše první rodinné setkání rádi vzpomínáme, když si vyprávíme rodinné příběhy.
Tyto skutečné příběhy opravdu napsal sám život. A co vy? Jaký trapas se vám stal s vaším partnerem?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
