Lidé odnepaměti vyhledávali důvody k různým oslavám, a to i v době ještě předtím, než se narodil Ježíš. Pro Norsko byly typické oslavy zimního slunovratu tzv. Yule, v Německu oslavovali boha Odina, Římané zase nedali dopustit na boha zemědělství, Saturnálie nebo na oslavy dětí Říma zvané Juvenálie. Víte, jaká je historie našich vánočních svátků?
Historie Vánoc
Samotné Vánoce se dle dochovaných záznamů datují až od 4. století, ovšem i přesto Velikonoce a Ježíšovo zmrtvýchvstání patřilo mezi hlavní svátky. Důvodem byl také fakt, že ani Bible nevzpomíná datum narození Ježíše Krista, které je spíše připisováno datu 6. ledna, což je také den, kdy Vánoce oslavuje pravoslavná církev.
Až s papežovým rozhodnutím ve 4. století se z Juvenálií 24. a 25. prosince stala oslava narození Ježíše. Co bylo důvodem jeho rozhodnutí není zcela jasné, nejpravděpodobněji šlo o fakt, že se papež nedokázal smířit s pohanskými tradicemi, záleželo mu na upřednostnění křesťanství.
Kde se vzal stromeček?
Dnes si bez jehličnatých stromečků a dárků nedokážeme Vánoce představit. I k tomu se váže zajímavá historie, která vychází z pohanských tradic. Je obecně známo, že pohané přírodu uctívali, stromy nevyjímaje. To by ale nebyli tehdejší křesťané, aby pohanům tradice nepřevzali a neupravili si je po svém.
Zpočátku křesťané zdobili listnaté stromy – duby. O tom, že by se měly zdobit jehličnany, konkrétně jedle, rozhodl až v 7. století sv. Bonifác. Důvodem bylo to, že špička jedle směřuje k nebi a její tvar připomíná svatou trojici – Otec, Syn a Duch svatý.
Ozdoby na stromek patřily od nepaměti
Stejně jako dnes, i v minulosti patřilo k Vánocům jmelí. A právě jmelí v minulosti zdobilo stromky, protože lidé věřili v jeho zázračnou moc. V pozdějších letech se součástí ozdob staly svíčky a světýlka, jejichž význam dnes zná málokdo. Svíčky jsou totiž symbolem Ježíše Krista, jakožto světla světa křesťanů.
Mezi další tradiční vánoční ozdoby patřily křížaly z jablek, vlašské ořechy, dřevěné ozdoby, perníky a později papírové či popcornové řetězy.
Dárky nesměly chybět ani v minulosti
Všichni jistě známe svátek Tří králů, kdy se Kašpar, Melichar a Baltazar přišli poklonit narozenému Jezulátku do Betléma a zahrnuli ho dary. A právě vánoční obdarovávání je nedílnou součástí Vánoc již pěknou řadu let. Lidé ze všech vrstev se snažili někoho obdarovat, ať už obyčejnými ponožkami, párátkem z rybí kosti či v pozdější době parfémem a hračkami.
Zrušené Vánoce
Vánoce a vánoční svátky si našly své místo po celém světě a všichni je znali jako svátky křesťanské místo původních pohanských. Jenže ne všem se Vánoce líbily, proto byly i na nějaký čas zrušené. O to se zasloužil anglický státní a vůdce anglické revoluce Oliver Cromwell. Tomu se v 17. století podařilo dát Vánocům konečnou. Naštěstí s vládou Karla II., který v roce 1660 usedl na trůn, byl svátek obnoven.
V americkém Bostonu byly dokonce Vánoce zakázané, a to především z důvodu, že cokoliv bylo britského, bylo pro Američany nepřípustné. Až rok 1870 přinesl řadu změn, konkrétně 26. června 1870 byly Vánoce vyhlášené federálním svátkem.
Ani Německo a Rusko se zákazu Vánoc nevyhnulo. Tam se Vánoce začaly slavit až v době Třetí říše a po vzniku Sovětského svazu.
Jak to vypadá dnes?
Pokud si myslíte, že dnes už se Vánoce slaví na celém světě bez výjimky, jste na omylu. Třeba Číně Vánoce zrovna nevoní. Jsou tady spíš jako pro nás Valentýn. Číňané se snaží přimět lidi k tomu, aby raději podpořili vlastní tradice a kulturu, ale čím dál více zdejších mladých lidí Vánoce slaví, protože je to příležitost veselit se s přáteli.
Také některé muslimské země tyto svátky naprosto odmítají, považují je za neúctu k islámu. Od roku 2014 si oslavou Vánoc můžete odsedět až pět let ve vězení v Bruneji, kde jsou Vánoce vyloženě zakázané.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Rozdýchejte Vánoce pomocí tematicky laděné meditace a dalších relaxačních cvičení
