Pátek , 01. 12. 2023

Iva

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Dechberoucí příběh Karla Svobody skladatele, který uměl žít naplno

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Antonín (32): Kvůli velkému přirození mám problém se ženami. Jen mne využívají

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
sdílet
tisknout

Témata pro vás

Výběr článků

Pandemie koronaviru neoslabuje a brzy se k ní přidá ještě podzimní vlna respiračních onemocnění. Nápor na imunitu tak ještě vzroste. Abyste zůstali fit a složité období přečkali, měli byste co nejvíce posílit obranyschopnost. Ideální podporou jsou vitaminy D a C. Soutěžte s námi a vyhrajte balíček kvalitních doplňků stravy značky Naturevia, kde oba důležité ochránce zdraví najdete.
Sebevědomí dítěte je ve značné míře ovlivněno tím, jak k němu přistupují jeho rodiče a lidé, kteří jsou s ním v pravidelném kontaktu. Jen stěží si představíte, že by vyrostl zdravě sebevědomý člověk z dítěte, které denně slyší věty ve stylu: „Jsi úplně k ničemu.“ „Z tebe nikdy nic nebude.“ „Jak můžeš být sakra tak nešikovný?“ Takových podobných vět můžeme najít mnoho. Naopak, sami jistě víte, jak vás zahřeje na duši, když si od někoho vyslechnete:“ Tobě to ale dneska sluší!“ nebo „Jsi moc šikovná.“
My Little Pony - tato ikonická značka malých, barevných poníků se stala symbolem radosti a přátelství po celém světě. Bez ohledu na váš věk, My Little Pony vám okamžitě získá srdce svou roztomilostí a pozitivní energií. Ponořte se do světa barev, přátelství a dobrodružství My Little Pony a objevte nový způsob, jak obohatit svůj životní styl.
Pokojové květiny mají v zimě jiné nároky, podle toho, zda potřebují přezimovat v chladnější místnosti, nebo zda mohou přežít zimu v běžném bytě s teplotou nad 20 °C. Netvarovat, nestříhat! Co ještě nedělat? Kdy a jak hnojit? Jestliže se chcete s pokojovkami těšit i v mrazivých měsících, vytvořte jim vhodné podmínky.
Vyrazit na túru či pořádně šlápnout do pedálů chce během léta nejeden z nás. Jenže mnohdy plány zůstanou jen v hlavě, protože po prvním dni a zvýšené pohybové aktivitě se dostaví bolesti svalů, nepříjemné křeče a únava. Přitom všechny tyto potíže mají často společného původce. Tím je nedostatek hořčíku. Jde-li o dlouhodobý problém, mohou být následky mnohem závažnější.
Chloupky umí rapidně snížit ženské sebevědomí, a to zejména v létě, kdy nohy jsou to, co chceme ukazovat a odhalovat. Aby zely hladkostí a abychom se nebáli vzít si krátkou sukni či oblíbené šaty, depilace přichází vhod. Od epilace se liší několika výhodami.

Nepřehlédněte

Každý nenávidí uklízení, ale každý miluje čistý dům. Existuje nejlepší způsob, jak rychle vyčistit dům? Většina nováčků v uklízení si není jistá, zda by měli nejprve vysát prach nebo vysát. Mají nejdříve uklidit kuchyň, nebo koupelnu? Je spoustu nezodpovězených otázek, co se úklidu týče.
Pitbulové jsou od pohledu psi velice statní a mnoho lidí si tak myslí, že jsou agresivní a zlí. A ono je tomu právě naopak. Pokud je tento druh psa vychováván v lásce a dostatečné péči, dokáže se pro své pány a rodinu rozdat. Má dobré psí srdce a je to velký ochránce. Tato fakta dokazuje čin, který na internetu prezentoval Juan José, Mexičan, který se stará od štěněte o pitbula Hadese.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek