Středa , 17. 07. 2024

Martina

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Nela v koučinku: Šípková Růža a šáteček s pokračováním. Jsme na konci, přátelé

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  7 bohatých a slavných, kteří byli kdysi bez domova

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Pitbulové jsou od pohledu psi velice statní a mnoho lidí si tak myslí, že jsou agresivní a zlí. A ono je tomu právě naopak. Pokud je tento druh psa vychováván v lásce a dostatečné péči, dokáže se pro své pány a rodinu rozdat. Má dobré psí srdce a je to velký ochránce. Tato fakta dokazuje čin, který na internetu prezentoval Juan José, Mexičan, který se stará od štěněte o pitbula Hadese.
Svět českého filmu přišel 8. listopadu 2022 ve věku jedenaosmdesát let o jednu z nejuznávanějších režisérek a scenáristek u nás, Marii Poledňákovou. Jaká byla? Co ovlivnilo její tvorbu? A jaké filmy patří mezi ty nejoblíbenější? Zavzpomínejte s námi.
Rozchod dvou lidí, kteří se milovali, přátelili a byli spolu rádi, je vždy bolestivý. Často lidé setrvávají v partnerství jen proto, že se bojí kritické situace, kdy druhému řeknou, že chtějí jít dál. Ale být s někým, kdo vám už nic nedává, nemá smysl. Prostě někdy nastává čas se rozejít.
Jistěže si můžete koupit klasické hnojivo na pokojové či venkovní rostliny a hnojit bez obav jím. Ale proč nevyužít to, co třeba máte běžně doma? Vyzkoušejte osvědčené tipy a triky všech zkušených pěstitelů.
Rostliny nerozeznávají čtyři roční období jako my lidé, ale pouze dvě. Ovšem od podzimu až do jara mají pokojové rostliny období takzvaného vegetativního klidu. Je chladno a brzy se stmívá, proto rostlinky přestávají tak rychle růst a kvést a prožívají zimní spánek.
Sedací souprava je obvykle jedním z nejvýznamnějších kusů nábytku v celém bytě. Tvoří dominantu každého obývacího pokoje, takže vybrat si tu pravou pro vás je nesmírně důležité. Nejen že by měla být pohodlná a pěkně vypadat, ale také je potřeba ji zasadit do okolního interiéru tak, aby ladila s ostatním nábytkem a použitými barvami ve vašem obývacím pokoji.
Dokumentární film s názvem Podvodník z Tinderu vede ve sledovanosti všech filmů na českém Netflixu. Příběh izraelského podvodníka, který vylákal z žen miliony a sám si pak žil v luxusu, doslova ohromil svět. Dříve trestaný zločinec si dokázal vymyslet opravdu důvěryhodnou historku, se kterou pak balamutil stvoření, co jen hledala lásku. Podvedené ženy teď splácí své dluhy – a on si vesele na svobodě dál užívá, vždyť mu všechny (bohužel) daly peníze dobrovolně.
Turistické středisko Jasná je velmi známé, stejně jako mnoho dalších míst v jeho okolí. Dovolená v Nízkých Tatrách na Slovensku ale může být plná jedinečných zážitků z míst, která každý nezná. Poradíme vám, kam vyrazit, abyste nebyli obklopeni obrovskými davy turistů. Díky tomu si užijete dovolenou mnohem více.
Avokádo se stalo součástí našich jídelníčků, kdy z něj můžeme připravit výtečné guacamole, využít jej jako náhražku másla nebo použít jako základ na zdravou pomazánku. Jenže avokádo skvěle neposlouží jen v kuchyni, jeho využití sahá daleko za kulinářskou sféru. Víte, k čemu všemu se vám může doma hodit?
I přímotopy jdou s dobou. Ta si žádá úsporné a efektivní přístroje, které nebude třeba schovávat do skříní, ale naopak vystavovat na obdiv členům domácnosti i návštěvám.
Po dlouhém období samoty jsem si našla přítele, můj život začal být zase o něco šťastnější. Všechno nám klapalo a vypadalo to nadějně. Byli jsme spolu spokojení a pomalu začínali přemýšlet nad společným rodinným životem. Tak jsem se rozhodla, že by Petra mohla poznat i má matka, abych zjistila, co na něj říká ona. Zpočátku vše vypadalo dobře, ale to, co se stalo pak, mě strašlivě zasáhlo.
Nástěnné hodiny by neměly chybět v každém obýváku. Sice sledujete čas na mobilu nebo ho ukazuje televize, originální hodiny jsou ale hlavně dekorací, která dokresluje atmosféru domova. A co takhle zvolit ukazatel času opravdu velkých rozměrů? Prohlédněte si galerii.

Výběr článků

Květináče dnes mají spoustu podob. Ty venkovní mohou být i samozavlažovací, ale nejdůležitější je materiál. Oblíbené jsou betonové nebo ratanové květináče. Samozřejmostí jsou ale i klasické keramické květináče, a nejlevnější variantou jsou potom ty plastové, které ale také umí vypadat k světu.
V dnešní době máme spoustu pomocníků, o kterých si generace před námi mohly nechat jen zdát. Vysávají za nás roboti, praní prádla přenecháváme pračce, máme také myčku, tudíž nemusíme špinavé nádobí mít ručně. V mnoha ohledech, jak se zdá, máme vše vlastně jednodušší. Proč ale paradoxně i tak nemáme čas a nejsme tak šťastní a v klidu, jak bychom měli být?
Neustálé převalování, polštáře na uších, probděné noci, špunty v uších. Přijde vám to povědomé? Pak právě váš partner nebo partnerka chrápe. Nemusíte se obávat toho, že byste v tom byli sami. Najde se mezi námi vícero lidí, kteří se ptají na jednu otázku, a sice jak se zbavit chrápání, které nám nedá v noci spát?

Nepřehlédněte

Mšice jsou jedním z nejnebezpečnějších a nejškodlivějších druhů hmyzu. Jednak zabíjejí naše milé rostliny, ale i vůbec myšlenka, že máme v domácnosti parazita, není vůbec líbivá. Pokud se něco takového tedy stane, jak s tím bojovat? Co proti mšicím obecně platí a jak se jejich nastěhování do našeho domu vyhnout?
Chcete se pyšnit originálním zdrojem osvětlení? Instalujte doma designové osvětlení a udělejte z něj dominantu interiéru. Najděte svojí inspiraci v galerii.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek