Úterý , 12. 08. 2025

Klára

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Dechberoucí příběh Karla Svobody skladatele, který uměl žít naplno

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Sandra (37): Kamarádka mi představila skvělého muže, z dobré vůle to nebylo. Nemohla jsem uvěřit, jaký podvod to byl.

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Dámy, máte v plánu se svými kamarádkami prožít opravdu skvělou dámskou jízdu? I když jsou kavárny i restaurace otevřeny, neznamená to, že musíte nutně utrácet. Stále se ještě můžete uchýlit do pohodlí domovů a podívat se na nějaké skvělé romantické (a nejen romantické) seriály, které vás doslova vtáhnou do děje.
Veronika Freimanová, kterou si mnozí pamatují z filmů jako Sněženky a machři nebo seriálu Vyprávěj, dnes slaví devětašedesáté narozeniny. Herečka nejen že vypadá úžasně, ale její život po rozvodu nabral nový směr. Se svou láskou, architektem Vladimírem Boučkem, působí spokojeně a inspiruje ženy, že nikdy není pozdě na nový začátek.
Všimli jste si, jak se doba s každým rokem mění? Takové proměny najdete všude – v jídle, módě i v kosmetice. A zatímco ještě nedávno platilo, že čím víc kosmetiky jste si nanesli na pleť, tím jste byli více cool, dnes už se vše zase vrací zpátky k jednoduchosti.
Známe to i z dětské knihy Karlík a továrna na čokoládu. Synek bohatého obchodníka je vypasený tlouštík, zatímco děti z chudých poměrů jsou hubené. Takhle to bylo během historie lidstva prostě pravidlem. To se ale teď poprvé obrací. Děti bohatých jsou štíhlejší, zatímco ty z chudých rodin častěji tloustnou.
Obývací pokoj je srdcem každého domova. Je to místo, kde trávíte spoustu času s rodinou
a přáteli, relaxujete po náročném dni, a kde se odehrávají často nezapomenutelné chvíle. Pohodlná a stylová křesla dotvářejí atmosféru obývacího pokoje a dělají z něj jedno
z nejpříjemnějších míst domova. V tomto článku se zaměříme na výběr toho pravého křesla do obýváku, které splní vaše potřeby a přinese do interiéru zároveň nádech elegance.
Ráda se vydáváte na pěší výlety do lesů, na horské hřebeny nebo podél řek? Milujete ten den, kdy máte čas jen sama pro sebe a věnujete ho pohybu a dlouhému rozjímání v přírodě? Nebo raději chodíte na procházky ve dvou? Poznejte ty nekrásnější pěší trasy, které tu máme.
Spa Hotel Děvín uprostřed Slavkovského lesa nabízí široký výběr služeb včetně lázeňské léčby pod jednou střechou.
Shakespearovské slavnosti patří k létu v Praze stejně neodmyslitelně jako vůně lípy nebo západ slunce nad Hradčany. Letos se vrací ve velkém stylu – hned první večer 25. června otevře tragédie Othello s Robertem Miklušem v titulní roli. Po jeho boku debutuje na shakespearovské scéně Sara Sandeva jako Desdemona, zatímco roli Jaga si rozdělí dva charismatičtí herci – Jan Cina a Vojtěch Vodochodský. Tváře, které znáte z obrazovek, teď vstupují na jednu z nejikoničtějších letních scén. Co přinese nová sezóna slavností, které dokážou promlouvat k dnešnímu světu skrze texty staré stovky let?
Když ve vzduchu začínáme cítit jaro, vůni přírody probouzející se k životu, je těžké odolat pokušení obléknout si místo těžkých kabátů, bund nebo svetrů konečně vzdušné a lehké šaty.
Pocity štěstí a spokojenosti v životě jsou nesmírně důležité. Jak jich ale docílit a dlouhodobě si je udržet? Možná máte pocit, že je to obrovská alchymie, se kterou si nevíte rady. Nejspíše si myslíte, že ve hře je celá řada faktorů a mnoho z nich dokážete ovlivnit jenom z části – například vztahy v rodině, v práci… Ve skutečnosti toho ale máte v rukou hodně. Velkou pomoc vám nabízí hormon dopamin a jeho hladinu ve svém těle můžete ovlivnit více, než sami tušíte. Jak na to?
Aktuální neutěšená situace brnká mnohým na nervy. Home office, učení s dětmi online, péče o ně, starosti o zdraví prarodičů a negativní zprávy valící se ze všech stran. Odolat tomu tlaku není vůbec snadné. Vidina zlepšení je navíc v nedohlednu. Nezbývá tak nic jiného než zatnout zuby a vydržet. Zvládnout složitou dobu vám pomohou i naše tipy.
Neustálé pochybnosti o sobě. Kritika své postavy, kritika svého chování. Nedůvěra v dosažení stanovených cílů... Poznává se v tomto některá z vás? Přály byste si, ženy, mít se více rády? V dnešním článku si povíme, jak na to! Jak se mít ráda, jak zlepšit své sebevědomí a jak zkrátka zazářit!

Výběr článků

Někdo se pyšní hustou a dlouhou hřívou, někdo se zase trápí se svými řídkými vlasy, které sotva dorostou po ramena. Naštěstí existuje možnost prodloužení vlasů, díky níž si řada z nás splní svůj sen – mít krásné a dlouhé vlasy. Jaké jsou metody prodloužení a na co si dát pozor?
Když se řekne slovo jóga, většina z nás si představí cvičení. Cvičení, které má mnoho podob a napomáhá k lepšímu držení těla, k uvolnění nebo posílení svalstva. Jóga je však nejen o fyzickém cvičení, ale i o tom psychickém. Pomáhá posilovat tělo i mysl, a jde v ní především o rovnováhu, spojení a také o duchovno.
Doba adventní, pečení cukroví, bramborový salát se smaženým kaprem a očekávání příchodu Ježíška – to vše k Vánocům jak je známe my patří. Ovšem víte, kde se tyto tradice a zvyky skutečně vzaly a kam až sahají kořeny Vánoc?

Nepřehlédněte

Stále ještě pracujete na svém novoročním předsevzetí a usilujete o shození posledních vánočních kilogramů? Pak patříte mezi posledních pár statečných. Většina to už dávno vzdala, tudíž už nyní si můžete pogratulovat. Vy se však místo gratulací ptáte sami sebe, jak poslední povánoční kilogramy shodit. Těch posledních pár kilo jde totiž dolů opravdu stěží.
S kamarádkami jste dlouho nic pořádného nepodnikly a rády byste si to vynahradily? Zároveň chcete strávit alespoň pár letních dnů na pláži? Spojte tato dvě přání v jedno řešení. Vyrazte s holkami k moři.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek