Největší trapasy, na které jejich aktéři nikdy nezapomenou! Ten největší trapas pro vás máme na konci.
Načapaná dvojice
Mladí milenci se zrovna sešli na rande u jednoho z nich. Zrovna byli v nejlepším, když práskly dveře a do bytu se vsunul hlučný spolek lidí. Milenci se rychle snažili obléci. Z hlasů poznávali, že jsou to nejen rodiče, ale i teta, strýc a jejich dvě malé děti. Milenci věděli, že jsou v pokoji, kde jsou dětské hračky, a tak se snažili rychle všechno zamaskovat, než se vřítí do pokoje děti.
Vtom se rozrazily dveře pokoje, kde se objevila pětiletá sestřenka. Podívala se na ně a nahlas řekla: „Mami, oni se tam spolu válejí. A babička říkala, že když se dva válejí, jsou z toho jenom problémy.“ Všichni se začali nahlas smát. Tedy až na maminku holčičky. Holčička jí totiž právě vysvětlila, co si o jejím vzniku myslí její vlastní babička. Prostě trapas!
Ema (30) Můj velký den a velký trapas
„Svatební den jsem si rozplánovala po půl hodinách, a vše dokonale klapalo. Jídlo bylo přichystané včas, svatební obřad byl nádherný, a focení i společné chvíle s rodinou a přáteli se prostě a jednoduše vyvedli,“ vzpomíná dnes devětačtyřicetiletá Ema na svůj velký den. Oblékla si sněhobílé šaty bez ramínek, ve kterých jí to velmi slušelo. Květinová výzdoba byla dokonalá.
A sváteční stůl do detailu vyladěný. Všechno si ale naplánovat nemůžete. Něco se prostě stane, aniž byste do toho mohli jakkoliv zasahovat. „Večer měli mí přátelé ještě před večeří přípitek. Všichni jsme vstali a drželi sklenice způsobně za stopku. Dojímali jsme se nad krásnou řečí našich svědků. Bylo to překrásné.
To stejné si ale nemyslel Damián, sestřin čtyřletý syn, který se u přípitku nudil. Ani jsem si nevšimla, že za mnou přišel a domáhal se mé přítomnosti. Všimla jsem si toho dost pozdě. Zrovna ve chvíli, kdy za mé šaty zatáhl natolik, že jim povolilo vázání a najednou jsem se objevila před všemi hosty nahoře bez.
Nebylo co vysvětlovat. Všichni se smáli a má dokonalá svatba byla v háji.“ Dnes se tomu všichni smějí a Ema už přestala být tak puntičkářská.
Čau, zlato!
Oslava zlaté svatby rodičů byla v plném proudu. Každý už si upil ze sklenky a našel si někoho, s kým se mu dobře povídá. Když se sejde celá rodina, pokaždé je na co vzpomínat. A nejinak tomu bylo i v případě Eleny, jejíž rodiče slavili zlatou svatbu.
Byla šťastná, že se vše povedlo. A taky už si po všem tom chystání upila ze sklenky něčeho dobrého. Odporoučela se na toaletu, kde se jí alkohol ještě trochu více rozležel.
Po příchodu zpět do vyšňořené restaurace se ihned šinula ke svému manželovi. S rozvernými slovy „čau, zlato“ jej plácla přes zadek a těšila se na jeho reakci. A ejhle, místo manžela se otočil vzdálený strýc, o generaci starší noblesní pán, a naprosto nechápal, co se právě stalo. To prostě nevysvětlíte.
Pojďte dál!
Největší ostudu zažila paní Jana. Její manžel je soukromník, truhlář. Byla zvyklá, že k nim domů jezdí zákazníci v různé časy. Někdo prostě zrovna skončí v práci a jede si objednat nový nábytek do obýváku. Proto u nich víkend ani večery nebyl klid. Rodina si na to zvykla.
Manžel byl zrovna večer na procházce se psem, a paní Jana si dávala voňavou vanu. Vtom zvonek. Rychle si přehodila župan a štrádovala si to ke dveřím. Tam zákazník, který se ptal po manželovi. Pavla červená ve tváři z horké vany říkala pánovi, ať jde dál, že manžel není doma, ale že je zvyklý, že ona se zákazníky vše projednává.
Pán se zděšením v očích poděkoval a vykoktal ze sebe „na shledanou,“ a zmizel v autě. Až potom si Jana všimla, že jí župan zakrývá pouze prsa. Spodní část se bohužel odvázala a odhalila její nahé tělo. To byl trapas!
A co vy, taky máte na kontě nezapomenutelný trapas?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Petr (54): Manželka se nedokáže vyrovnat s tím, že se děti osamostatnily
Antonín (32): Kvůli velkému přirození mám problém se ženami. Jen mne využívají
No, můj nej trapas se stal, když jsme byli na dovo v jednom malým městě kde měli bazén. A protože měl přítel v to dopoledne jiný plány, hloupě jsem se rozhodla, že půjdu do bazénu sama. Byl všední den a skze okno jsem viděla, že jsou uvnitř tři lidé, nějaká dvojice a jeden muž. No, byl to bazén pamatující nepochybně socialismus v dobách sedmdesátých. Zaplatila jsem si vstup a dostala klíček od plechový skříňky. Značení šaten se tam evidentně neřešilo, popřipadě se počítalo s tím, že to přece každý místní zná. No prostě jsem vešla do pánský šatny v domění, že vidím správný symbol na dveřích. Už jsem se viděla ve vodě a ani nevím jak jsem mohla přehlídnout číslo skříňky a začala se svlíkat. Hezky jsem si složila šaty na lavici a sundala si kalhotky, když v tom se ze sprch objevil muž. Vyjekla jsem a nebyla schopná slova. Oba jsme se viděli jak nás pán Bůh stvořil. Muž zaplul mezi plechový skřiňky a já jen slyšela “ Madam, tady je pánská převlíkátna.” Krve by se ve mě nikdo nedořezal. Tak rychle jsem ještě oblečená nebyla. Vystřelila jsem ze šaten i bazénu, kde mě už nikdo nikdy neviděl. Hroznej trapas a příteli jsem raději ani nic nerozváděla.