V manželství jsem věřila
Když jsem potkala Martina, můj život se změnil. Skutečně jsem uvěřila tomu, že láska může existovat. Už v mém životě nebyl milenec z Chorvatska. Zanechala jsem kvůli Martinovi slibnou práci a odstěhovala jsem se do jeho města, abychom si pořídili společné bydlení.
Byla jsem tak zamilovaná, že jsem si nepřála nic jiného, než klidný manželský život a dítě. Brali jsme se při nádherném intimním obřadu v přírodě, poblíž kapličky s kouzelným výhledem do okolí. Těšilo mě každé ráno s ním, byla jsem velmi šťastná.
Život spolu přinesl nečekané situace
Asi by mi nikdo dopředu nevysvětlil, že se všechno může změnit. I kdyby mě lidé varovali, nevěřila bych nikomu. Tak slepě zamilovaná jsem byla. Až v době, kdy se narodila naše dcera, jsem si svou chybu uvědomila. Z manžela se vyklubal muž, který měl nejraději svůj gauč a televizi. Kdokoliv ho rušil, na toho křičel.
Jak dcerka rostla a stavěla se na nožky, občas mu zastínila i jeho výhled na televizi. Nečekala jsem, že dokáže křičet i na to nebohé dítě, které nic netušilo.
Nic není ani černé, ani bílé – a to ani život
Samozřejmě vím, že z mého pohledu by bylo jednoduché ukázat na manžela prstem a říct, že je špatný. To rozhodně není. Jen prostě není takový, jaký se prezentoval na začátku vztahu.
Já jsem se také změnila – péče o dceru mi dává zabrat a rozhodně už nejsem tak krásná, jako dříve. A chápu, že i pro něj je náročné mít neustálou zodpovědnost za placení hypotéky a živení rodiny. Doba není jednoduchá.
Odcizili jsme se jeden druhému
I přes všechny naše dobré a špatné dny je tady něco, co mě skutečně trápí. Náš milostný život se s mým těhotenstvím opravdu zastavil. Nyní jsou již dceři téměř dva roky a já nedokážu manžela k intimnostem jakkoliv navnadit. Jsem si jistá, že jinou ženu nemá, protože po práci chodí ihned domů. Proměnil se prostě ve skutečného lenocha.
I přesto, že spolu trávíme velkou část odpoledne a víkendy, jsme se jeden druhému odcizili. Dokonce už mě přestává přitahovat. Bodejť by ne, když se jen pohybuje na gauči a často křičí.
Ozval se mi Marko
Před dvěma měsíci si mě na sociální síti přidal Marko. Muž, který o mě usiloval v době, kdy jsem v Chorvatsku působila jako delegátka a trávila tam celou sezónu. S tímto krasavcem z Dubrovníku jsem dokonce nějakou dobu chodila. Byl to můj milenec.
Pak jsem ale dostala strach, že bychom se k sobě nehodili – přeci jen mají Chorvaté trochu výbušnější povahu, a já si nedovedla představit žít v zemi, jejíž jazyk ani zvyklosti příliš neovládám. Nakonec jsme se tedy rozešli, ale on v náš vztah velmi věřil a sebralo ho to.
Začali jsme si psát neslušné zprávy
Nejdříve mi Marko (bývalý a nyní vlastně současný milenec) psával o svém životě a o tom, jak nyní žije. Styděla jsem se přiznat, že nejsem šťastná, tak jsem mu alespoň psala o své dceři a o životě před tím, než jsem otěhotněla.
Marko se ale ozýval stále častěji a obzvláště ve večerních hodinách se mi začal svěřovat s tím, že nemůže zapomenout na to, jací jsme byli skvělí milenci. Že nám to prostě klapalo ve všech aspektech. Postupně mi začal připomínat detaily z našeho milostného života a nutno přidat, že to bylo velmi příjemné.
I když jsem vdaná, píšu si intimní zprávy se svou bývalou láskou z Chorvatska. Vzpomínáme na naši bláznivou a intenzivní lásku, kterou jsme prožili. Marko by byl rád, kdybych se i s dítětem přestěhovala za ním.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Jana (38): Švagrová proti mně poštvala celou rodinu. Záviděla mi
Judita (24): Mám krásné tělo, ale šťastná nejsem. Z malíře i fotografa se vyklubali úchylové
