Čtvrtek , 14. 08. 2025

Alena

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Vím, že přítel mojí kamarádky ji podvádí. Mám jí to říct? Neuvěří mi

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Jitka (26): Půjčila jsem kamarádce peníze. Od té doby už nejsme kamarádky

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Krásné, silné a dlouhé vlasy jsou bezesporu symbolem ženství a vysoké atraktivity. Jsou jednoduše sexy a to nejen pro muže, ale i pro ženy. Každá to ale s vlasy máme trochu jinak. Zatímco některé ženy by se prodejem takových vlasů snad mohly i živit, je spousta žen, které marně čekají na každý centimetr. Pokud právě vy patříte ke krátkovláskám anebo s vámi bůh jednoduše odmítl diskutovat ve chvíli, kdy jste vlasů chtěla víc, zajisté jste někdy uvažovala o možnosti prodloužení a zhuštění vlasů. Proč ne. Víte ale, která z metod je tou nejlepší cestou? Inspirujte se.
Letní dovolená se během několika vteřin proměnila v noční můru, kterou si žádný rodič nechce ani představit. Na chorvatském ostrově Rab zemřela v úterý dvouletá holčička po pádu z tobogánu. Její otec ji držel v náručí při sjezdu, dítě mu ale vyklouzlo a spadlo z výšky zhruba deseti metrů přímo na betonovou plochu.
Každý z nás chceme, aby nám potraviny doma co nejdéle vydržely – a pokud možno v tom nejčerstvějším stavu. Obzvláště při nárůstu cen, který v poslední době zažíváme, nikdo nechce zbytečně plýtvat a vyhazovat rychle se kazící jídlo.
„Ten Zdeněk je tak skvělý, vybrala sis opravdu dobře,“ slýchávala Veronika od kamarádů i rodiny. Ve skutečnosti se bála s ním rozejít. Byl to psychopat. Nikdo kromě ní nevěděl, čeho všeho je schopný.
Pandemie doléhá na nás všechny. Negativní zprávy, úmorné diskuze kolem zákazů a stále se nelepšící situace nikomu neprospívají. Spíše naopak. Těžce doléhají nejen na naše tělo, ale i duši. Ovšem udržet si vitalitu je jedinou cestou, jak my sami můžeme situaci čelit. Proto si pojďme zahrát o doplňky stravy Naturevia Omega 3 a Magnesium 1, které prospějí nejen naší fyzičce, ale i psychice.
Potrpíte si na zlato, stříbro nebo nerezovou ocel? Nosíte diamanty či perly? Pak je pro vás možná dobré vědět, jak správně byste měla o šperky pečovat, aby vám vydržely déle a stále vypadaly jako nové.
Na zimní období přicházejí do módy hranaté špičky bot. Přesto většina žen dobře ví, že nejvíc sexy jsou boty do špičky a na podpatku. Opticky prodlužují a zeštíhlují nohy. Hned se cítíme sebevědoměji a působíme více žensky i tím, jak musíme držet tělo rovně. Ovšem pozor na rizika, před kterými lékaři varují. Vy, které nosíte podobné boty denně, už o nich možná něco víte.
Honba za štíhlou a sexy postavou pokračuje, i když léto už je dávno za námi. Lidé se zkrátka chtějí udržovat v kondici. S nedávnými vánočními svátky však byla píle trochu mařena vynikajícím cukrovím a samými smaženými pokrmy. Během tohoto období na sklonku roku je třeba vykázat opravdu pevnou vůli, díky které odoláte i alkoholu. Především ten je při cvičení jedním velkým tabu.
Každou noc se nám během spánku může zdát třeba i 5 snů, jejichž délka je nejčastěji 15 až 40 minut. Odborníci na sny vysvětlují, že naše sny odrážejí základní vzorce lidského chování. Odráží to, kdo jsme, co potřebujeme a v co věříme. Jaké jsou nejčastější sny a jaký je psychologický pohled na to, co znamenají?
Do roka a do dne, Lomikare, Lomikare... Ne ne, nejde o žádné zlo, natožpak historického charakteru. Jen ten časový úsek sedí pro přátelské a oboustranné ukončení spolupráce.
Ptáte se, kde využít kameny v zahradě, aby vše fungovalo? Váš pozemek je místem, kde se snoubí krása přírody s kreativitou. Horniny a minerály přidávají estetickou hodnotu, ale také mohou ovlivnit její funkčnost a zdraví. Poradíme vám s výběrem.
Ve velkém stylu si Marek Ztracený podmanil letošní ceny Žebřík, zatímco Ewa Farna a Chinaski nezůstali pozadu. Výjimečný večer v Plzni přinesl nejen hudební oslavy, ale i poctu legendě Jiřímu Suchému.

Výběr článků

Dříve pro nás bylo psaní rukou stejnou samozřejmostí jako dýchání. V posledních letech se ovšem k psaní rukou dostaneme poprvé a naposledy na základní a střední škole. Pak plynule přecházíme k počítačům a tabletům. Že v tom nevidíte žádný problém? Bohužel jich ale pár nezanedbatelných vyvstává.
Celý den v jednom kole. Práce, děti, rodiče, domácnost. Nedej bože, když do toho zazvoní telefon a tam se ozve plačící kamarádka, že jí opět ten její nadával. Najednou vám začne docházet, že je toho na vás prostě moc. Kde se stala chyba? Příliš jste začali obětovat své vlastní životní štěstí a darovali jste ho na stříbrném podnose jiným lidem. Pomalu tento program změníme. Konec sebeobětování!

Nepřehlédněte

Patří ke skutečným legendám československé populární hudby a je nekorunovanou královnou slovenského popu. Marika se narodila na Východním Slovensku, v Turanech nad Ondavou. „Prožila jsem tam nádherné dětství. Rodiče sestru Helenku, bratry Michala, Janka a Dušana a mne vedli k lásce k hudbě a ke zvířatům“, říká Marika. „Nadále bydlím v Bratislavě, ale na Východ Slovenska se často a ráda vracím. Je mi tu krásně! Tady oslavím i letošní narozeniny. Přírody, hor, lesů si tady nesmírně užívám. Společnost mi dělají mí tři psíci - bišonek Láska, maltézáček Majky a a na ulici nalezená Bella“.
Podzimní období přináší chladnější dny, kdy se naše tělo přirozeně touží po něčem teplém, výživném a plném chutí. A co může být lepšího než polévka, která nejen zasytí, ale také zahřeje? V české kuchyni mají polévky dlouhou a bohatou tradici, a jejich obliba sahá hluboko do historie. Podzimní polévky jsou navíc ideálním způsobem, jak využít sezónní suroviny, jako jsou brambory, dýně, zelí nebo houby. Připravili jsme pro vás výběr deseti nejlepších polévek, které nejen že zahřejí, ale také připomenou tradiční chutě české kuchyně. V článku se také zaměříme na historii jednotlivých polévek a zajímavosti o jejich původu.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek