Pátek , 01. 07. 2022

Jaroslava

Deset mýtů a fake news o očkování. Čemu věříme a jaká jsou skutečná fakta?

Média jsou plná zpráv o koronaviru. Přitom v naší zemi není toto nebezpečí tak akutní jako docela obyčejná chřipka, které letos podlehlo už 23 osob. Proočkovanost na chřipku je u nás pouze 5 % a průměrně na ni zemře v Česku 1500 osob ročně. Proočkovanost se ale snižuje i u ostatních nemocí. Tento stav má na svědomí mnoho nesmyslných mýtů a fám o očkování. Jak je to doopravdy?
Deset mýtů a fake news o očkování. Čemu věříme a jaká jsou skutečná fakta?
zdroj: pixabay.com

16. 02. 2020

Mýtus první: Očkování způsobuje u dětí autismus 

Takový vědecký důkaz neexistuje. Studie Andrewa Wakefielda z r. 1998 byla tři roky prověřována britskou lékařskou komorou. A podívejme se! Ukázalo se, že záměrně klamala veřejnost. Pan doktor chtěl být zřejmě populární. Wakefieldovi však byla odejmuta lékařská licence a dodnes odborníci nechápou, proč moderní rodiče, kteří mohou získat kvalitní informace o očkování, stále podléhají tomuto mýtu a člověku, který se zpronevěřil svému povolání.

Mýtus druhý: Očkování proti spalničkám způsobuje další onemocnění.

Například zánět středního ucha, zápal plic nebo encefalitidu. Očkovací látka proti spalničkám obsahuje sice oslabený, nicméně živý virus spalniček. To může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí. Nemůže však způsobit žádnou jinou nemoc. Naopak, zánět středního ucha či zápal plic často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami. Riziko vzniku encefalitidy po očkování je menší než 1 osoba na 10 milionů dávek vakcíny. Pokud však dítě dostane opravdu spalničky, je možnost onemocnění encefalitidou 1 : 1 000 až 2 000 případů.

Mýtus třetí: Očkování vyvolává astma a alergie

Žádný vědecký důkaz o tom neexistuje. Ve velmi vzácných případech se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu.

Mýtus čtvrtý: Očkování proti rakovině děložního čípku není účinné

Ve Spojených státech se od roku 2006 podařilo snížit počet tohoto vážného onemocnění u dívek a mladých žen o více než polovinu. To je slušný úspěch.

Mýtus pátý: Chřipkové viry stále mutují a na ty nové očkování nezabere

Je to omyl. Většinou člověk onemocní, pokud se nechá naočkovat pozdě. Respektive v okamžiku, když už v sobě chřipkový vir má. Prevence je základ.

Mýtus šestý: Některé očkovací látky mohou vyvolat nemoc, proti které mají chránit

Souvisí to v podstatě s předcházejícím „chřipkovým“ mýtem. Některé očkovací látky obsahují části živého viru. Každopádně nemohou danou nemoc vyvolat. Mohou vyvolat pouze mírné příznaky, které nemoc připomínají. Tak je to třeba při očkování spalniček, příušnic nebo zarděnek. Ale stále lepší, než skutečná nemoc.

K TÉMATUKaranténa aneb jak doma zabavit děti a nezbláznit se z toho?

Mýtus sedmý: Vakcíny obsahují nebezpečné nebo zbytkové látky z výroby

Typickým příkladem tohoto mýtu je rtuť, hliník, formaldehyd nebo antibiotika. Rtuť ve vakcínách, které jsou zařazeny do povinného očkování v ČR, není. Některé vakcíny opravdu obsahují hliník. Ovšem ten obsahuje i voda, vzduch nebo mateřské mléko. Navíc  neexistují žádné studie a vědecké důkazy, které by prokazovaly, že hliník v těchto malých dávkách organismu škodí. Formaldehyd se v některých vakcínách ve stopovém množství opravdu vyskytuje, ale je také součástí lidského metabolismu. Proto nemůže způsobovat žádné nežádoucí účinky. Také antibiotika mohou být při výrobě některých vakcín použita, aby se zabránilo jejich kontaminaci. Vědecké studie prokázaly, že toto stopové množství nemůže způsobit nežádoucí účinky.

Mýtus osmý: Účinnost očkování není tak vysoká, jak se tvrdí

Kdyby očkování nebylo tak účinné, měli bychom tu dnes ještě běžně opravdu velké epidemie záškrtu, tetanu, pravých neštovic či spalniček. Fakt, že tyto nemoci během posledních padesáti let takřka vymizely nebo se jejich výskyt dramaticky snížil, dokládá, že je tento nesmysl opravdu jen mýtem. Uvádí to i řada odborných studií nejen v Česku, ale i ve světovém měřítku. To, že se některé nemoci, například spalničky, znovu začaly v naší populaci vyskytovat, je právě důsledkem odmítání očkování.

Mýtus devátý: Nežádoucí účinky jsou zatajovány

Jaký by k tomu měl kdo důvod? Konspirační teorie o výdělcích farmaceutických firem, které chtějí zisk za každou cenu? I třeba za tu, že časem zemřou jejich blízcí? Jakékoli nežádoucí účinky musí všichni lékaři povinně hlásit a data jsou celostátně vedena ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Tak tomu je i v jiných vyspělých zemích. Očkovacími látkami se zabývají týmy vědců po celém světě. Stačí nahlédnout do opravdových vědeckých studií a nenechat se zmást „odborníky na všechno“.

K TÉMATUPříběh Kristýny (33): Borelióza a já. Změna pohledu na můj handicap mi zachránila život

Mýtus desátý: Lepší je nemoc prodělat, pak proti ní bude člověk imunní

I imunita se poté, co minulé generace prodělaly spalničky, časem vytratí. Právě tak jako u tetanu. Stačí si nechat změřit protilátky v rámci laboratorních testů. Ovšem závažné poškození dětí i dospělých po opravdu prodělaných infekčních nemocech, může být doživotní. A nemusí to být „jen“ poškození ve formě poďobaného obličeje od neštovic, ale také smrt. To ostatně dokládá celá historie lidstva. A pokud by bylo lepší nemoc prodělat, proč by se nyní tak intenzívně hledala očkovací látka proti koronaviru? Nebylo by také lepší nechat zemřít pár nemocných, aby ti, co se uzdraví, měli doživotní imunitu? Co vy na to? 

Zdroje článku:
sdílet
tisknout

Témata pro vás

Výběr článků

Nebojte se, nechceme vás nijak strašit, je už je čas na vánoční přípravy. Ale co si budeme povídat, doma vyrobený adventní kalendář zabere nějaký čas a v době, kdy bude aktuální, budete mít jistě dost jiné práce. Co si to tedy letos trochu ulehčit a připravit se. Užijete si i samotnou výrobu kalendáře třeba v rodinném kruhu.
Když začnou bolet dásně, je to velice nepříjemné. Často problém tkví ve vznikajícím zánětu, se kterým je třeba co nejdříve bojovat. Zánět dásní je sice běžné onemocnění, které postihuje dospělé i děti v jakémkoli věku, ale nikdy by se nemělo podceňovat. Pokud vás dásně občas bolí, pojďte se tomu podívat na zoubek, třeba konečně přijdete na to, jak s tímto nepříjemným pocitem zatočit jednou provždy!
Každý zaměstnavatel musí svým zaměstnancům nabídnout preventivní prohlídky. A zaměstnanci musí této nabídky využít. Nebo alespoň by měli. Poslední průzkumy ukazují, že lidé na takzvané ,,preventivky” nechodí, jistý podíl na tom má i koronavirová pandemie a apel na to, ať raději zůstáváme doma. Jenže svět se začíná vracet do normálu, což znamená, že se navrací i všechno s tím spojené.
Ano, řeč bude tentokrát o mužském přechodu. O tom, co se děje v tuto dobu u žen se mluví hodně, ale téma mužské andropauzy je stále tak trochu opomíjenou záležitostí. I muži však mohou toto období vnímat jako velmi náročné a přináší jim celou řadu nepříjemností. Co se v jejich těle děje, a jak se s těmito změnami co nejlépe vyrovnat?
Zná to nejspíš každá z vás. Někdy během svého života jste si určitě ve vztahu prošla fází žárlivosti. Pokud byla oprávněná, a váš partner vám byl opravdu nevěrný, chápeme, že jste ostražitá. Pokud ale byla nemístná, a vy se nacházíte ve zdravém a spokojeném vztahu založeném na důvěře, není se čeho obávat. Jestliže jste si totiž partnerovou oddaností jistá a víte, že má oči jen pro vás, žárlivost vás akorát zbytečně vyčerpává. Proto pro vás máme několik tipů, jak se žárlivostí zatočit.
Snad každá žena má své problémové partie, na kterých se ukazuje drobná pomerančová kůže nebo větší celulitida. Boj proti celulitidě není snadný, avšak ne nemožný. Proto můžete vyzkoušet tyto účinné tipy, které vás pomerančové kůže snadno zbaví nebo zmírní její další růst. Vyzkoušejte následující triky a mějte svou pokožku pod kontrolou.
Strečink je jednoznačně nezbytnou součástí jakéhokoli tréninku či cvičení. Pomáhá zvyšovat flexibilitu a rozšiřovat možnosti pohybu těla. Správně byste měli strečink provádět jak před, tak i po cvičení. Před tréninkem je třeba tělo trochu prohřát a připravit na zátěž, aby nedošlo ke svalovým křečím. Po cvičení musíte zase svaly trochu zklidnit. A právě to dokáže správný strečink.
Mnoho lidí nevěří, že vztah na dálku by mohl někdy fungovat. Možná vám to budou rozmlouvat rodiče, kamarádi, kolegové v práci – ale to nejdůležitější rozhodnutí je přeci jenom na vás. Jedno vám ale musí být jasné – nebude to vůbec nic lehkého. Můžete se ale inspirovat pár radami, které vám toto nepříjemné období vzdáleného partnera zjednoduší.

Nepřehlédněte

Únava je přirozenou reakcí našeho těla na přepracovanost nebo stres. Pokud se ani po dobrém spánku necítíte odpočatí, jste neustále napjatí a necítíte se takříkajíc „v pohodě“, můžete trpět syndromem chronické únavy. Je rozšířený mezi obyvateli velkých měst, kteří jsou vystaveni častému stresu a přepracovanosti. Vědci nazývají chronickou únavu nemocí 21. století. Nestihla právě vás?

Moderní magazín pro ženy s názorem

Redakce

Právní náležitosti

Zůstaňme v kontaktu

© 2017 - 2022 damskaliga.cz

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek