Dostatečný pitný režim je naprosto klíčový. Je však důležité tělo nepřetěžovat nadměrným množstvím vody. Přílišné pití totiž nepřináší benefity, naopak škodí. Závislost na pití vody je pak nazývána jako aquaholismus a lidé, kteří pijí až moc vody, se nazývají aquaholici.
Příliš vody škodí
Může se zdát neuvěřitelné, že zrovna voda by pro náš organismus mohla být škodlivá. Nicméně různí odborníci se shodují, že nadměrné pití vody vede k vážným zdravotním problémům. Obecně se doporučuje denně vypít 1,5 až 2 litry vody. Potřeba tekutin je však poměrně individuální, odvíjí se od různých faktorů.
Je zcela přirozené, že po náročném cvičení pociťujeme velkou žízeň. Stejně tak mohou žízeň vyvolávat klimatické podmínky – suchý vzduch, vysoká teplota a podobně. Proto v létě máme větší potřebu vody, na horkém slunci dochází k únavě a vyčerpání. V těchto podmínkách je proto zcela normální navýšit svůj pitný režim.
Nicméně někteří lidé mají ve zvyku neustále pít vodu, a to bez zjevného důvodu. U některých dosahuje denní pitný režim až 8 litrů vody. To vede k různým zdravotním potížím. Obecně je tato porucha nazývána též jako polydipsie (nadměrná žíznivost). Ale zbystřit byste měli i v případě, že třeba bez lahve vody nedáte ani ránu. Aquaholismus zní až trochu směšně, přece voda je zdravá, naše tělo ji potřebuje. Tím se závisláci na vodě často ospravedlňují.
Příznaky aquaholismu
Nadměrné pití vody se projevuje několika symptomy. Mezi ty nejvýraznější patří hyperhidróza a nespavost. Termín hyperhidróza označuje nadměrné pocení v důsledku nadměrné konzumace vody. Tělo se totiž snaží přebytečné tekutiny odvést ve formě potu.
Druhým důležitým příznakem je nespavost, jednoduše řečeno jde o přerušený spánek. Během noci dochází v těle k uvolňování antidiuretického hormonu, který zpomaluje funkci ledvin a omezuje tak potřebu močení. Pokud však pijeme příliš vody, močový měchýř je stále plný – i v noci je tedy nutkavá potřeba močení, která vás nenechá spát.
Existují i další příznaky, které mohou poukazovat na aquaholismus:
- nevolnost
- bolest hlavy
- frustrace
- hyponatrémie (nízká koncentrace sodíku v krvi)
- přetížení srdce a ledvin
- otoky
- podráždění žaludku
- časté močení
Při pití nadměrného množství vody se snižuje koncentrace solí a krev se celkově ředí. Dochází proto k otoku buněk v mozku, čímž se zvyšuje tlak uvnitř lebky a objevuje se silná bolest hlavy. Pokud pozorujete některý z příznaků, je důležité zvážit, kolik vody za den vypijete. Časté pití se totiž může stát závislostí a dochází k příjmu tekutin, i když zrovna nemáte žízeň.
Optimální příjem vody
Určit, jaký je vhodný objem vody, který byste za den měli vypít, je mnohdy složité. Životní styl a stravovací návyky výrazně ovlivňují potřebu hydratace. Je vhodné se napít, pokud zrovna máte žízeň. Není však dobré pít velké množství vody v krátkém časovém úseku či pít pravidelně, i když nemáte žízeň. Pokud máte v jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vody, nemusíte tolik pít. Může jít například o meloun, pomeranč a podobně.
Jestli váháte, zda pijete vhodné množství vody, může vám napovědět barva moči. Tmavě žlutou barvu má koncentrovaná moč, která poukazuje na dehydrataci. Naopak pokud pijete až příliš vody, pak je moč téměř bezbarvá či lehce nažloutlá.
V našem těle probíhají tisíce různých chemických reakcí, ty se přitom neobejdou bez vody. Je tedy jasné, že naše tělo potřebuje dostatek tekutin. Rozhodně to však nepřehánějte – pijte, pokud máte žízeň a přizpůsobte pitný režim svému životnímu stylu. Pokud vás trápí nadměrná žízeň nebo časté močení, neváhejte se obrátit na svého lékaře.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Pít hodně nebo málo vody? Jaké mýty panují kolem pitného režimu? A co vašemu tělu prospěje nejvíce?
