Půjčila jsem kamarádce peníze, nemalou částku, protože jsem věřila, že je to správné. Jenže od doby, kdy jsem jí peníze předala, už nemám kamarádku a myslím, že už neuvidím ani ty peníze.
Matky sobě
Mám sedmiletou dcerku a vychovávám ji už čtyři roky sama. Vím moc dobře, jaké to je nemít ani na základní potřeby. Nějakou dobu jsme na tom nebyly úplně nejlépe. Pak jsem se ale vrátila do práce a situace se začala zlepšovat. Také jsem dostala nějaké peníze od rodičů, kteří po rozvodu prodali svůj dům. A aby se nehádali o to, co kdo dostane, dali část peněz mně a mé dceři, abychom si mohly pořídit bydlení a aby se nám lépe žilo. Tohle všechno věděla i moje blízká kamarádka Linda.
Ta už je také maminkou, má syna jen o pár měsíců mladšího, než je moje dcera. Znaly jsme se nejprve jen od vidění. Bydlíme totiž v malém městě. Jakmile jsme ale začaly obě chodit s dětmi na hřiště, spřátelily jsme se, začaly se vídat a celkově jsme si hodně sedly. Ona byla už od začátku se synem sama, bylo mi jí svého času hodně líto. Nakonec to byla ona, kdo mi radil, jak zažádat o alimenty a jak se stát dobrou matkou i bez otce. Byly jsme si vzájemně oporou, a tak se prohluboval i náš přátelský vztah. Prostě matky musely držet při sobě.
Pomohla ona mně, pomůžu já jí
Linda mi skutečně hodně pomohla, když jsme se s otcem mé dcery rozcházeli. Byla jsem na dně, navíc jsem byla bez peněz, skončily jsme na ubytovně a počítala jsem skutečně každou korunu. To Linda věděla, co bych měla udělat. Radila mi, pomáhala mi oběhat úřady a taky mi pomohla najít práci. Takovou, abych to zvládala sama i s malým dítětem.
Prostě bez ní bych nevěděla kudy kam – a v tu chvíli bych to možná neunesla ani psychicky. Takže jsem cítila, že jsem jí hodně zavázaná. Musela jsem jí pomoci, když mě najednou požádala ona. Byla také na dně – no a já jsem už prostředky na poskytnutí finanční injekce měla.
Blýská se na lepší časy
Mí rodiče spěli k rozvodu už dlouho. Když se k tomu nakonec odhodlali, domluvili se, že část peněz z prodeje jejich domu dají nám s dcerou. Díky tomu jsme si pořídily malý byt. Náš byt. Už jsme nemusely žít na ubytovně, což bylo obrovské vysvobození. Nějaké peníze mi také zůstaly, protože jsem už pracovala. Proto jsem se je rozhodla uložit na účet na horší časy. Člověk totiž nikdy neví, co mu život zase připraví. No a Linda to samozřejmě všechno dobře věděla. Věděla, že se nám konečně daří lépe, a tak mě jednoho dne požádala také o pomoc.
Můžeš mi půjčit?
Linda potřebovala půjčit peníze. Přišla za mnou s tím, že jí dosloužila pračka, ale na novou nemá, takže musí prát ručně. Taky se jí pokazila do dvou týdnů lednice a jídlo dávala za okno. Jelikož ale měla práci jen na brigádnický úvazek, nikdo jí nedal nic na splátky. Jakmile mi to řekla, půjčila jsem jí záložní peníze a Linda si spotřebiče díky tomu pořídila. Domluvily jsme se, že mi je bude splácet po částech. Zkrátka jak bude moci.
No, a aby mohla poslat syna na soustředění s jeho hokejbalovým týmem, přidala jsem jí ještě pár tisíc navíc. Opravdu jsem věřila, že mi peníze brzy vrátí. Pracovala, ale jen neměla ty peníze hned, to jsem moc dobře znala. Dala jsem jí téměř všechny své zbylé úspory z peněz od rodičů. Domluvily jsme se na tom, že mi každý měsíc po výplatě bude dávat nějakou část, podle toho, co zrovna vydělá. Nespěchala jsem, věřila jsem jí.
Důvěřuj, ale prověřuj
První měsíc Linda přišla a dala mi tisícovku s tím, že víc momentálně nemůže, což jsem chápala. Další měsíc ale přišla s tím, že výplata byla malá a ona má další výdaje, jestli jí mohu ještě počkat. To samé se dělo i další měsíc a potom znovu. Od jisté doby se mi už pro jistotu ani neozývá, nebere telefony, venku ji nepotkávám a u nich doma nikdo není nebo neotvírají. Vyhýbá se mi a já tedy nemám ani své peníze ani kamarádku.
Dlouhou dobu mi trvalo, než mi došlo, že to Linda na mě pěkně nahrála. Podle všeho totiž moje peníze ani nepoužila na to, na co si je půjčila. Do života už jsem samozřejmě poučená, pomalu se smiřuji s tím, že jsem úspory dala vyčůrané ženské, která si hrála na moji kamarádku. Snažím se nehroutit, a naopak si z toho vzít ponaučení.
Člověk totiž může důvěřovat, ale musí také prověřovat. Kdybych to tehdy udělala jinak a nedávala jí peníze jen tak do ruky bez záruky, nebyla bych o ně přišla. Namísto toho jsem půjčila peníze rádoby kamarádce a doplatila na to.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Pozor na podvodné e-shopy! Jak nenaletět?
Kdo vás může okrást o peníze? Pozor si dejte na mechaniky i policisty
Napište komentář