První setkání s tchýní: Test, který neuděláte
Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste ji poprvé potkaly? Možná se usmála, možná se její rty zvlnily v úsměvu, který neříkal ani „ráda tě poznávám“, ani „pojď dál, milá nevěsto“, ale spíš něco jako „uvidíme, jestli jsi pro mého syna dost dobrá.“ A už tehdy vám bylo jasné, že to bude jízda.
Někdy první dojem klame, jindy ne. Ať už se tvářila jakkoliv, brzy jste zjistily, že se ve vašem životě objevila osoba, která je odhodlaná dát vám jasně najevo, kdo je tady hlavní. Připravte se na to, že testy budou pokračovat. A vězte, že ať uděláte cokoliv, nikdy nebude úplně spokojená.
Mezigenerační šachová partie
Vztah s tchyní je něco jako hra v šachy. Každý tah musí být promyšlený, jinak přijdete o duševní zdraví. Ona vám nabídne „dobře míněnou radu“ o tom, jak správně žehlit košile? Vy poděkujete a děláte to dál po svém. Pošle vám články o „správné výchově dětí“? Odpovíte smajlíkem.
Tchyně totiž bývají mistryně ve strategickém plánování. Vědí, jak využít moment překvapení, a jak vám nenápadně sdělit, že všechno děláte špatně. Když se nad tím zamyslíte, možná by mohly napsat knihu o psychologických manipulacích – a vy byste ji měly číst.
Praktické rady, jak udržet mír (a neztratit nervy)
1. Neberte si to osobně
Možná vás kritizuje, ale ve skutečnosti to nemyslí tak zle. (Nebo ano, ale je lepší si myslet, že ne.) Pro ni jste vetřelkyně, která odvedla jejího syna. Dejte jí čas pochopit, že jste na stejné straně.
Zkuste se na její slova podívat z jiného úhlu. Pokud vám radí, jak lépe vařit, možná jen chce být užitečná. Pokud vás učí, jak vychovávat děti, možná se snaží sdílet své zkušenosti. Nebo je to všechno test – ale v každém případě, vaše duševní zdraví je přednější.
2. Méně je více
Čím méně si o sobě budete vyprávět, tím méně materiálu jí dáte k hodnocení. Tchyně jsou jako detektivové – najdou slabé místo a využijí ho proti vám. Proto raději mlžte: „Máme se dobře, děkujeme za optání.“
Pokud jí budete dávat příliš mnoho informací, mohla by toho využít. Nejlepší obranou je obecná odpověď na všechny otázky. „Jak jde práce?“ – „Dobře, děkuju.“ „Co děti?“ – „Všechno v pohodě.“ „Proč nemáte nové záclony?“ – „Ještě jsme nevybrali.“
3. Předcházejte konfliktům strategicky
Víte, že nesnáší, když vaříte po svém? Nechte ji uvařit! Je to pro ni důkaz, že je stále důležitá, a vy budete mít klid.
Nechte ji občas vyhrát. Pokud má pocit, že je stále hlavou rodiny (i když jen ve své mysli), možná vám dá víc prostoru. Přeci jen, je jednodušší nechat ji být královnou ve své vlastní realitě než bojovat o každou maličkost.
4. Vybírejte své bitvy
Někdy je lepší ustoupit, než se přetahovat o to, zda dítě potřebuje punčocháče v srpnu. Pokud je to malichernost, nechte ji vyhrát. Když ale začne mluvit do vašeho vztahu nebo výchovy, nastavte jasné hranice.
Taktika: přikyvujte, usmívejte se, ale dělejte si věci po svém. Pokud už opravdu překračuje meze, řekněte jí s úsměvem: „Tohle je naše rozhodnutí, ale děkuji za tvůj názor.“
5. Zapojte humor
Pokud se vás ptá, proč váš muž nemá pořádně vyžehlené košile, odpovězte s úsměvem: „Protože doma podporujeme volný střih.“
Tchyně občas potřebují slyšet věci na rovinu, ale s humorem je to mnohem jednodušší. Když se vám podaří odlehčit napjatou situaci vtipem, nejen že se budete cítit lépe, ale možná se zasměje i ona.
A co když už to dál nejde?
Někdy je lepší vztah s tchyni udržovat v bezpečné vzdálenosti. Pokud vaše tchyně překračuje všechny myslitelné hranice, zkuste to takticky – místo častých návštěv zkuste telefonáty, místo dlouhých setkání společné obědy v restauraci.
Nezapomeňte na jednu věc – ona tady nebude věčně. Možná vás občas štve, možná vás dohání k šílenství, ale až tu jednou nebude, možná si na ni vzpomenete s úsměvem.
Závěrečné povzbuzení
Vztah s tchyní může být náročný, ale vždy existuje cesta, jak najít společnou řeč (nebo aspoň způsob, jak se nezbláznit). Držte se pravidla „respektuj a buď respektována“, mějte připravený dostatek humoru a pokud to jinak nepůjde, občas si dopřejte sklenku vína. Nebo dvě.
A pokud všechno selže, pamatujte: vaše tchyně má syna, ne vás. Takže až se příště bude snažit diktovat vám pravidla, jednoduše si řekněte: „Moje rodina, moje pravidla.“
MOHLO BY SE VÁM HODIT
Jitka (45): Dcera byla měsíc na prázdninách u babičky. Po návratu je úplně jiná
