Status studenta po střední a vysoké škole
Jiné to je u střední školy, jiné po vysoké. Ukončení tzv. statusu studenta se liší. Středoškolákovi, který nepokračuje ve studiu na vysoké škole, končí status studenta 31. srpnem. I když získal třeba již v květnu nebo červnu maturitní vysvědčení, ještě totiž pokračuje školní rok, v němž absolvoval. A do toho se počítají i prázdniny. Jestliže tedy nenastoupí do zaměstnání dříve, mají rodiče vyživovací povinnost do 31. srpna.
Vysokoškolák požívá statusu studenta pouze jeden měsíc po měsíci, v němž složil poslední závěrečnou zkoušku. Datum promoce není důležité. Faktem však je, že záleží na vztazích v rodině. Pokud dítě chápe, že rodiče nemají peněz nazbyt, určitě se bude snažit najít si práci co nejdříve. Pokud je zvyklé jen brát, bude se snažit protahovat tento stav co nejdéle.
Vyživovací povinnost a její hranice
Vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není dítě schopno se samo živit. Tak je to zakotveno v občanském zákoníku. Životní úroveň dítěte by měla zároveň být na podobné úrovni jako rodičů. Není tedy důležitá hranice 18 let, ale ani hranice 26 let, jak se mylně mnozí rodiče domnívají. Ta se uplatňuje pouze při výplatě dávek státní sociální podpory. Pokud vaše dítě studuje například do 28 let, máte k němu stále vyživovací povinnost, a to i o prázdninách. Na druhou stranu, pokud vaše dítě nastoupí do zaměstnání třeba již v 16 letech, končí tím vaše povinnost ho živit.
Studium jako životní styl? Pak ale platit nemusíte
Studium je totiž definováno jako příprava na budoucí povolání. Dítě musí chodit do školy, plnit své povinnosti a pokud možno první, nebo alespoň druhou školu dokončit. Jakmile mezi tím nastane prodleva, vyživovací povinnost se vám přeruší. To totiž jde. Pokud se dítě nedostane po maturitě na vysokou školu a jde pracovat, živí se samo. Jestliže se dostane na vysokou školu o rok později, opět vám nastává vyživovací povinnost.
Dítě však nemůže být věčným studentem. Hranice již několikrát určily soudy. Jestliže neustále střídá školy, žádnou nedokončí, studium si neustále rozkládá, protahuje, vyživovací povinnost zaniká. Nelze totiž hovořit o smysluplné přípravě na budoucí povolání, které se dá přirovnat k pracovní činnosti.
Živit nemusíte ženatého, nemocného ale ano
K zániku vyživovací povinnosti rodičů dochází také uzavřením manželství. Tím totiž vzniká nová mezi manžely. Na druhou stranu, pokud vaše dítě těžce onemocní a není schopno pracovat, máte vyživovací povinnost, i když je mu třeba padesát let.
Karta se obrací. Kdy musí dítě živit rodiče?
Nutno dodat, že podle občanského zákoníku existuje mezi rodiči a dětmi vzájemná vyživovací povinnost. To znamená, že pokud rodič dospělého dítěte, které už vydělává, je v situaci, že se nemůže sám uživit, musí jej živit dítě. Ve výjimečných případech přechází tato povinnost dokonce na vnoučata.
