Od první chvíle, kdy jsem Štěpána uviděla, jsem tušila, že to bude složité. A že nevěra se mě možná bude týkat.
Nadšené stěhování do svého
Když jsme se za nedlouho po svatbě přistěhovali do vlastního, byli jsme nadšení. Obešli jsme všechny sousedy, představili jsme se, a užívali jsme si prvních dnů v novém. I když bylo toto období hektické a plné zmatků, kdy jsme nevěděli, v jaké krabici máme oblečení do práce, a v jaké se skrývá kávovar, prožívali jsme to s úsměvem.
Radost byla tak velká, že jsme si na naši malou zahrádku ještě pořídili bazének, do kterého jsme se chodili zchladit po vybalování a instalaci všeho možného. Byly to krásné dny!
… a ve dveřích stál ON!
Při našem seznamovacím kolečku po sousedech jsme také zazvonili na byt, který byl hned vedle našeho. Řadovku vpravo od nás obývali lidé s nápisem na zvonku Rubalová & Černý.
Nadšeně jsme zazvonili a těšili jsme se, až se představíme novým sousedům a pohostíme je upečeným štrůdlem a šťopkou domácí borovičky, kterou jsme si pro tuto chvíli schovávali. Dveře se otevřely, a tam stál ON! Již tenkrát mi proletělo slůvko nevěra hlavou.
Vysoký muž s jemně rozcuchaným vousem, černovlasý hezoun v košili s precizně ostříhanými vlasy po bocích a na hlavě s culíkem. Vypadal, že je mu ostré sluneční světlo nepříjemné, a tak na nás mžoural hlubokýma hnědýma očima.
Už při pohledu na něj mi blesklo hlavou, že má jeho partnerka skutečně štěstí. Když se rozkoukal, zavolal svou partnerku a společně jsme si připili na sousedství. Než jsme odešli, poděkoval a pronesl, že je rád, že má tak super sousedy.
„Jak to jde, krásko?“
Měla jsem ještě dva dny volna, a protože bylo nesnesitelné vedro, rozhodla jsem se, že si dám pauzu u bazénu. Nikde nikdo, a tak jsem odhodila vrchní část bikin a vystavila se slunci. Pohodu přerušil mužský hlas: „Jak to jde, krásko? Už máte vybaleno?“ Rychlostí blesku jsem nahodila plavky.
Vykoktala jsem poté ze sebe, že jsem si dala pauzu při vybalování. Dali jsme se do řeči a povídali si. Pracoval z domu, zabýval se tvorbou webových stránek. Dlouho jsme si povídali. Když jsem se u bazénku objevila i další den, opět mi dělal společnost. A taky mi lichotil. Od tak krásného a charismatického chlapa to bylo vskutku příjemné.
Volné pondělí a nevěra na světě
Po nějaké době jsem měla opět volný den, a jako už mnoho dní před tím, i dnes jsem jej trávila povídáním se sousedem. V poledne jsem ale šla vařit oběd a s hrůzou jsem zjistila, že vytéká pračka. Zavolala jsem na pomoc Štěpána, který si hned věděl rady, a během chvíle byla povodeň zažehnána. Pomáhal mi vytírat tu spoušť.
Najednou jsme se líbali – a od líbání už byl jen krůček k něžnostem. V životě jsem nezažila nic tak spontánního! Když odešel, zavřela jsem se v bytě a prožívala hrozný zmatek! Co když na to někdo přijde? Co jsem to provedla? Ale jeho vůně a objetí mne utvrzovaly v tom, že láska přeci nezná pravidla.
Život na hraně. Nevěra je součástí mého života
Od té doby se tajně scházíme. Vím, že tento způsob života je na hraně. Vím, že to není správné nebo společensky přípustné. Mrzí mě, že tím ubližuji svému partnerovi. Ale zároveň jsem se nikdy v životě necítila šťastnější! Jsme jako dva tajní spiklenci. Nevěra je součástí mého života.
Přes běžný den předstíráme nezájem nebo prohodíme pár slov. Na společné grilovačce se držíme daleko od sebe a hovoříme o obecných tématech. Ale když se naši partneři vzdálí, prožíváme nekonečnou vášeň! Hrozně se bojím, že na to jeden z našich partnerů přijde a naše nevěra se provalí. Absolutně netuším, co se pak bude dít… Ale je to tak vzrušující!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Olivie (43): Postihla nás povodeň a začínáme znovu. Mám ale strach o rodiče
Darina (38): Milenec je stále součástí života. Píšu si s ním žhavé zprávy, i když jsem vdaná