Čtvrtek , 28. 11. 2024

René

Jana (35): Utekla jsem s dětmi od násilníka. Teď nás nedokážu živit

Když jsem četla na internetu nebo v časopisech o ženách, co je muž bil a léta týral, říkala jsem si, jak je možné, že ty ženy dávno neutekly. Jak si mohly všechno nechat líbit? Myslela jsem si, že to není normální, že je jasné, že každá týraná žena by měla od partnera odejít a žít sama.
násilník
ilustrační obrázek (foto: 123RF)

23. 02. 2022

Nyní jsem ale v podobné situaci a začínám to pomalu chápat. Můj partner se projevil jako násilník a musela jsem ho opustit i s dětmi. Není ale snadné vychovávat děti sama a ještě bez peněz. V příbězích těch žen se teď vidím.

S partnerem máme dvě malé děti, starší dceři je devět let a ta mladší má teprve jedenáct měsíců. Na začátku vztahu to bylo všechno jako z románu, měli jsme se skutečně rádi a hodně jsme měli společného. Rok po našem seznámení se narodila dcera. Měli jsme pěkný prostorný pronajatý byt, partner měl dobrou práci, jezdili jsme na výlety i dovolené. Všechno klapalo.

První facka

Jenže po pár letech idylky se začala stahovat mračna i nad námi. Vždycky jsem věděla, že je můj muž horká hlava a hlavně na mě vždycky hrozně žárlil. Když ale byla dcera malá, nemusel na mě žárlit. Byla jsem s ní doma, pečovala o ni, vařila jsem, uklízela a celé dny jsem jen čekala, až se partner vrátí domů z práce. Jenže dcera povyrostla a já si musela najít práci.

Když jsem jako brigádnice nastoupila do kavárny, kterou vlastní moje kamarádka, byl doma oheň na střeše. Můj muž to nedokázal rozdýchat, že mě denně očumují cizí chlapi a v té době jsem taky od něj dostala svou první facku. Když si to vezmu zpětně, už tehdy jsem od něj měla odejít, ale po tom všem mě nenapadlo, že doma se mnou bydlí násilník.

Zkusíme to znovu

Kamarádka mě neustále přesvědčovala, že mám v kavárně zůstat. Ona potřebovala pomoci, ale na druhou stranu mi hrozně vycházela vstříc se směnami, do práce jsem chodila vlastně podle toho, jak jsem mohla já. Nepotřebovala jsem pomoc s hlídáním, na všem jsme se domluvily. To byla výhoda. Partner ale trval na tom, že tam pracovat nebudu. Když jsem něco namítla, ten násilník mě zbil, a tak to šlo asi dva roky, než jsem si našla práci jinou. Přesto jsem váhala, jestli jsem udělala dobře, ale neuměla jsem si představit, že odejdu a budu na všechno sama. A tak jsem to zkousla.

K TÉMATU  Radka (21): Byla jsem zdrogovaná. Ráno jsem se probudila nahá. Nic si nepamatuji

Domluvili jsme se, že já změním práci a začneme znovu. Omluvil se mi, chvíli se zase snažil, občas vybouchl, když se vrátil z hospody, ale už mě nebil. Byla jsem ráda, ulevilo se mi. Měla jsem pocit, že jsem si za to mohla sama, vlastně jsem ho k žárlivosti vyprovokovala. Je pravdou, že jsem jako číšnice byla hodně rozverná, někdy jsem se zákazníky maličko flirtovala, ale nikdy jsem svého partnera nepodvedla. Možná jsem jen omlouvala, co udělal, sama před sebou.

Ani další dítě to nespravilo

No jenže po nějaké době si můj muž zase našel jiný důvod, proč na mě křičet a zfackovat mě. Už mu vadilo i to, že jsem sousedovi půjčila vajíčka nebo že jsem se usmála na pošťáka, co mi přinesl balík. Žárlil pořád a zbil mě, i když jsem byla těhotná s naší druhou dcerou. Jenže já byla těhotná, tak jsem s ním zůstala, čekala jsem na zázrak. Náš malý zázrak se narodil a já jsem další facku dostala hned po příchodu z porodnice.

Moc jsem se smála na primáře, co mě rodil. Nemohla jsem kojit, byla jsem ve stresu a doma jsem se bála partnera. To bylo nejhorší období v životě. Nakonec jsem se rozhodla k radikálnímu kroku a odešla jsem i s dětmi. Sbalila jsem nás, když byl ten hrubián a násilník v práci a odešla jsem ke kamarádce. Jenže teď jsem také v šílené situaci.

Z čeho budeme žít?

Kamarádka byla moc hodná, nechala nás u sebe bydlet, ale s miminkem to nešlo dlouho. Ona sama má tři děti a dva psy, musely jsme s holkama pryč. Odstěhovaly jsme se na ubytovnu, sice je to malé, ale velmi čisté a příjemné prostředí. Jenže nájem není úplně malý, já mám jen rodičák a samozřejmě i další výdaje. Nezvládám to platit, už skoro nevím, co nám dám k večeři. Opět se mi v hlavě tak rozjíždějí myšlenky, zda byl dobrý nápad odejít pryč. Je mi proti srsti vyběhávat si dávky na sociálce, chci si najít zase brigádu, ale dcerku mi ani do školky zatím nevezmou.

K TÉMATU  Ze života: Jak jsem musela na biopsii prsu

Děsím se každého dne, počítám každou korunu a lituji toho, že takto musí moje děti žít.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Používáte ve výchově dětí tělesné tresty? Možná jimi svým ratolestem škodíte

Jak se bránit agresivnímu chování

Zdroje článku:
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Zná to nejspíš každá z vás. Někdy během svého života jste si určitě ve vztahu prošla fází žárlivosti. Pokud byla oprávněná, a váš partner vám byl opravdu nevěrný, chápeme, že jste ostražitá. Pokud ale byla nemístná, a vy se nacházíte ve zdravém a spokojeném vztahu založeném na důvěře, není se čeho obávat. Jestliže jste si totiž partnerovou oddaností jistá a víte, že má oči jen pro vás, žárlivost vás akorát zbytečně vyčerpává. Proto pro vás máme několik tipů, jak se žárlivostí zatočit.
Podzim pro mnohé z nás nepředstavuje zrovna radostné období. Dny se zkracují, stmívá se podstatně dříve, často je deštivo a sychravo, je nám chladno – a představa změny je dalece před námi. Ale nezoufejte, musíte se na to jen podívat z jiného úhlu!
V generacích to tak chodí, že jedna pomáhá druhé. Hlídání vnoučat babičkami a dědečky k tomu bezpochyby patří. Je také dobré pro budování rodinných vztahů. Nikoli jako sebeobětování, ale jako skvělý čas strávený s generací, která vám může hodně dát, a funguje to i naopak.
Většina lidí si myslí, že nový rok je ideální startovací čárou pro nové začátky. Proto si dávají předsevzetí, která pak ale ve většině porušují. Jak na to, aby vám předsevzetí vydrželo? A nejste-li zrovna povaha, která má pevnou vůli, má vůbec smysl si nějaká předsevzetí dávat?
V dnešní době máme spoustu pomocníků, o kterých si generace před námi mohly nechat jen zdát. Vysávají za nás roboti, praní prádla přenecháváme pračce, máme také myčku, tudíž nemusíme špinavé nádobí mít ručně. V mnoha ohledech, jak se zdá, máme vše vlastně jednodušší. Proč ale paradoxně i tak nemáme čas a nejsme tak šťastní a v klidu, jak bychom měli být?
Pokud se vám podařilo něco zhubnout přes léto, nebo zkrátka chcete jen udržet, to co máte, máme pro vás tipy, které fungují. Stačí dodržovat tyto jednoduché stravovací návyky.
Krásné a zdravé pokojové rostliny ozdobí jakýkoliv interiér. Jsou jakýmsi živým elementem, který by nikde neměl chybět. Víte však, jak se o pokojové rostliny starat, aby vypadaly stále perfektně a dělaly vám dlouhá léta radost?
Podzim. Chvíli krásně barevný, ale po opadání listí šedý a ponurý. Období dešťů, mlhy, nevlídného počasí a špatné nálady. Ať chceme nebo nechceme, počasí na nás působí více, než si myslíme. Záleží ale na tom, jak se k tomuto faktu postavíme a čím si toto období zpříjemníme. Někdo se rád zabalí do deky a lehne si ke krbu s knížkou, jiní jdou pouštět draka anebo (pravděpodobně spíše ženy) vyrazí na nákupy. Jak jste na tom vy?
Jak poznat u dětí, že se objevily neštovice? Jak se správně o pupínky na dětské pokožce postarat a co dělat, aby pupínky co nejrychleji zmizely, nejlépe bez pozdějších jizviček?
Uskladnění vína musí mít nějaký pořádek. O ten se postarají stojany na víno a vinotéky, které jsou praktickým i designovým doplňkem interiéru. Materiálem číslo jedna je dřevo, ale kromě toho opravovaného dolehl i sem trend palet. Opravdovou chloubou domu je potom vinný sklípek do spirály se vstupem rovnou z kuchyně nebo jídelny.
Na stromech žloutne listí, venku se střídá déšť, vítr a mlha, je čas na změnu šatníku. Po letních měsících zase vytáhnout podzimní kabáty a bundy. Před ochlazením se musíme chránit (ledaže byste byli velcí otužilci). Potřebujete kabát nový? Tohle vše by měl splňovat.

Výběr článků

Znáte to, s velkou radostí si domů přinesete novou rostlinu, která vypadá báječně, jenže po pár měsících si všimnete jistých vad na kráse. Některé se projeví dokonce okamžitě, jen co kytka překročila práh vašeho domu. Ať už jsou to žluté nebo svěšené listy, každým takovým náznakem se nám rostlina snaží říct, že jí něco chybí, nebo přebývá.
Jen málokdo si dovede představit léto bez zmrzliny. Proč ale do sebe sypat zmrzliny, které tu hlavní přísadu viděly jen zdálky, a oproti tomu jsou plné tuků a bůhví čeho ještě? To chce poctivou zmrzlinu, a čím originálnější, tím lepší. A kam vyrazit za úžasnou zmrzkou, na to se právě teď podíváme.
Jste příznivci pořádných krváků nebo spíš duchařských hororů? Nebo je vám to úplně jedno, jen když se pořádně bojíte? Těchto pět hororů byste si rozhodně neměli nechat ujít, protože děsivější filmy nejspíš nikdy neuvidíte.

Nepřehlédněte

Každý rodič se řadí mezi nějaké rodičovské typy. Ke kterým patříte vy?
Už je to pár týdnů, co se v naší domácnosti zabydlela nádherná kudlanka. Velký zelený brouk, který je v Česku stále běžnější. I my ho na konci léta na své zahradě našli a jelikož děti byly naprosto nadšené, umístili jsme kudlanku do velkého akvária. Dodnes nás nepřestává fascinovat.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek