Pozitivní psychologie je v poslední době velkým trendem, ukazuje se však, že občas nám víc škodí, než pomáhá. Kdy bychom se na ni měli vykašlat?
Soumrak pozitivní psychologie?
Nečekaná vítězka se však pouze usmála a řekla, že nic. Nesoustředila se totiž na to, že má proti sobě nejlepší hráčku světa, ani na skóre, ani na důležitost zápasu. Zaměřila se pouze na každý jednotlivý míček, který se snažila zahrát tím nejlepším způsobem. A to je všechno. K její historické výhře nic hlubšího nevedlo.
To byl políček všem pozitivním psychologům a motivačním řečem, které se v současnosti tak často vedou. Neustále slyšíme, že si máme představit sami sebe jako vítěze. Máme o sobě přemýšlet pouze pozitivně, že všechno zvládneme a vše dopadne nejlépe. Jenže tenhle přístup zrovna ve zmíněném tenise opomíjí jeden důležitý faktor – že tam nejsme sami. Jakkoli si představíme svůj úspěch a budeme pozitivně naladění, přesto můžeme lehce selhat, jelikož náš soupeř bude prostě lepší. A když si tohle uvědomíme, koledujeme si o průšvih. Jakmile se totiž upneme k cíli, který nemáme stoprocentně pod svou kontrolou, začneme pociťovat úzkost a náš výkon bude nakonec horší. Korb tak pojmenoval začarovaný kruh, který se týká většiny z nás.
Chcete vědět víc? Přečtěte sicelý článek na našem pánském webu Prochlapy.cz.
