Co vše patří k agresi
Jak se bránit agresivnímu chování a jak vlastně vypadá? Častým projevem agrese je šikana. Šikanování je všudypřítomné a může nás doprovázet celý život. Začíná v rodině, ve školce, pokračuje na všech úrovních školního vzdělávání, v zájmových skupinách, v zaměstnání, v partnerských vztazích a končí třeba týráním seniorů.
Jednou z forem šikany je mobbing. Jde o systematické intrikování, pomluvy či zlomyslné jednání na pracovišti, jehož cílem je poškodit druhého. Podobný je i bossing, jen s tím rozdílem, že jej používá vedoucí proti svému podřízenému.
Častá je v současné době kyberšikana, využívající sociální sítě a další komunikační prostředky. Patří sem i stalking, cybergrooming (zmanipulování oběti k osobní schůzce, jejímž výsledkem má být fyzické násilí nebo sexuální zneužití), podobný je i childgrooming zaměřený na zneužití dětí.
Jak se bránit agresivnímu chování a napadení na veřejnosti
Agrese tedy může mít mnoho různých podob. Proti některým je obrana velmi těžká a neobejde se bez pomoci profesionálů. Pojďme tentokrát probrat, jak se zachovat, když vás někdo napadne na ulici.
Napadení může být slovní, fyzické, ale i kombinované. Co dělat, když půjdete po ulici a někdo po vás plivne, začne vám nadávat, bude do vás neúměrně strkat v dopravním prostředku spolu se slovním napadáním?
Než se začnete bránit, měli byste rychle zvážit případné následky. Obrana totiž musí být vždy přiměřená. Jestliže se vám zdá, že agresor je pod vlivem narkotik, chová se jako duševně nemocný, je třeba přemýšlet, zda jej svou obranou nevyprovokujete ještě více. A zda tím nebudete riskovat své zdraví. Obrana může být v takovém případě kontraproduktivní a laik těžko rozpozná, zda jednat tak či raději ustoupit.
Policie každopádně nedoporučuje brát právo do svých rukou. Pokud jste napadeni na veřejném místě, je nejlepším řešením zajistit svědky, zdokumentovat agresivní jednání a přivolat policejní hlídku.
Pasivní jednání znamená vyhnout se konfliktu
Ne vždy je čas nebo vhodná doba na volání policie. Málokdy totiž násilník čeká na místě, až se dostaví hlídka. Pokud není někde poblíž, může to být problém. Právě tak se svědky. Všichni někam spěchají a zůstat stát s násilníkem bez možné obrany může znamenat krutou konfrontaci, na kterou doplatí vaše zdraví.
Pokud u vás nemá napadení fyzické následky ve formě zranění, poškození oděvu či věcech, které s sebou nesete, zvolte pasivní přístup. Ignorujte jeho jednání a rychle pospíchejte pryč. Třeba vystupte z tramvaje o stanici dřív, raději počkejte na další. Přejděte na druhý chodník. Cílem je v podstatě utéct. Když zůstanete na místě, může i pasivní přístup, jako je mlčení a nereagování, u některých agresorů vyvolat reakci ve formě dalšího napadání.
Po útěku zůstává pachuť ublížení
Když se agresivitě z nějakého důvodu na místě nepostavíte, zůstává ve vás možná pocit, že vám bylo ublíženo. Že s vámi bylo nespravedlivě jednáno. Staré přísloví „Kdo uteče, vyhraje“ je ale v tomto případě dobrou radou.
Snažte se sama sobě vysvětlit, že jste si vlastně pomohla. Zabránila jste rozvoji agresivity a možná jste si uchránila zdraví. Věnujte chvilku meditaci, pomodlete se, pusťte si oblíbenou hudbu. Věnujete se prostě své oblíbené činnosti a sama se sebou se smiřte. Ne všemu zlému, co vás ve světě potká, totiž dokážete zabránit. A kdybyste agresorovi odpověděla stejným způsobem, stal by se v podstatě agresor i z vás.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Děti a šikana: jak pomoci svým dětem ji překonat?
Online svět vašich dětí. Jak poznat, že je na internetu vaše dítě závislé?
