Kvalitní káva? V první řadě si musíme vysvětlit, jaké druhy kávy vůbec existují. Máme celkem dva. Arabiku a robustu.
Arabica versus robusta
Arabica je tou kvalitnější kávou. Obsahuje méně kofeinu a nese široké spektrum chutí a vůní. Zrnka arabiky jsou větší, podlouhlá a rýha uprostřed má tvar písmene S. Také jsou citlivější na okolní teplotu. Nejvíce se jim daří při teplotách okolo sedmnácti až pětadvaceti stupňů. Arabica se často pěstuje na malých plantážích ve vyšších nadmořských výškách. Největším světovým producentem arabiky je Brazílie. Pěstuje se však také v Kolumbii, Mexiku, Guatemale nebo v Etiopii. Pochází z kávovníku arabského, který začne plodit nejdříve po třech letech od vysazení. Devět měsíců pak trvá, než se z prvních květů stanou plody. Ty postupně z rostliny opadávají a sbírají se proto ručně. Zároveň se ovšem mohou sklízet také jemným česáním. To je však metoda velmi časově náročná.
Oproti tomu robusta obsahuje více kofeinu než arabica, dokonce dvojnásobné množství, a nese v sobě více hořkosti. Robusta však není tak kvalitní, považuje se za průměrnou kávu. Avšak i mezi robustami najdeme takové, které stojí za to vyzkoušet, neboť se arabice směle vyrovnají. Většinou se ovšem robusta používá jako základ pro kávové směsi, a je proto levnější. Největším producentem robusty je Vietnam. Zároveň ji však ve větším množství najdete také v Indonésii, Brazílii, Indii, Malajsii, Ugandě nebo například na Filipínách. Nejraději má nižší nadmořskou výšku a teplotu mezi dvaceti a třiceti stupni Celsia. Robusta pochází z rostliny zvané kávovník statný. Jeho zrna jsou kruhovitého tvaru a rýha, která prochází prostředkem kávy, je téměř rovná. Rostlina plodí svá zrna rychleji než arabica, avšak velmi nepravidelně. Plody zrají jedenáct měsíců a sbírají se strojově z větviček kávovníků.
Robustu sice obecně považujeme za méně kvalitní, ovšem oproti arabice má méně kyselou chuť. A to některým milovníkům tohoto nápoje vyhovuje víc.
Nekupujte již namletou kávu
A nyní už se pustíme do návodu, jak rozpoznáme kávu kvalitní od té méně kvalitní? Kvalitní káva by neměla být namletá předem. Kupujte celá zrna. Proč? Jakmile kávu namelete, od toho okamžiku ztrácí své aroma a charakteristickou chuť. A čím déle ji budete v tomto stavu uchovávat, tím znehodnocenější bude. Všichni baristé a pražiči kávy vám proto vždy doporučí namlít si kávu až tehdy, chystáte-li se ji skutečně spotřebovat. Ke všemu, když kupujete namletou kávu v supermarketu, nikdy si nemůžete být jisti tím, kdy ji kdo umlel, a jak dlouho ve skladu nebo v regále ležela.
A to je druhý kámen úrazu. Na obalu výběrové kávy by správně měly být uvedeny informace o tom, kdy byla káva upražena a z jaké plantáže pochází. Případně jaká je to odrůda. Rovněž by měla být uvedena země, z níž pochází, a také její chuťový profil. To se ale o kávě ze supermarketu dozvíte jenom málokdy.
Káva přímo z pražíren bude vždy kvalitnější
Káva, která se do České republiky dováží, je prý až v devadesáti procentech nekvalitní, zvětralá. To ovšem platí jak u namleté kávy, tak u kávových zrn. Obvykle platí, že nejvyšší jakosti káva dosahuje v prvním až třetím týdnu od pražení, ale je-li káva špatně skladována ještě několik týdnů, ne-li dokonce měsíců poté, k vám už se v požadované kvalitě nikdy nedostane. I proto je lepší kupovat si kávu přímo v pražírnách či kavárnách, kde si dávají záležet na tom, aby byla káva co nejkvalitnější.
Kvalitní káva nesmí mít vzduch
Je-li káva dobře zabalená (že se k ní nedostane vzduch), vydrží v původním obalu tři až šest měsíců. Zároveň by měl obal kávy obsahovat jednosměrný ventil, který slouží k tomu, aby z balení odváděl oxid uhličitý. Žádný vzduch se přes něj dovnitř ovšem nedostane. Pokud ale budete kávu skladovat déle než půl roku, pak mohou zrnka začít jednoduše žluknout. Samozřejmě si můžete kávová zrna přesypat z původního obalu, ale taková nádoba musí být opět vzduchotěsná. Dostane-li se ke kávě vzduch, už po třech týdnech bude naprosto vyčpělá a zoxidovaná.
Chcete se stát skutečnou odbornicí na kávu? Vyplatí se zaplatit si baristický kurz, případně také kávovou degustaci, při níž se naučíte rozpoznávat chuťové profily a vůně kávy. V rámci celého baristického kurzu se pak dozvíte něco o její historii, naučíte se připravovat espresso (základní kávový nápoj), z něhož se pak připravuje flat white, cappuccino nebo latte, a také si po jeho absolvování zvládnete připravit rovněž alternativní kávy jako chemex nebo V60. A samozřejmě se v rámci kurzu naučíte dělat i oblíbené latte art. Ovšem jak správně připravit mléko, to už je jiná kapitola.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Zelená káva: vše, co jste o ní chtěli vědět
Napište komentář