Pak vás s největší pravděpodobností trápí hyperaktivní močový měchýř, což je velká nepříjemnost, která komplikuje život spoustě ženám. Jak si s takovým problémem poradit? Mrkněte, co v tom vězí a jak svůj močák opětovně hodit do klidu.
Kolikrát je to ještě v normě?
Ještě než se mrkneme na hyperaktivní močový měchýř jako takový, je dobré si říct, že množství moči se samozřejmě vždy odvíjí od množství vypitých tekutin. Je proto přirozené, že čím více tekutin do sebe dostanete, tím častěji budete chodit i na malou.
Obecné tabulky říkají, že zdravý člověk by měl chodit močit přibližně 7-8x denně za předpokladu průměrného příjmu tekutin. I to je ale poněkud zavádějící. Čím těžší člověk, tím větší nároky na pitný režim, a tím pádem větší počet návštěv toalet.
Kdo tedy zvládne za den vypít tři litry a cítí se dobře, není nic neobvyklého na tom, že si přes den odskočí o něco častěji. Neznamená to tedy, že pokud chodíte na malou vícekrát, než je dané nějakými průměry, musí za tím zákonitě stát hyperaktivní močák. Ten se totiž projevuje malinko jinak, ale to už si vysvětlíme o něco níže.
Co je vlastně hyperaktivní močák?
Pravda, hyperaktivní močový měchýř se projevuje větší četností močení, avšak specifickým znakem je, že naléhavé nutkání na malou se dostavuje ve větší míře, dost často v krátkém časovém horizontu.
Zkrátka a dobře – najednou pociťujete silný pocit na močení, jakoby váš měchýř byl hodně naplněný. Dojdete si na malou a oproti pocitům, které máte (že to už fakt nevydržíte), vyloučíte moči docela málo. A během pár minut najednou to samé prožíváte znovu, což je samo o sobě nepříjemné a stresující, a to obzvlášť, pokud se vám tohle děje v práci nebo někde ve společnosti.
V případě, že takový problém zaznamenáte, je jasné, že je třeba vyloučit ledvinové onemocnění nebo záněty močových cest, ovšem v případě, že se na nic nepřijde, mohou za tím stát i další nepříjemnosti. Co všechno za hyperaktivním močákem může stát?
- Záněty močových cest
- Onemocnění ledvin
- Gynekologické záněty
- Cukrovka
- Slabé svaly pánevního dna
- Neurologické onemocnění
- Psychické důvody
- Nevhodná a dráždivá strava
Krok po kroku za poklidným měchýřem
- Pokud vás projevy hyperaktivního měchýře začnou trápit, předně není od věci poradit se se specialistou, který pro začátek vyloučí případné záněty a další tělesné neplechy.
- V každém případě, ať už zamíříte k lékaři, nebo chvilku posečkáte, vyplatí se vést si takzvaný mikční deník. V něm si budete každý den pečlivě zaznamenávat množství vypitých tekutin, zároveň také všechny vaše návštěvy toalety. Díky tomu získáte ucelený přehled o tom, jak často chodíte na malou a mimo jiné se takové údaje budou hodit i specialistovi. Pomocí mikčního deníku můžete získat dost dobré indicie z hlediska případné úpravy pitného režimu.
- Zároveň není od věci se kromě pití zaměřit i na stravu. Je známé, že některé dráždivé potraviny, zejména ty kořeněné a pálivé, občas vedou k problémům s močením. To samé platí také o močopudných potravinách, které vás přirozeně nutí k tomu, abyste běhali na záchod o něco častěji.
- Pokud však bude vše v naprostém pořádku – po stránce vyšetření, veškerých odběrů a zároveň ani mikční deník nebude mít nějaké mouchy, je velmi pravděpodobné, že jsou na vině psychické důvody. Protože, jak bylo zjištěné v řadě studií, hyperaktivní močový měchýř je často důsledkem dlouhodobého stresu nebo přehnané reakce těla na aktuální úzkosti. A ty mohou být z jakékoli oblasti – z osobního, rodinného i pracovního života. Zkuste proto zapracovat na zlepšení vaší duševní síly, vyzkoušejte meditace nebo i další způsoby, které vás hodí do pohody.
- A pokud ani to nepomůže, může být příčinou i další velmi častý problém – slabé svaly pánevního dna, které se mj. podílí i na pevných svalech kolem močového měchýře. Čím více jsou posílené, tím se snižuje četnost nutkání na močení a zároveň je to úžasná prevence proti inkontinenci. V tomto ohledu se například vyplatí cvičení podle Ludmily Mojžíšové nebo třeba Kegelovy cviky.
Osobní zkušenost čtenářky
O hyperaktivním močáku a jeho stinných stránkách hodně ví také naše čtenářka Jana.
„Začalo to docela nenápadně. Měla jsem období, kdy jsem studovala, chodila do práce, bylo toho na mě v jednu chvíli hodně. Celé se to spustilo v době covidu, v období samých online schůzek a přednášek. Někdy se čas těchto online setkání protáhl, a to už jsem se na židli kroutila celá zpocená, jak jsem potřebovala na malou. Omluvit se nebylo možné, proto jsem fakt na fest seděla do konce a byla zoufalá. A asi tyhle zážitky k tomu všemu přispěly.
Jak se situace opakovala, před každou takovou schůzkou jsem se musela jít několikrát vymočit – deset minut před tím jsem šla třeba i pětkrát, vždycky jsem vymočila malinko. Prostě tak, abych měla 100% pocit, že nebudu muset čůrat. Tak moc jsem se z toho vystresovala, plus ta nálož kolem mě, že jsem si uhnala hyperaktivní močák. Trvalo asi půl roku, než se vše dalo dohromady. Hodně pomohlo se na to nesoustředit, začala jsem s meditacemi a taky jsem trochu vyladila svůj pitný režim – omezila jsem kávu a tu vyměnila spíše za bylinkové čaje.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT