Camino de Santiago je síť několika poutních cest napříč Evropou. Dovede vás až ke katedrále ve městě Santiago de Compostela. Kdybyste startovali z České republiky, měří trasa 3000 kilometrů a vyžaduje to několik měsíců úsilí. Z portugalského Porta je to ale jen 280 kilometrů a stačí vám na to deset dnů dovolené. Ale určitě teď máte spoustu otázek jako: co s sebou, kolik to stojí, kde budu spát? Na vše vám odpovíme.
Co si s sebou zabalit?
Nevíte, co si na Svatojakubskou cestu zabalit nebo na kolik vás přijde? A už vůbec netušíte, jak si cestu naplánovat, protože nemáte ani nejmenší tušení, kolik kilometrů denně ujdete? V tom případě čtěte dál. Plánování cesty do Santiaga může být docela legrace, ale rozhodně ne nic složitého a nepřekonatelného.
V první řadě je důležité pořídit si kvalitní krosnu nebo batoh, s nímž budete schopná chodit celý den a nebudou vás bolet záda. Pochopitelně vhodným batohem nebude takový, za který utratíte patnáct set korun. Jestli se chcete vydat na Camino de Santiago, budete muset do svého vybavení trochu zainvestovat. Nechte si poradit ve specializovaných prodejnách. A hlavně si vyberte batoh co nejlehčí a s takovým objemem, aby se vám do něj vešlo všechno potřebné.
A nezapomeň na ponožky!
Do batohu totiž budete muset dát spacák (ten si ale můžete připnout i z vnější strany batohu, pokud to ten vámi vybraný umožňuje), lékárničku s nejdůležitějšími léky a také náplastmi na puchýře. Také si musíte zabalit oblečení a boty. Avšak nezapomínejte na to, že nejdete na módní přehlídku ale na pochod přírodou a městy. Musí vám být hlavně komfortně. Když vás budou kalhoty škrtit a boty tlačit, stane se z příjemné cesty hotová noční můra.
Nezapomínejte ani na to, že ponožek není nikdy dost. Ty si měňte klidně dvakrát denně. Musejí být suché, jakmile navlhnou, koledujete si o puchýře. I v případě bot rozmýšlejte dobře. Když si koupíte nové, je zapotřebí je pořádně rozchodit. Když si je poprvé vezmete až na cestě, nedopadnete dobře. A zbytek cesty budete kulhat anebo ošklivě trpět.
TIP: Vezměte si i pohodlné sandály a střídejte je s plnou obuví. Zabráníte tím otlakům a noha si na vzduchu odpočine a vyvětrá.
Další důležitou součástí vybavení jsou i sluneční brýle a opalovací krém. Bez těchto dvou věcí ve Španělsku nebo Portugalsku v letních měsících vůbec nevycházejte ven.
Zubní kartáček, pasta na zuby, mezizubní kartáček, jehla a nit, šampuk (tuhý šampon) a hojivá, třeba konopná mastička. To vše by mělo být součásti drogérie, která se vám do batohu také bude muset vejít. Samozřejmě si můžete vzít i make-up a šminky, ale pořádně se vám to pronese. Teď si říkáte, že to přece vůbec nic neváží, ale když sečteme i ty ostatní věci, třetí den nebudete moct narovnat záda a na parádu nebudete po několika dnech na nohách mít stejně ani pomyšlení.
Jíst se musí
Asi si také po cestě budete vařit, aspoň občas. Proto potřebujete vařič a ešus. Samozřejmě opět v co nejlehčí variantě. Jídlo také něco váží. Takže zapomeňte na konzervy. Nejspíš se vyplatí zainvestovat do dehydrované stravy, která sice ne každému chutná, ale zase je lehká a většinou také zdravá.
Že si s jídlem nebudete lámat hlavu? Také děláte dobře. Vždyť v supermarketech se najíte za stejné peníze jako u nás doma a kdo během Svatojakubské cesty nepil víno a nejedl místní sýry a sušenou šunku, jako by po ní ani nikdy nešel.
Kde spát?
Ušetřit můžete nejenom na jídle, ale také na ubytování. Budete-li spát v takzvaných albergue, vyjde vás každá noc zhruba o devadesát procent levněji než v penzionech a hotelech. Albergue je hostel neboli levná turistická ubytovna, kde spíte s mnoha dalšími nocležníky. Ubytovaní tu sdílejí nejen veškeré prostory, ale také vybavení. Obvykle spíte na palandách, ve spacáku nebo pod přikrývkou. Jedna noc vás může vyjít na pět set korun a více. Když budete mít štěstí, třeba vás tam nechají přespat zadarmo. Ale určitě ne v hlavní turistické sezóně.
Ještě levnější to budete mít v takzvaných municipal albergues, za něž zaplatíte přibližně 8 eur. Snadno se vám ale může stát, že přijdete příliš pozdě a už se pro vás žádná volná postel nenajde. To pak začíná ten správný cestovatelský stres. Tedy za předpokladu, že vám nevadí se se spacákem uložit pod nejbližší strom. Albergues se zavírají v deset večer. Pak už máte smůlu. A ráno v osm zase musíte albergue opustit. V těch soukromých vás možná nechají o něco déle.
Další možností, asi tou nejlevnější, je spaní ve stanu ve spacáku nebo přímo pod širákem. Ale takto kempovat nemůžete všude. Tedy můžete, ale hrozí vám, že dostanete pokutu, která vás vyjde na mnohem více peněz než hotel na jednu noc. Proto si předem zjistěte, kde na trase se albergue nebo kempovací místa nacházejí.
Svatojakubská cesta by ovšem nebyla kompletní, kdybyste si před ní nevyzvedli kredenciál. To je poutnický pas, který musí mít na Camino de Santiago každý poutník. Do něj pak sbírá jednotlivá razítka. Tak budete mít důkaz toho, že jste cestou skutečně prošli. Nebo to berte jako doživotní památku.
Pár tipů na závěr
Cestovatelé, kteří se na pouť vydali hned několikrát, se shodují v tom, že je dobré:
- Nosit u sebe drobné mince – na sušičky a pračky na ubytovnách (chystáte-li delší trek, pak se bez pračky neobejdete)
- Dodržujte hygienu za každou cenu – žádná odřenina nebo zanícenina se na caminu neobejde bez problému, proto se jim vyvarujte nebo nezapomeňte na důkladně ošetření
- Pitná voda – ne ve všech tůňkách, jezírkách nebo kohoutcích je voda pitná, pokud si nejste její zdravotní nezávadností jistí, pak se nejdřív zeptejte; není nic horšího, než mít na cestě do Santiaga de Compostela průjem
- Zdravotní pojištění – určitě si ho na dobu camina sjednejte, nikdy nevíte, co se vám může stát a kdy budete potřebovat doktora
- Nohy, nohy nohy – ty jsou vaším nejlepším kamarádem i nejhorším nepřítelem; buď si je budete hýčkat čistými ponožkami, vydezinfikovanými a pohodlnými botami a bohatě se vám odvděčí, anebo na ně budete kašlat a camino bez bolesti a utrpení neabsolvujete
A jak si naplánovat trasu tak, abyste ji zvládli? Nejlépe uděláte, když si ještě doma vyzkoušíte, kolik jste schopná denně bez problému ujít. Musíte však do celkového času započíst i zastávky na odpočinek a jídlo. Pro první poutní dny si nedávejte vysoké cíle. Nicméně musíte počítat s tím, že aby vám na konci cestu uznali a dostali jste diplom o jejím absolvování, musíte nasbírat dvě razítka do kredenciálu za den.
Ti, co absolvovali Camino de Santiago, často pořádají i kurzy, při nichž se dozvíte vše, co by vás o svatojakubské cestě mohlo zajímat. Tak si neváhejte nějaký zaplatit a poslechnout. Možná vám to ušetří peníze, nervy, doktora, psychické zdraví i čas. Takže Buen Camino!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
11 nejkrásnějších trekových tras v České republice, které si užijete i sama