Pondělí , 20. 01. 2025

Ilona

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Největší trapasy, na které se vzpomíná celý život. Pobavte se díky našim čtenářům!

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Nela v koučinku: Ven z bludného kruhu, než se mi zamotá hlava

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Zdravotní obuv tlumí otřesy, šetří klouby a umožňuje noze volně dýchat. Pro naše zdraví je kvalitní bota velmi důležitá. Poradíme vám, jak si ji správně vybrat a na co si dát při nákupu pozor.
Ať už se chystáte na výlet, za nákupy, na první dovolenou nebo zkrátka jen někde chcete přenocovat, podívejte se, jestli se ve vámi vybrané lokalitě nenachází zařízení, které disponuje certifikátem „baby friendly“. Věřte nebo ne, ale ubytování nebo pouhý oběd s dítětem po boku se vám totiž může v mnohém zpříjemnit a usnadnit.
„Už to mezi námi není takové, jako dřív. Chybí mi chvíle, kdy jsme neřešili jen pleny, očkovaní, hlídání, opruzeniny, růst zoubků. Náš sexuální život je po narození dítěte na bodu mrazu. Všechno se točí kolem prcka a nemáme na sebe s partnerem už vůbec žádný čas. Jsem uvázaná doma a můj svět je jen pračka, pleny a sporák. Nepamatuji si, kdy jsem naposledy měla čas umýt si vlasy nebo si udělat nehty. Co máme mimino, jsem pro svou ženu druhé kolo u vozu. Všechno mám na krku já a partner mi s ničím nepomáhá. Moje žena o sebe přestala pečovat.“ Tohle je výčet těch nejčastějších příčin sporů, které vyvstávají po narození dítěte. Poznáváte se v některém z uvedených příkladů? Dnešní článek vás provede nejčastějšími příčinami partnerské poporodní nebo chcete-li rodičovské krize.
Když spolu jedou dospělé holky na dovolenou, neznamená to, že jsou ve vztahu nešťastné. I když spolu často jezdí právě ty, které jsou singl. Proč si dát pozor na to, s kým a kam jedete?
Možná se někteří ptáte, proč by měli mít homosexuálové právo sňatku a nabýt tak manželství, když existuje tzv. registrované partnerství. Registrovaní partneři však nemají stejné pravomoci jako manželé.
Aktuální trendy bydlení pro podzim 2019, které představil Hornbach. Pokud hledáte inspiraci na nové nápady pro váš interiér, stačí si vybrat svůj styl.
V 90. letech bylo všechno mnohem jednodušší - zejména pokud jde o vztahy s celebritami. Ve skutečnosti existovaly četné páry celebrit z 90. let, které jsme všichni uctívali, i když jsme si nebyli jisti, jak dobře spolu vycházeli poté, co chaos na červeném koberci utichl a davy šly domů. Většina z těchto párů z 90. let se od té doby rozpadla. Ale pár šťastlivců je stále spolu a stále si užívá svůj románek.
Psychologická odolnost je základním stavebním kamenem pro úspěch a spokojenost v kariéře. Tento článek prozkoumá, proč je resilience klíčová pro překonávání pracovních výzev a jak může pomoci v osobním růstu. Nabídneme praktické rady a strategie pro rozvoj odolnosti, včetně technik zvládání stresu, posilování sebevědomí a budování podpůrné sítě kolem sebe. Poradíme, jak transformovat neúspěchy na příležitosti pro učení a růst, což vás připraví na dosažení větších profesních úspěchů a zvýší vaši celkovou spokojenost v práci.
Jak nakupovat oblečení, abychom zbytečně nezatěžovali planetu? A kde ho kupovat? A kolik vlastně potřebujeme oblečení? Velkým módním řetězcům sice ještě neodzvonilo, ale stále roste počet těch, kteří dávají přednost úplně jiné módě a razí heslo, že méně je někdy více.
Svatební sezóna je před námi. A tak si položme společně otázku: Na co vzpomínáme, když jsme byly na kamarádčině svatbě? Většina z nás si vybaví nevěstiny šaty, účes, vizáž... Co si budeme povídat - muži tohle moc neřeší. Maximálně se vyjádří, že to bylo fajn nebo že se přejedli. Zeptali jsme se svatební specialistky, na čem by se o svatbě rozhodně šetřit nemělo, abyste pak nebyly zklamané.
Džíny patří mezi základ každého dámského šatníku, proto by každá žena měla mít dokonale padnoucí kousek ve své skříni. Vybrat perfektně padnoucí džíny ale není jen tak.

Výběr článků

V průběhu roku 2019 bylo obyvateli Česka uzavřeno 54 870 sňatků. To je o 2303 sňatků více, než v minulém roce. Znamená to, že pro lidi začíná být obřad důležitější, než život na psí knížku? Má to i své praktické dopady.
Viber, jedna z nejpopulárnějších komunikačních aplikací na světě, vám přináší zábavnou velikonoční hru. Hledejte vajíčka, která schovali zajíčci a vyhrajte naše velikonoční ceny!
Být na dítě sama není bůhví jaký med, to nám jistě potvrdí každá žena, která si tím prošla. Ať už se jedná a sociální, finanční nebo časovou nesvobodu. Jak si s tím vším poradit?

Nepřehlédněte

Všude kolem nás vykukují nové módní kousky, které prostě musíme mít. Vše máme krásně naservírované na talíři. Současná doba zkrátka a dobře nahrává fast fashion, která je sice na pohled hezká, ale dříve či později se promění v nevábný kus hadru. Jinak to totiž ani nejde. Nemůžeme za pár kaček dostat něco, co nám vydrží navěky, pořád pěkné, necuckaté, sytě barevné. A právě tímhle se dostáváme k tomu, proč tedy dát přednost slow fashion a podpořit raději české značky.
Koronavirus nezmizel. Spíše naopak, čísla nakažených opět rostou. Ve velkém se šíří rýma a přibývá nachlazených. K tomu všemu klepe na dveře pozimní vlna chřipky. Je tak nejvyšší čas posílit svou obranyschopnost. Během letošního podzimu bude čelit pořádnému náporu. Chcete-li zůstat fit, pak nezapomínejte na vitaminy a minerály. Pomoc najdete také v přírodě.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek