Pátek , 31. 01. 2025

Marika

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Dechberoucí příběh Karla Svobody skladatele, který uměl žít naplno

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Příběhy úspěchu ve světě technologií a internetu

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Každý kolem vás se chlubí, jak jejich dítě ve dvou letech švitoří první slůvka? Nebojte se, rozhodně nebudete čekat tak dlouho! Naučte se techniku, jak své dítě rozmluvit a již ve věku 9 měsíců mít človíčka, kterému rozumíte první slůvka.
Hledáte čtivo, které vás zabaví při dlouhých propršených nebo prosněžených zimních večerech? Uvařte si čaj nebo kávu nebo si nalijte sklenku vína a nechte se pohltit stránkami knih, které vás dozajista nadchnou. Na své si přijdou milovnice romantiky, napětí, mezilidských vztahů, dobrodružství i hororu.
Vlasy jsou pro ženy velice důležité. Zakládáme si na nich, bereme je jako pýchu, o kterou je potřeba se neustále starat. Někdy, i přes veškerou péči, se nevyhneme zničení a roztřepeným konečkům. Jak proti nim bojovat?
Módní trendy se mění jako na běžícím pásu, což statně potvrzují i všichni módní stylisté. Ti v současné době radí jedno – nebojte se kožených modelů, ty s námi ještě nějaký ten pátek zůstanou. A ostatně mají pravdu - kůže opravdu dominuje letošnímu podzimu a bylo by mylné se domnívat, že zanedlouho odejde z módy. Zatím to vypadá, že s námi zůstane až do podzimu nadcházejícího. 
Tento týden, od 13. do 19. ledna, bude pod vlivem úplňku, který přináší zvýšenou energii a průbojnost. Jednotlivá znamení zvěrokruhu mohou očekávat dynamické změny v oblasti práce, zdraví i financí. Přečtěte si náš horoskop a zjistěte, co vás čeká a jak nejlépe využít tento energeticky nabitý týden ve svůj prospěch.
První rande je důležitým momentem, z něhož se může – či nemusí – vyvinout vztah, nebo dokonce láska. Jak zapůsobit a co raději nedělat?
Ať už se chystáte na výlet, za nákupy, na první dovolenou nebo zkrátka jen někde chcete přenocovat, podívejte se, jestli se ve vámi vybrané lokalitě nenachází zařízení, které disponuje certifikátem „baby friendly“. Věřte nebo ne, ale ubytování nebo pouhý oběd s dítětem po boku se vám totiž může v mnohém zpříjemnit a usnadnit.
Možná se někteří ptáte, proč by měli mít homosexuálové právo sňatku a nabýt tak manželství, když existuje tzv. registrované partnerství. Registrovaní partneři však nemají stejné pravomoci jako manželé.
Jako by tu bydlel čaroděj Gargamel. V polském městě Zakopane najdete chaty, které připomínají příbytky z pohádek. Původní návrh stavby měl na svědomí architekt Sebastian Piton. V okolí poté vznikly další stavby, vycházející z jeho nápadu. Všechny návštěvníky lákají k focení!
Pocení je zcela běžný jev. A zatímco během zimy mu nevěnujeme prakticky žádnou pozornost, v létě o ni doslova žádá. Zejména v parných horkých dnech nám jeho pach umí znepříjemnit nejeden výlet nebo cestování vlakem či městskou hromadnou dopravou. Věděli jste ale, že pocením vylučujeme veledůležité minerály z těla? 
Miminka jsou zvědavá, smějí se, hrají si, zlobí, pošťuchují se navzájem a vyžadují pozornost. Tady se můžete podívat na všechno v jednom. Tyhle sladké děti vám možná vylepší den.
Je tu léto a společně s ním také naše snaha zhubnout. Mnoho žen před příchodem plavkové sezony začne držet dietu s vidinou ztracených kilogramů. Co když ale během diety zažíváte nepříjemné pocity na zvracení? Co stojí za nevolností, plynatostí či nervozitou během naší snahy zhubnout?

Výběr článků

Šťastné a veselé Vánoce vám přeje i kýchající slon, který ozdobil stromeček svíčkami. Co se mu přihodilo ukáže krátký animovaný film, který zaručeně pobaví!
V jednoduchosti je ta největší síla. Tento výrok je pravdivý i v případě cvičení a redukce váhy. Pokud i vy chcete zhubnout, vsaďte na program H.E.A.T. a jeho důraz na ten nejpřirozenější pohyb pro každého z nás. Díky chůzi totiž dokážete spálit maximum kalorií, které vás brzy dostanou k vysněné povaze.

Nepřehlédněte

Ložnice - místo ničím nerušeného klidu. Také je to naše útočiště či oáza, kde můžeme odpočívat. Ať už je pro vás ložnice čímkoli, je důležité, aby vám byla sympatická a abyste se v ní cítili příjemně.
Mikrovlnná trouba je skvělý pomocník v každé domácnosti, ale i v kuchyňkách v zaměstnání. Novější modely dokonce odbourávají tradiční neduhy mikrovlnek, které při ohřívání polévky ohřály jen talíř nebo misku a část pokrmu, zatímco ve středu zůstala úplně studená část. A s trochou cviku v nich ohřejete i knedlíky nebo maso tak, aby jídlo chutnalo jako čerstvě uvaření. Přesto existují potraviny, které do mikrovlnky prostě nepatří. Po ohřátí mohou být dokonce zdraví škodlivé.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek