Špatný start do života
Vždycky jsem se pro svoji dceru snažila dělat to nejlepší, když se na to však podívám zpětně, zřejmě jsem pro to neudělala všechno. Markétka byla už od mala velmi veselé dítě, které si dokázalo podmanit své okolí. Žili jsme společně s jejím otcem v našem společném bytě. A právě v tom byl nejspíš kámen úrazu.
Markétin otec se své povinnosti chopil zprvu zodpovědně. Ovšem postupem času se z něj stával čím dál tím svéráznější muž. Zejména, když se napil, dokázal být zlý. Já jsem stále doufala v to, že je ještě možnost jeho chování změnit a chtěla jsem zachovat úplnou rodinu.
Možná to však byla obrovská chyba. Markéta to totiž výrazně vnímala a ovlivňovalo to její psychiku. Já však byla moc slabá na to, abych od něj odešla a zařídila pro nás dvě lepší život.
Byla chyba ve výchově?
Často se nad tím zpětně zamýšlím a přemítám, zda jsme chybu udělali my jako rodiče a zda bylo možné dát Markétě lepší základy pro život. Třeba by pak nedopadla tak špatně. Věci se začaly ubírat špatným směrem už když byla dcerka na základní škole.
Ve třinácti letech mnohdy chodila za školu a poznávala dospělácký svět, kouřila cigarety a pila levné víno. Pak nastalo období klidu, to bylo však spíše jen ticho před bouří. Později do toho totiž spadla znovu, ale tentokrát výrazně hůř.
Cigarety vyměnila za marihuanu, školní docházka už ji vůbec nezajímala. Vše dokázala skrývat za perfektní lži, měla totiž vlastní hlavu a pocit, že ví všechno nejlíp.
Dostali jsme varovný signál, netušili jsme, že přijde i drogový dealer
Vrcholným kouskem její puberty byl útěk z domova. Nevěděli jsme, proč to udělala. Proč nám nemohla něco říct. Hledali jsme ji všude, dokonce i s pomocí policie. Měli jsme o ní strašlivý strach. Nakonec se však našla druhý den na lavičce v parku. Byla jen promrzlá a hladová, jinak se jí nic nestalo. Nám spadl kámen ze srdce, že ji máme zpátky doma a všechno je v pořádku.
Jenže v pořádku nebylo vůbec nic. Tenhle útěk měl pro nás znamenat velké varování, jakési volání o pomoc. My jsme to ale velmi podcenili. Markéta se však zlepšila, začala zase chodit do školy, vylepšila si známky, a to nám dodalo pocit, že je vše zase v pořádku. Spokojeně oslavila šestnácté narozeniny a život šel dál. Měli jsme však vědět, že na tom naše dcera vůbec není lépe.
Přišla první láska – drogový dealer
Markéta se poprvé zamilovala. To by bylo v jejím věku zcela normální, nejednalo se však o žádného sympatického vrstevníka. Našla si výrazně staršího přítele, hlavním problémem však bylo, že byl drogový dealer. Kromě prodávání se však nebál je ani aktivně užívat.
Samozřejmě, že jsem se jí to snažila vymluvit, to však nemělo žádný smysl. Ona měla hlavu plnou lásky a přes to neviděla všechny ty špatné věci.
Samozřejmě se Markéta dlouho drogám vyhýbat nedokázala a za pomoci přítele je okusila. Zpočátku jsem na ní nic nepoznala, byla schopná vše skvěle zamaskovat. Nakonec však vyšlo na povrch, že i ona se užívání drog aktivně věnuje. To pro mě byla velká rána. Z mojí malé dcerušky se stala žena, kterou jsem nepoznávala.
Helena (28): Přítelova dcera mě nesnáší. Co mám dělat?Měla jsem snahu jí to všechno vymluvit, otevřít jí oči, aby začala žít jinak. Ona si však nedala říct. Měla pocit, že jí jen ubližuji a nedovolím jí být šťastná. Začala mě nenávidět, odešla žít se svým přítelem a se mnou úplně přerušila kontakt. Ten drogový dealer nám ji prostě vzal.
Až do smrti si budu vyčítat, že to snad byla moje chyba. Snad každý den přemýšlím, co jsem měla udělat jinak, aby Markéta nedopadla takhle. Velmi mě mrzí, že jsme se přestali stýkat, i přesto však doufám, že nadejde den, kdy si to vše uvědomí. Že se snad rozhodne změnit svou životní cestu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Helena (28): Přítelova dcera mě nesnáší. Co mám dělat?
Veronika (31): Čtvrtý potrat mi vzal sílu bojovat. Osobní život je v troskách
