Pátek , 10. 01. 2025

Břetislav

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Vánoce, vánoce přicházejí...

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Jitka (45): Dcera byla měsíc na prázdninách u babičky. Po návratu je úplně jiná

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Známe to všechny. Ocitneme se z ničeho nic ve společnosti, nikoho neznáme a s naší introvertní povahou nemáme odvahu dát se s někým do řeči. Někdy za to může strach, jindy stud a velmi často také netušíme, jak se do konverzace s ostatními zapojit, abychom se neztrapnily. Naštěstí existuje mnoho témat, do kterých se můžeme bez obav pustit i bez hlubších znalostí i dovedností.
Pohlavní nemoci – pro mnohé tabu, pro jiné něco tak intimního. Je chybou se domnívat, že vás některá z těchto velmi choulostivých onemocnění nemůže postihnout. Mnohé se totiž nepřenáší jen při pohlavním styku nebo nechráněným sexem. Jejich příčiny mohou být i jiné. Pojďme se seznámit s těmi nejčastějšími.
Co takhle navštívit podmořský svět a vidět zblízka delfíny, tuleně nebo běluhu? Zasmějte se a podívejte se na překvapené děti, které zaskočí reakce mořských tvorů v akváriu!
Blíží se narozeniny vašeho dítka a vy nemáte žádnou představu, jak zorganizovat oslavu? Máme pro vás pár tipů, které zaručí, že si narozeninovou párty děti užijí a vy z ní vyjdete bez újmy na zdraví. 
Kamení v obývacím pokoji nevyjde nejlevněji, ale svojí práci v interiéru udělá i dekorativní obložení stěn. Sádrokartonové desky dokonale kopírují nejrůznější povrchy, ale kromě upraveného dřeva se dá využít i dřevo z palet. A výsledek vypadá výborně! Na výběr jsou nejrůznější vzhledy a materiály.
Jmenuji se Marcela Hlaváčková a jsem mentorka a koučka osobního a profesního růstu. Pomáhám lidem na cestě k sebevědomí, úspěchu a štěstí, protože já sama vím, jak je na cestě životem mnohdy záchranné lano potřeba. I proto se teď před vámi pomyslně obnažuji a povím vám příběh, který není ničí jiný než můj. Jsem stejná jako vy, jsem taky jenom člověk.
I když se Česká republika opět začíná otvírat veřejnosti, stále jsou mnohá místa zavřená nebo opředená přísnými hygienickými pravidly. I proto se stále řada rodičů ptá, kam vyrazit s dětmi, když mnoha místa jsou stále ještě veřejnosti nepřístupná. Naštěstí pro vás máme několik konkrétních tipů.
Šťastné a veselé Vánoce vám přeje i kýchající slon, který ozdobil stromeček svíčkami. Co se mu přihodilo ukáže krátký animovaný film, který zaručeně pobaví!
Hledáte originální tipy na výlety v okolí vašeho bydliště, nebo se rádi podíváte i do jiných krajů České republiky? Přinášíme vám nový seriál, v němž vám prozradíme tipy na ta nejkrásnější a nejzajímavější místa ze všech krajů naší země.
Na omega-3 mastné kyseliny se dnes klade velký důraz. Taky aby ne, vždyť prospívají mozku i paměti. Zároveň snižují riziko obezity a cukrovky. Víte, že je můžete čerpat třeba z vajec, listové zeleniny, mandlí nebo chia semínek?
Kůže je krásná na pohled, na omak, a dokonce i nádherně voní. Problém je v tom, že kvůli ní umírají zvířata. Už brzy ale může být kůže všude kolem nás, a to ve svých alternativních a ekologických podobách. Znáte je všechny?
S radikálním poklesem teplot je potřeba pohlídat si imunitní systém. Co na dnešní den radí horoskop astroložky Naďy Šmídové?

Výběr článků

Myslíte, že malé děti jsou nevinná stvoření a neumějí lhát? Odborníci prokázali, že dítě dokáže lhát již ve třech letech. V té době už dětský mozek dokáže rozlišit mezi pravdou a lží. A děti zkouší, co se stane, když budou lhát. Jak reagovat, aby se to nezvrtlo?
Kdo by dnes neznal zlatý devadesátkový hit jménem ledvinky. Během devadesátých let se jednalo o velice stylový kousek, který se nejčastěji kombinoval s batikovanými tričky a zvonovými kalhoty, případně se stejnými kalhotami a halenkou se zvonovými rukávy. Když se však ledvinky najednou stáhly z trhu, mnohé ženy to sice oplakaly, ale nakonec se se skutečností smířily - ledvinky už zkrátka nejsou v módě. Jejich žhavé kousky byly odhozeny do koše nebo zapadly hluboko do skříně. Jenže to je škoda. Každý módní trend totiž jednou ožije a ledvinky opravdu nejsou výjimkou.
Lidem, kteří jsou narozeni v období od 21. ledna do 20. února patří znamení Vodnáře. Vodnáři jsou velmi silní ale i tvrdohlaví, hlavně jsou ale kreativní. Vodnář je vzdušným znamením a lidé v tomto znamení od narození milují originalitu i netradiční životní styl. Jaké jsou jejich silné a slabé stránky? A co můžete čekat od žen a mužů, kteří se narodili v tomto znamení? Podívejte se na podrobnou charakteristiku.

Nepřehlédněte

Novou Miss Czech Republic pro rok 2024 se stala Adéla Štroffeková, která soutěžila s číslem dvě. Korunku jí předávala stávající Miss World Krystyna Pyszková
Nedělení atmosféra bude uvolněná a veselá, říká astroložka Naďa Šmídová. Co dalšího přináší její horoskop na dnešní víkendový den?

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek