Hop a křižovatka je ucpaná
Jonáš (47) se „pochlubil“ příhodou z autoškoly, kdy na chvíli vyřadil z provozu důležitou křižovatku v krajském městě. „Na rozdíl od mých spolužáků jsme auto doma neměli, takže jsem v autoškole skutečně řídil auto poprvé. Nejdřív mě učitel vzal do malých uliček, kde jsem jízdu zvládal. Poté přišlo překvapení. Nařídil mi, ať odbočím na jednu z nejdůležitějších křižovatek ve městě.
Byl jsem ohromně nervózní a když těsně před naším autem blikla červená, byl jsem v koncích. Na zelenou jsem se rozjel tak, že auto poskakovalo jako koza, až finálně škytlo a bylo po legraci. Zůstali jsme stát uprostřed křižovatky a celou ji zablokovali. Auta troubila a mně se nedařilo nastartovat.
Nakonec si učitel přesednul a z místa odjel on. Neřekl ani popel, asi na to byl zvyklý. Holt, autoškola.“
Autoškola – jedna za druhou
„Z prvních jízd jsem byl nadšený. Auto jsem uměl řídit a už jsem se těšil, až se projedu,“ píše Mirek (34). „Se mnou ale v autě seděl ještě jeden kluk, a ten nikdy před tím auto neřídil. I když jízdu zvládal docela obstojně, nejvíce nervózní byl učitel autoškoly. Kouřil jednu cigaretu za druhou tak, že jsme vzadu seděli v úplném šeru.
Když nás pak zastavili policajti a my otevřeli dveře, z auta se vylinul oblak dýmu. Vysvětlili učiteli, že za jízdy s žáky nemůže kouřit, a jelo se dál. Učitel přestal vypalovat komín a otevřel si sáček bonbónů: ty nahlas drtil v zubech. Vzadu jsme se ohromně nasmáli, tak nervního člověka jsme ještě neviděli.“
Motorka? Jasně!
Tomáš (25): „Papíry na motorku i auto jsem si dělal ve dvaceti. Teorii už jsem měl za sebou, jízdu v autě taky. Nakonec mě čekala jízda zručnosti na polygonu. Motorka byla můj sen a už jsem měl doma jednu koupenou. Neuměl jsem ale ještě řídit a když jsem viděl, jak je ta dráha nachystaná, docela mě polilo. Šel jsem ale do toho.
První část trati jsem projel bez problémů. Pak byly kužely od sebe jen kousek, tak jsem jich několik trochu při jízdě posunul. No a v třetím úseku jsem trochu více zatahal za plyn. Do dneška si pamatuju, jak mi helma skřípala o beton. Motorka mi spadla na nohu a bylo vymalováno.
Se zlomenou nohou jsem si dal od celé autoškoly půl roku pokoj. Teď už ji mám a na motorce jezdím jen v moto hadrech, bez helmy bych na to nesedl. I tohle mne autoškola naučila.“
Kočka jako hrom: Autoškola? No nevadí!
„V osmnácti mě zajímaly holky, ale rodiče mě nutili, abych si udělal papíry,“ píše Zdeněk (52). „Byl jsem takový typický puberťák, co hledí spíš do zrcátka než na cestu. Během jízdy po městě jsem se snažil udržet pozornost, ale když jsem přijížděl ke křižovatce, zrovna šla po chodníku jedna krásná holka. Díval jsem se, jak jí vlají nádherně blonďaté vlasy.
Učitel autoškoly zařval a dupnul na brzdu. A pak se ozvala rána. Prostě jsem nedobrzdil na červenou a ťuknul do auta přede mnou. Učitel to už ubrzdit nestačil. Z autoškoly mě ale nevyhodili, dostal jsem další šanci. Dneska jezdím denně v dodávce, a i když se po ženských dívám stále, dobrzdit už stačím,“ uzavírá Zdeněk.
A co vy? Autoškola v pohodě? Nebo jste se zařadili na seznam nešťastníků, kterým se během jízd stal nějaký ten trapas? Podařilo se vám třeba zastavit celou křižovatku nebo dokonce při jízdě zručnosti spadnout z motorky?
Měli jste klidného učitele, co bral všechny potíže v pohodě nebo nervního maniaka, co po všech řval a bál se s žáky vůbec nasednout do auta?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Fascinující přínosy hudby. Dělá z nás lepší řidiče a urychluje hubnutí!
Garážový přístřešek ochrání auto i vás, až budete vykládat nákup. Může vypadat i moderně
