Tématika Last of Us je probíraná křížem krážem, a to nejen z důvodu úspěchů, ale i proto, že některé děje jsou založené na faktických informacích. Ať už patříte k fanouškům téhle série, nebo ji sledujete jen z povzdálí, pak víte, že viníkem celého příběhu se stala parazitická houba zvaná cordyceps, kterou i u nás známe ve formě doplňků stravy. Jeho účelem je budovat imunitu a celkově zlepšovat zdraví.
Právě cordyceps ale v původní hře, a teď už i seriálu, hyzdí lidi a mění je na agresivní zombie lačnící po dalších živých duších, u kterých si po kousnutím zajišťuje svůj další život. Už jen fakt, že tahle houba existuje a má takový vliv především na mravence, spoustu lidí začalo náhle zneklidňovat. Může k takovému scénáři dojít?
Skutečná houba se zajímavou schopností
Co asi lidi (a dost pochopitelně) děsí nejvíce, je fakt, že cordyceps je reálně žijící houba, která ve světě přírody nejčastěji napadá mravence. Ti po napadení ztrácí kontrolu nad svým tělem, odplazí se pryč od své kolonie a čekají na smrt. Vzápětí houba pohltí mravencovo tělo, vydere se z jeho hlavy ven a uvolní spory do vzduchu. „Jsou to takové ponuré malé vánoční ozdoby v lese,” říká Ian Will, mykologický genetik z University of Central Florida, kde se právě tito “zombie” mravenci nacházejí.
Když vezmeme v potaz obsah Last of Us, tak nějak si člověk říká – co kdyby nám ten cordyceps jednoho krásného dne udělal totéž? Ostatně stačí si vzpomenout na premisu seriálu, kde se dozvíme, že v důsledku zvyšování teplot změnou klimatu houba převezme vládu nad světem a změní lidi na zombie ovládané parazity. „Fantastickým způsobem skutečně existují logické vazby, ale není pravděpodobné, že by se něco obdobného stalo v reálném životě,“ říká Will.
Ale zatímco vědci se neobávají, že by se houby vyvíjely tak, aby začaly lidi měnit na živé mrtvé, je pravdou, že globální teploty představují riziko v rámci rozvoje plísňových infekcí. Houba vytvářející zombie v The Last of Us je tedy opravdu skutečná, ovšem existuje mnoho dalších hub, kterých je třeba se obávat. Z 5 milionů druhů hub na světě je totiž údajně několik set nebezpečných pro lidský organismus.
Zajímavé odhalení přírodovědy
Tvůrce The Last of Us Neil Druckmann byl údajně inspirován přírodovědným videem, které ukazovalo, jak houba Ophiocordyceps unilateralis infikuje mravence. Cordyceps jako takový ve své podstatě představuje spojení houby a housenky, kde housnice čínská parazituje na larvách hmyzu. Ale pouze ophiocordyceps dokáže ovládat tělo svého hostitele. „Celkem u 35 hub typu ophiocordyceps je všeobecně známo, že umí změnit hmyz na zombie, ovšem může existovat až 600 takových druhů,“ říká João Araújo, odborník na parazitické houby v botanické zahradě v New Yorku.
„První známky infekce jsou nevyzpytatelné, nejčastěji je patrné abnormální chování. Vědci si myslí, že parazit přebírá fyzickou kontrolu nad svým hostitelem pěstováním houbových buněk kolem mozku, které ovlivňují nervový systém hmyzu, a tím pádem i jeho svaly. Není jasné, jak přesně to dělá, ať už uvolněním chemikálie nebo změnou DNA chyby,” říká Will. Je to proces, který houba vylepšovala v rámci svého specifického hostitele již dávno předtím, než lidstvo existovalo. „Naše hypotéza je, že se společně vyvíjejí asi 45 milionů let,“ pokračuje Araújo.
Opravdu nemůže infekce skočit na lidi?
Jak si ale můžeme být jistí, že cordyceps nebude infikovat lidskou populaci? Aby se houba přesunula na nějaké teplokrevné zvíře, vyžadovalo by to vážnou změnu v evoluci. „Pokud by houba skutečně chtěla infikovat savce, vyžadovalo by to miliony let genetických změn,“ zní z úst Araúja. Každý druh houby vytvářející zombie se vyvinul tak, aby odpovídal konkrétnímu hmyzu, přičemž ostatní jedinečné kmeny jsou vůči němu imunní. Například cordyceps, který se vyvinul k infekci mravence v Thajsku, nemůže infikovat jiný druh mravence na Floridě. „Pokud je skok z mravenčího druhu natolik těžký, je zřejmé, že přenos na člověka je skutečně sci-fi. Ale samotná myšlenka, že teplota hraje důležitou roli v rámci zhoršení plísňových infekcích, je jistě rozumná.“
Rostoucí teploty jsou hlavním problémem
Jakmile došlo k otevření tohoto tématu, vyplavalo z úst odborníků na povrch, že existuje spousta dalších hub, kterých je třeba se obávat. Odhaduje se, že na světě existují miliony druhů hub a o několika stovkách je známo, že jsou nebezpečné pro člověka.
Jedna věc, která nás chrání před vážnými plísňovými infekcemi, je naše tělesná teplota. Při přibližně 36,6 °C jsou lidská těla příliš horká pro většinu druhů plísní, čímž je znemožněno jejich šíření. Ideálně preferují rozsah 25 °C až 30 °C. Zapomeňte ale na to, co si myslíte, že víte o průměrné teplotě lidského těla. „Jedním z důvodů, proč máme kožní mykózy, je, že se houby mohou dostat mezi záhyby kůže. Jsou to taková ta mokrá, tmavá místa, která jsou o něco chladnější, což představuje živnou půdu pro množení hub,“ říká Shmuel Shoham, odborník na infekční choroby na Johns Hopkins University School of Medicine.
Hrozivější jsou podle odborníků jiné houby
„Jak se Země otepluje, existují obavy, že změna mezi teplotou prostředí a tělesnou teplotou nebude tak dramatická,“ říká. Hypoteticky by to tedy usnadnilo houbám, které se vyvinuly tak, aby odolávaly teplejším venkovním teplotám, aby byly také schopné přežít uvnitř lidského těla.
Jedním z takových příkladů je houba Candinda auris, která infikuje lidi v důsledku globálního oteplování. Až do roku 2007 o ní věda ani nevěděla, ale v letech 2011 a 2012 byla náhle nalezena na třech různých kontinentech. „Přišlo to z ničeho nic,“ říká Arturo Casadevall, odborník na infekční choroby na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health. „Myšlenka spočívá v tom, že tato houba byla venku a v průběhu let se přizpůsobila vyšším teplotám, dokud nemohla prorazit.“
„Jakmile se infekce dostane do krevního řečiště, houby vykazují příznaky podobné bakteriální infekci,“ poznamenává Shoham. Pro lidi se zdravým imunitním systémem není boj s houbami nijak velký problém. Mnozí však takové štěstí nemají. Centrum pro kontrolu nemocí odhaduje, že 30 až 60 procent pacientů infikovaných houbou zemřelo, ačkoli stále není jasné, jak velký podíl na tom měla právě Candida auris (s ohledem na jejich celkový zdravotní stav). Ale na otázku, zda je možné propuknutí plísní, které se budou masově šířit jako covid-19, Casadevall říká, že to není vyloučené. Vzhledem k této možnosti předpokládá: „Mám strach z neznámé nemoci, která se objeví a infikuje imunokompetentní buňky? Určitě ano.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Léčivé houby. Které vám pomohou s imunitou, které s pamětí a co dalšího ještě umí?