Středa , 06. 08. 2025

Oldřiška

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Monika (48): Můj muž je závislý na chatování. Jak s tím mám žít?

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Iva (28): Dorazila jsem na rande naslepo a nestačila se divit, kdo přišel

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Barva bot o vás hodně prozradí a v případě lodiček to platí dvojnásob. Vyberte si barvu podle svého vkusu a osobnosti a doplňte svůj outfit chytře a vkusně. Lodičky jsou klasické dámské boty, kterými nikdy žádný model nepokazíte. Můžete je brát na slavnostní příležitosti k róbám, ale využijete je i v casual módě. Ženy v byznysu je také ocení ke kostýmkům nebo do práce na jednání. Lodičky jsou kouzelně ženské, proto se vyplatí mít jich víc párů. Jaké barvy by neměly chybět ve vašm obetníku objevíte v tomto článku.
Léto je sice oblíbeným ročním obdobím pro mnoho z nás, ale naše pokožka a vlasy toto nadšení zrovna nesdílí. A proto bychom se o své tělo měli v létě starat ještě více než v ostatních ročních obdobích, nebo přinejmenším specificky. Jak by měla vypadat péče o vaše vlasy v době, kdy je spaluje letní žár?
Tipů a triků, jak správně cvičit, najdete všude dost. K dosažení výsledků je ale potřeba nechybovat v tom, co děláte pak. Kdy se najíst, kolik a čeho? Máte i další otázky? My známe odpovědi!
Zatímco svět čelí velkému množství výzev, jako je například změna klimatu nebo nedostatek obnovitelných zdrojů, společnost by měla začít ženské nápady a vynálezy brát vážněji. Proč? Protože i ženy už mnohokrát dokázaly, že si zaslouží na poli vědy uznání.
Na co Nela díky našemu letnímu koučinku přišla? Co jí "seplo" a kde máme ještě na čem pracovat?
Všichni moc dobře víme, že vlivem času se naše tělo mění. Nejdříve to spatříme na pokožce, která začne postupně a docela viditelně ochabovat, ztrácet svou pevnost a sílu. To samé se však děje se svaly v celém našem těle, přičemž výjimkou nejsou ani svaly pánevního dna včetně vagíny, které je třeba posilovat nejen pro lepší pocit z intimních prožitků, ale i z důvodu prevence v rámci inkontinence a dalších obtíží. A právě o tréninku věrné kamarádky bude tento článek. Na co se během cvičení zaměřit?
Karel Šíp, známý český moderátor a hudebník, oslavuje 79. narozeniny. Jeho životní příběh je plný osobních i profesních výzev, které formovaly jeho kariéru i osobní život.
O tom, že smartphony a sociální média posunuly fotografii na novou úroveň, není pochyb. Dnes už můžete mít krásné fotky, aniž byste znali všechny fígle profesionálního fotografa. Přesto, že se vám podaří zachynit pěknou fotku, originalitu ji jednoduše dodáte s pomocí filtru. Jak se s nimi pracuje?
Do pračky se dává především prací prášek a aviváž. Napadlo vás někdy, že byste do ní dali i něco jiného?
Zemřela Jitka Vrbová, zpěvačka country, jazzu a swingu. Bylo jí 84 let. Spolupracovala se Stanislavem Chmelíkem a skupinou Akáty, působila i v dalších hudebních formacích. Vedle zpěvu pracovala jako učitelka. Mezi její známé písně patří Jen ty má Sázavo nebo Co nevidět se sejdem.
Už vás nebaví chodit do práce? Jste naštvaní pokaždé, když musíte ráno brzy vstávat a když v zimě jezdíte za tmy domů? Pak je na čase poohlédnout se po práci nové, možná takové, při které už nikam nebudete muset chodit. Pracovat se dá přece i z domova.
Někdo nedá na ostrá jídla dopustit a dopřává si je téměř denně, jiný nesní jídlo jen o trochu víc okořeněné. Pokud to však nebudete s konzumací pálivých pochoutek vyloženě přehánět, vaše zdraví vám za ně poděkuje. Zkoušeli jste si někdy dát ostré jídlo třeba k obědu v průběhu parného léta? Nejprve vás sice pořádně prohřeje, ale následně způsobí žádané ochlazení.

Výběr článků

Patrik Hartl natočí filmovou komedii podle své první knihy Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Film ponese stejný název. Hrdinům, kteří se rozhodnou zahnat krizi čtyřicátníků plněním nesplnitelných úkolů, připravil oproti románu několik změn. Milovníky knihy tak čekají i překvapení. Jaká?
Křečové žíly trápí obrovskou část populace a každý chceme mít o nich co nejdříve pokoj. Jak s nimi ale zatočit, když se někdy může zdá, že nám prostě nechtějí dát pokoj? Léčit je musíte nejen zavedenými lidovými prostředky, ale je třeba k tomu dodržovat i další pravidla. Tělo je složitý organismus a vše je provázáno. Proto zároveň s léčbou dodržujte správný pohyb, jídlo i odpočinek. Jak na to vám poradíme v článku.
Syndrom zlomeného srdce označuje onemocnění, které je zcela vzácné, nicméně objevující se u jinak naprosto zdravých a v některých případech i mladých osob. Tento syndrom se vztahuje k psychice a jinak bývá nazýván také jako Takotsubo kardiomyopatie.

Nepřehlédněte

Přemýšlíte, jakým dárkem obdarovat své blízké, aby z něj vyzařovalo „darování od srdce“? Víte, že nejlepší dárky jsou přece ty domácí?
Kapela Chinaski tento týden oslavila třicet let existence dvojicí vyprodaných koncertů v pražské O2 areně. Tímto vystoupením zdůraznila svou dlouhodobou roli v definování českého pop-rocku, který propojuje melodický rock, hitparádový pop a sdělení blízká folku. Tento žánr, který skupina nastavila, se stal významným fenoménem v České hudební scéně.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek