Pondělí , 30. 06. 2025

Šárka

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Jana (35): Utekla jsem s dětmi od násilníka. Teď nás nedokážu živit

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Příběhy žen, které změnily pravidla hry v podnikání

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Občas se to stane každému. Protáhneme se ze strnulé pozice a v tu ránu uslyšíme křupnutí. Nevábný zvuk, po kterém zpravidla pocítíme příliv úlevy. Co když ale takový zvuk slyšíme o něco častěji, několikrát za den, a stává se z něj železná pravidelnost? Je to problém, nebo můžete být v klidu? Pojďme tomu přijít na kloub.
Ať už v Jihočeském kraji strávíte jediný den nebo týdenní dovolenou, vždycky budete mít co poznávat a na co se dívat. Objevujte krásu našich měst, historie a přírody.
Eva Pilarová patřila mezi nejvýraznější české zpěvačky 20. století. Během své kariéry prošla několika zásadními zvraty – od hvězdné slávy přes zákazy koncertování až po boj s rakovinou. Její život a kariéra byly poznamenány politickými tlaky, osobními ztrátami i proměnami hudebního průmyslu. Pět let po jejím úmrtí připomínáme nejen její největší úspěchy, ale i méně známé momenty, které formovaly její dráhu.
Na letošní zimu se opět vyrojila spousta krásného oblečení pro ženy. Hlavním heslem je různorodost. Frčí lesklé, kovové barvy, černá – bílá, žlutá, růžová a samozřejmě i různé barevné kombinace. Kožešinové límce jsou stále módní, ale měly by být vždy odnímatelné.
Máte v šatníku starší nebo málo využívané kusy oblečení? Tyhle nápadité módní vychytávky vás možná inspirují k tomu jim vdechnout nový život. Starší džínová bunda nebo košile po někom z rodiny, o kterých jste si myslela, že je už nikdy nevezmete na sebe? Přetvořte si je podle sebe.
Jiří Lábus, jeden z nejvýraznějších českých herců, slaví 26. ledna 2025 své 75. narozeniny. Za svou kariéru ztvárnil desítky postav v divadle, filmu i televizi a jeho hlas známe z mnoha dabingů. I v 75 letech je stále aktivní.
Poslední dny před Štědrým dnem! Sobota bude nejspíš ve znamení úklidu, i tak byste si ale měly najít čas na odpočinek. Zlatá neděle je pak den pro nákup těch úplně posledních chybějících dárků. Horoskop krásy a duševního zdraví od astroložky Nadi Šmídové vám napoví, co vás může o víkendu potkat.
Adidas, jeden z hlavních partnerů RunCzech, opět připravil exkluzivní kolekci triček k osmi závodům letošní běžecké série. Autorkou grafických návrhů triček je ilustrátorka, animátorka a digitální umělkyně Eliška Podzimková, jejíž projekt PLEŠOUNI chce adidas touto spoluprací podpořit.
Dnes by legendární český zpěvák Karel Gott, známý jako "Zlatý hlas z Prahy", oslavil své 85. narozeniny. Připomeňme si život a dílo tohoto výjimečného umělce, který získal 42 Zlatých slavíků a jehož písně a charisma ovlivnily generace fanoušků nejen v Československu, ale i po celém světě. Od jeho prvních pěveckých krůčků, přes mezinárodní úspěchy až po dojemné vzpomínky jeho kolegů, Gottův odkaz zůstává nesmrtelným.
Ptáte se, jak souvisí zrak s životním stylem? Můžeme jej ovlivnit, například stravou, pitným režimem, (ne)kouřením, ne(stresováním se), fyzickou aktivitou? Na otázku, jak souvisí zrak s naším životním stylem a jak chránit svůj zrak, nám odpověděla primářka oční kliniky.
Bílá kuchyně se může už od prvního pohledu zdát jako jasná výhra. Je to barva, která se hodí ke všemu, je nadčasová a nesmrtelná. Možná máte představu, že bílá kuchyně vydrží roky, protože nikdy nevyjde z módy. Navíc už se nemůžete dočkat, jak se vyřádíte na doplňcích, protože k bílé se přece hodí všechno. Bílá kuchyně ale má i své stinné stránky. Znáte je?

Výběr článků

Možná už je pozdě a jedete na vlně nervozity. Stres pomalu narůstá. I tak ještě stihnete zabrzdit a svátky prožít v klidu. Dejte na našich 5 rad, které vám pomohou nadbytečný stres odbourat. Ale znáte to, vše je v hlavě, takže pokud hlava nechce, tak vám ani voňavá relaxační koupel nepomůže.
Docílit toho, aby záhony nebo okenní parapety zely všemi barvami i během zimy, je poněkud složité. Tedy, to si alespoň zahrádkáři a pěstitelé pokojových rostlin myslí. Ve skutečnosti však existují druhy rostlin, které lze pěstovat i během zimy a které dokonce i v chladných ročních obdobích pučí do všech barev duhy. A jednou z nich je brambořík.

Nepřehlédněte

S blížícími se Vánocemi po nás naši blízcí budou chtít vědět, co si přejeme pod stromeček. To se může zdát jako příjemná otázka, ale opak může být pravdou. Ne vždy máme v záloze seznam předmětů či zážitků, které nutně potřebujeme mít. Často se může dostavit pocit, že už máme vlastně všechno.
Nemusíte jezdit každý rok k moři. V dnešní době ve znamení inflace a šíleného zdražování můžete využít možnosti navštívit tuzemské vodní plochy. Pokud přece jen chcete do zahraničí, proč nenavštívit naše kolegy na Slovensku? To je známé svou přírodou a také vodními plochami, kde zažijete skvělou relaxaci. Kam byste se měli vydat?

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek