Stala jsem se babičkou na plný úvazek, z práce jsem odešla, abych se mohla starat o vnoučata, zatímco dcera vydělávala a já si jen občas chodila přivydělávat na brigády. Později mi ale došlo, že můj život přece ještě neskončil. Začala jsem tedy nový život, který ale moje dcera nepodporuje. A tak se již půl roku vůbec nevídáme.
Mami, zůstaň doma a vezmi si děti
Moje dcera byla vždycky velmi ambiciózní, ale měla docela smůlu na muže. Byla obětavá a tak trošku naivní, co se vztahů týče. Poprvé otěhotněla na vysoké škole, když jí bylo dvacet let. Byla jsem na ni hrdá, že se o dítě i přesto chce starat, že i s dítětem si školu toužila dodělat, po pár měsících ale zůstala sama a já musela začít pomáhat. V tom období mi zemřel manžel, bylo to hodně těžké, ale všechno se dalo zvládat.
Měla jsem dceru, vnoučka, měla jsem tak pořád co dělat a nemusela jsem tolik smutnit. Na dceru jsem se hodně upnula, což se jí také hodilo, mohla v klidu pokračovat se školou, chodit si přivydělávat, já se starala o vnoučka a do toho jsem ještě stále měla i své zaměstnání. Pak ale dcera otěhotněla znovu, školu stále dodělanou neměla, ale tentokrát se zdálo, že má alespoň muže, o kterého se může opřít. Ten jí však utekl dva roky po narození jejich dcery. Došlo mi, že moji pomoc teď bude potřebovat ještě mnohem více.
Já odešla z práce, aby moje konečně dostudovaná dcera s dvěma dětma mohla pracovat a plnit si i ona své sny. Dcera mě nemusela dlouho přemlouvat, abych zůstala doma a starala se o děti. Vždyť to byl v té době můj smysl života. Jen občas jsem do bývalého zaměstnání docházela na brigády, abych mohla rodině přilepšit.
Roky plynuly, já jsem byla babičkou na plný úvazek a moje dcera neměla vůbec žádné starosti. Nakonec si našla dalšího partnera, toho si vzala a měli spolu třetí dítě. Bylo mi jedno, jestli se budu starat o dvě nebo tři vnoučata, mladí byli zaneprázdnění a někdo jim přece musel pomoci. Navíc starší vnoučata už mě tolik nepotřebovala, těšilo mě, že zase budu mít doma miminko, že budu s někým, kdo mě potřebuje neustále.
Sraz s bývalou spolužačkou mi změnil pohled na život
Nikam jsem nechodila, byla jsem s vnoučaty, doma jsem uklízela a vařila nebo jsem si četla knížky a luštila křížovky. Pak mi jednoho dne zazvonil telefon, zavolala mi moje bývalá spolužačka ze střední školy, se kterou jsem si občas léta volala, že přijede do našeho města a ráda by mě viděla. Konečně jsem mohla vyrazit mezi lidi, což bylo skvělé. Těšila jsem se na ni, hezky jsem se oblékla a šla s ní na skleničku. Když dorazila, byla jsem v němém úžasu.
Zatímco já jsem svůj sváteční kostýmek vytáhla ze skříně asi po dvaceti letech, ona dorazila moderně oblečená, krásně nalíčená, usměvavá a svěží. Byla úplně někdo jiný. Já, šedá myška, babička, která už jen sedí doma a pečuje o vnoučata a ona svěží dáma v nejlepších letech. Povídaly jsme si a ona mi pomohla si uvědomit, že jsem za poslední roky úplně zanevřela na svůj život i na to, jak vypadám nebo se cítím. Když zjistila, jak velká vnoučata už mám, kolik let jsem nevystrčila paty z domova, nechápala. To ona cestuje, stále pracuje a má nového muže.
Jak jsem tam seděla, vnímala ji, pozorovala a poslouchala, došlo mi, že bych ještě také mohla žít. A tak jsem se nechala přemluvit, že s ní pojedu na divadelní představení, že občas zajdeme na kávu a že zkusím zase taky trošku žít.
Můj nový život dcera nepodporuje, a tak mě úplně vypustila
Seznámila jsem se s milým charismatickým starším mužem, se kterým jsme se začali pravidelně stýkat. Že bych ještě někdy mohla mít partnera, ba dokonce milence, to mě ani ve snu nenapadlo. Ale stalo se. Dcera si samozřejmě začala všímat, že jsem jiná, že už nemám tolik času na ni, na děti a že nemůžu hlídat kdykoliv si usmyslí.
Dostala jsem za to celkem slušně vyčiněno, i když jsem doufala, že to pochopí, nestalo se tak. Zkrátka si myslela, že už napořád budu po ruce, že budu hlídat a vařit, starat se a sedět doma, pro případ, že mě bude potřebovat. Navíc by chtěli ještě jedno dítě, to už by jim ale neměl kdo hlídat a vychovávat jej, když jsou oba tolik pracovně vytížení.
A protože jsem si našla partnera, se kterým cestujeme, chodíme do společnosti a zkrátka žijeme i na stará kolena, dcera se se mnou přestala úplně bavit. Je to již půl roku, co se mnou vůbec nekomunikuje, protože jsem ji prý zradila. Jen starší vnoučata vídám, chodí za mnou tajně.
Došlo mi, jak je moje dcera sobecká, jak si na mou péči zvykla. Ale že mi nepřeje štěstí a myslí jen na sebe, to jí za to všechno, co jsem pro ni udělala, asi nikdy neodpustím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Baddie Winkle: Cool babča, co vám krade muže už od roku 1928
Jste single. Je to normální nebo jste divná a jakou roli v tom hraje věk
