Bezprostředně po úmrtí
Nejprve projdete touto první fází. Můžete být ohlušena a nechápat, že váš blízký už nežije. Postupně s ověřováním reality přichází hluboký smutek. Truchlení je přirozená reakce potřebná k tomu, abyste se vyrovnala se ztrátou. Hluboký žal, kdy člověk neustále pláče, cítí se bezradný, až dezorientovaný, většinou trvá šest až osm týdnů. V té době vás mohou „držet nad vodou“ povinnosti, které musíte vykonat v souvislosti s úmrtím. Je dobré si zvolit kvalitní pohřební službu, která vám se vším pomůže a celý proces vám co nejvíce usnadní.
Ty skončí, ale žal trvá dál. Přichází další fáze – truchlení. I to je naprosto přirozené.
Žal a truchlení je přirozená reakce, nesnažte se ji potlačovat
Každý reaguje na otřes ze smrti blízkého člověka odlišně. Někomu pomáhá zapojit se intenzivně do práce, jiný toho nebude schopen. Truchlení je ale úplně přirozenou reakcí, kterou se člověk snaží vyrovnat s bolestnou událostí. Tento čas odborníci přirovnávají k horské dráze. V člověku se mohou rychle střídat protikladné pocity: neklid, strach, prázdnota, bezradnost, ale i hněv, vina, zlost, sebelítost, zoufalství nebo pocit nepochopení. Truchlení se může projevit i na tělesné úrovni, svíráním v prsou, bušením srdce, poruchami spánku, nechutenstvím či svalovou slabostí.
Nesnažte se takové projevy násilně popírat, ale ani se v nich utápět. Jen tak se jednoho dne stanou méně intenzivními. Dejte si na čas. Tohle je velmi individuální.
Truchlení má svou úlohu
Hovoří se o čtyřech úlohách truchlení: přijmutí ztráty, prožití zármutku, adaptace ve světě, ve kterém zesnulý schází, citové odpoutání od zemřelého a přijmutí nového vztahu. Jsou-li tyto úlohy zvládnuty, truchlení je u konce. To ale samozřejmě neznamená, že končí smutek nad ztrátou blízkého člověka.
Mlčet nebo mluvit?
Lidé opakovaně dosvědčují, jak podstatná pro ně byla možnost se vypovídat. Pokud zjistíte, že ve vašem okolí není nikdo, komu byste se mohli svěřovat, vyhledejte lidi, kteří prožívají podobný zármutek jako vy a třeba si i vyslechnout povzbuzení, jak se z podobné situace dostali jiní. Pokud se svěříte jinému člověku, je dobré, aby vás dotyčný nechal mluvit a nezasahoval do toho. Pokud tahle osoba není ve vaší blízkosti a hledat se vám ji ani nechce, můžete také sáhnout po bloku a tužce a psát si, co cítíte. I tak ze sebe dostáváte to, co je třeba si říct. Co dělat, když truchlení končí? Jít dál!
Kdy jste z nejhoršího venku?
Cesta zármutkem může být nesmírně dlouhá a těžká. Zpravidla takový proces trvá jeden rok, ale i to je individuální. Za jisté známky konce truchlení se považuje, když vám vzpomínky na zemřelého nepůsobí bolest a nevyvolávají slzy či pocit tlaku na hrudi. Co však přetrvá, jsou vaše vzpomínky a váš vnitřní vztah k zemřelému. Pocit vděčnosti za to, že druhý byl přítomen ve vašem životě a šel s vámi společný kus životní cesty. Pustit se znovu do života potřebuje čas a je třeba si jej dopřát. Takže nikam nespěchejte…
Máte podobou zkušenost? Chcete poradit druhým nebo je podpořit? Napište nám do diskuze pod článkem.
