Málokdo z nás si uvědomuje, že nám technologie mohou ničit život. Máme je za výdobytek moderní civilizace, který nám ho ulehčuje. To bezpochyby pravda je, ale zároveň nám také škodí. A to nemalou měrou. Bez internetu už si téměř nedokážeme představit život. Co takhle alespoň částečně zkusit se závislosti na moderních technologiích zbavit? Anebo je zkuste alespoň trochu omezit. Jakým způsobem si předepsat digitální detox, to se dozvíte na následujících řádcích.
V čem nám digitální detox pomůže?
V první řadě nám omezení přísunu digitálních technologií sníží hladinu kortizolu. Co to znamená? Že budeme méně úzkostliví a rovněž budeme i méně ve stresu. Dále se nám také zvýší schopnost soustředit se a naše mysl bude bdělejší. Omezíte-li digitální technologie, tak vám půjde snadněji oddělit pracovní čas od toho soukromého. V neposlední řadě se vám zlepší dlouhodobá paměť.
Kdy je na čase dát si trochu „voraz“?
- Pokud bez sociálních sítích nevydržíte déle než jednu hodinu.
- Jestliže raději píšete zprávy a e-maily, než abyste dotyčného navštívili osobně.
- Když si berete mobilní telefon i do postele.
- Ráno po probuzení ihned saháte po mobilním telefonu.
- Raději než knížku vezmete do ruky dálkový ovladač.
- S přáteli si více píšete SMS zprávy a přes Messenger, než abyste se sešli osobně.
Jak na digitální detox?
V práci pravděpodobně používání počítače a mobilního telefonu omezit nemůžete. Ale ve svém volnu jste pány svého času a jen vy rozhodujete o tom, jak ho strávíte.
V první řadě berte do ruky telefon jen tehdy, když vám někdo volá, nebo když někomu potřebujete něco urgentně sdělit. V opačném případě nechte telefon v kabelce, případně ho umístěte do nabíječky a nechte ho tam. Máte-li chuť si se svými přáteli popovídat, pozvěte je na osobní setkání. To vám žádné esemeskování a chatování nenahradí.
Jste-li s přáteli nebo rodinou na večeři nebo večeříte společně doma, telefon mějte daleko od sebe. Rozhodně ho při společně trávených chvílích neberte do ruky. Nepotřebujete ho. Věnujte se své rodině a návštěvám. Zpočátku vám to sice může činit potíže, ale uvidíte, že si brzy zvyknete.
Na toaletu telefon nepatří. Radši si tam vezměte knihu nebo časopis, když už nevíte, co si počít. Ani do koupelny si ho neberte a už vůbec ne do ložnice. Maximálně si na něm nařiďte budík. Na noc si nastavte telefon do leteckého režimu, aby vás nerušila žádná oznámení. Bojíte se, že propásnete životně důležitý telefon? Pak si alespoň na telefonu zrušte všechna oznámení, která vám přicházejí prostřednictvím sociálních sítí.
Víkend patří jenom vám. Zapomeňte alespoň na dva dny v týdnu na veškeré zprávy a novinky ze sociálních sítí a internetového zpravodajství. Dva dny bez nich vydržíte, i když si možná myslíte, že ne.
Realita není to, co vidíme na sociálních sítích
Víte o tom, že neustálé sledování sociálních sítí nás utvrzuje ve vlastní malosti a zbytečnosti? Utápíme se ve smutku a stresu kvůli tomu, že ostatní jsou tak úspěšní, bohatí, šikovní, ale zapomínáme na to, že jsou to jenom sociální sítě. V žádném případě neodrážejí realitu, jenom nám ukazují to, co jejich uživatelé chtějí, abychom viděli. A nic není černobílé. Jestli vidíte někoho na sociálních sítích smát se a užívat si drinkem na pláži v tropech, nemusí to hned znamenat, že je dotyčná osoba skutečně šťastná a vůbec to neznamená, že je úspěšnější nebo bohatší než vy.
Podívejte se do přijatých a odeslaných SMS zpráv, do Messengeru na Facebooku a dalších chatovacích aplikací. Kolik tam máte zpráv za poslední týden? Nebylo by lepší se setkávat osobně? Ani celodenní chatování s přáteli vám nenahradí hodinu osobního setkání nad kávou nebo vínem. Zvažte, jestli se raději se svými kamarádkami nechcete vidět osobně, než si neustále jenom neosobně psát.
Hrajete na telefonu hry? Zapomeňte na ně. Najděte si jinou zábavu. Hrajte hry stolní s přáteli nebo rodinou, čtěte si, luštěte křížovky, pište, meditujte, vyšívejte. Činností existuje nepřeberné množství.
Jděte na to postupně
Nepůjde to hned, ale zkuste si zprvu vyčlenit alespoň hodinu denně, kdy nebudete sledovat televizi, nebudete mít v ruce telefon a ani nebudete koukat do počítače. Po měsíci si dejte dvě hodiny denně bez moderních technologií a postupně přidávejte. Víkend byste měla ale skutečně využít jen pro sebe a své nejbližší. Když ráno a večer zkontrolujete internetové zpravodajství a sociální sítě, nic se neděje, ale v průběhu dne si najděte jinou zajímavou činnost.
Škodlivé modré světlo
Věděla jste, že mobilní telefony, počítače a televize vyzařují takzvané modré světlo, které škodí našemu zdraví? Nejvíce nám však ubližuje večer. Vystavujeme-li se mu v pozdních hodinách, způsobíme si tím jedině to, že náš spánek nebude tak hluboký, jak by měl být. Ani naše tělo dostatečně nezregeneruje. A ke všemu může modré světlo způsobit i to, že nebudete moci večer usnout.
Modré světlo nám také výrazně poškozuje zrak, pokud jsme mu vystaveni dlouhodobě. Na počítač bychom se proto měli dívat ze vzdálenosti alespoň 75 centimetrů, na mobilní telefon ze 40 centimetrů. Na televizi bychom pak měli koukat ze vzdálenosti 6 metrů. Hledíte-li do počítače celý den, pak si určitě pořiďte brýle se skly, které zabraňují modrému světlu, aby vám oči ničilo. Brýle filtrující modré světlo nemusí vůbec obsahovat žádné dioptrie, přesto si je můžete nechat vyrobit na míru v každé optice. Využijte toho, oči vám poděkují. Prodávají se i tzv. červené brýle, které modré světlo nepropustí.
Zapotřebí je před modrým světlem chránit i svou pleť. Ano, i jí prospívá digitální detox. Vybírejte si proto kosmetické produkty s antioxidanty, vitamínem C, E a A. Některé pleťové krémy, primery pod make-up či obličejové mlhy rovněž chrání před škodlivým modrým světlem.
Budete-li se modrému světlu vystavovat dlouhodobě, nejenže bude vaše pleť stárnout rychleji, ale také hrozí, že brzy budete muset sáhnout po dioptrických brýlích. A pokud už dioptrické brýle nosíte, může se vám i tak zrak zhoršovat nevídaně rychle. A to je dostatečný důvod k tomu, abyste používání moderních technologií omezili na minimum.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Nezavírejte oči před nebezpečným modrým světlem
Psaní rukou mizí z našich životů. Dobrovolně se děláme chudší