Sobota , 11. 01. 2025

Bohdana

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Eva (19): Neudělala jsem maturitu a teď na místo vysněné výšky stojím za kasou

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Olivie (43): Postihla nás povodeň a začínáme znovu. Mám ale strach o rodiče

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

První rande je důležitým momentem, z něhož se může – či nemusí – vyvinout vztah, nebo dokonce láska. Jak zapůsobit a co raději nedělat?
Nevěra zasáhne fatálně každý vztah. Může však být také poučením a východiskem pro vybudování vztahu lepšího.
Umělé květiny jsou velmi oblíbené v kancelářích, obchodech, různých salonech, protože si zachovávají svůj původní vzhled a nevyžadují údržbu. Existuje mnoho pověr týkajících se domu a věcí v něm. Lidé se zajímají o správné uspořádání zrcadel, nábytku a vůbec o vlastně to platí o spoustě věcí, které si domů kupují. Jednou z otázek, které je trápí je to, zda stojí za to, domů kupovat umělé květiny.
Máte doma předškolní dítě a obáváte se, zda zvládne zápis na základní školu? Nestrachujte se, připravili jsme pro vás menší tahák, jak vaše dítko na tuto událost nachystat. Vašemu malému prvňáčkovi to jistě pomůže. Ale neotálejte, zápisy jsou již za dveřmi.
Modelace prsou představuje chirurgický zákrok, jehož účelem je změnit tvar prsou. Nejčastěji jde o zvednutí prsou, jejich zpevnění, a případně lze operaci kombinovat s vložením implantátů pro zvětšení prsou. Jde o zákrok, který může ženám pomoci nabýt zpět ztracené sebevědomí.
Tu a tam asi každá z nás vypadá unaveně. Stačí probdělá noc, delší flám nebo nějaký zdravotní problém, který nám nedá spát, a ráno na nás vykoukne v zrcadle nepěkný odraz a v něm unavená pleť vyžadující okamžitou vzpruhu.
Ve věku 77 let zemřela česká herečka a sexsymbol šedesátých let Hana Brejchová, sestra známé herečky Jany Brejchové. Její nezapomenutelný výkon ve filmu "Lásky jedné plavovlásky" ji trvale zapsal do paměti diváků.
Tavná pistole s horkým lepidlem není jen na adventní věnce a podobné dekorace. Neuvěříte, co všechno s její pomocí dokážete vytvořit. Vyrobte si boty k vodě, podložku pod hrnek nebo pokojovou lampičku!
Kolagen je jedna z nejdůležitějších bílkovin ve vašem těle. Je hlavní složkou pojivových tkání, které tvoří několik částí těla, včetně šlach, vazů, kůže a svalů. Kolagen má mnoho důležitých funkcí, včetně zajištění struktury pokožky a posílení kostí.
Čokoláda. Komodita, která dokáže hýbat světem. Člověka umí zbavit stresu a navodit nám pocity štěstí, a to díky uvolňování dopaminu, po kterém se cítíme zkrátka šťastní a uvolnění. Je to zdroj rychlé energie právě proto, že je bohatá na sacharidy. Čokoláda svou vůní a chutí na jazyku dokáže vyvolat krásné vzpomínky a nám navodit příjemný pocit po celém těle.
Sophia Loren slaví neuvěřitelných 90 let! Připomeňte si s námi životní příběh této italské filmové legendy, která se stala nezapomenutelným sexsymbolem a ikonou kinematografie.
Někdy se práce v našich životech stane natolik hektickou, že začneme opomíjet vše ostatní jako je například láska a vztahy. Prioritou se pro většinu z nás stane kariéra. U těchto 10 prací byste ale měli být obezřetní, pokud nechcete zůstat sami!

Výběr článků

Miminka jsou zvědavá, smějí se, hrají si, zlobí, pošťuchují se navzájem a vyžadují pozornost. Tady se můžete podívat na všechno v jednom. Tyhle sladké děti vám možná vylepší den.
Znáte to, s velkou radostí si domů přinesete novou rostlinu, která vypadá báječně, jenže po pár měsících si všimnete jistých vad na kráse. Některé se projeví dokonce okamžitě, jen co kytka překročila práh vašeho domu. Ať už jsou to žluté nebo svěšené listy, každým takovým náznakem se nám rostlina snaží říct, že jí něco chybí, nebo přebývá.
Aby bylo zajištěno bezproblémové fungování těla a všech jeho funkcí, je zapotřebí, abychom mu dodávali jeho pohonné hmoty. Jimi se myslí především vitaminy, také minerály, antioxidanty a další živiny, které se společně podílí na správném fungování organismu. Jedním z klíčových vitaminů je vitamin D, jehož nedostatek umí v těle způsobit opravdu velkou paseku.

Nepřehlédněte

Bílá kuchyně se může už od prvního pohledu zdát jako jasná výhra. Je to barva, která se hodí ke všemu, je nadčasová a nesmrtelná. Možná máte představu, že bílá kuchyně vydrží roky, protože nikdy nevyjde z módy. Navíc už se nemůžete dočkat, jak se vyřádíte na doplňcích, protože k bílé se přece hodí všechno. Bílá kuchyně ale má i své stinné stránky. Znáte je?
Začít žít zdravěji - cíl, který si stanovila celá spousta z nás po zjištění, že jsme během doby covidové v průměru přibrali sedm kilogramů. Do svého jídelníčku proto přidáváme vícero zeleniny, hodně ovoce, naopak omezujeme sladkosti a snažíme se vyhnout se smaženému. Když už olej, tak pouze ten olivový, který je mnohými nutričními specialisty schválený. Mimochodem, věděli jste, že by se měl pít na lačný žaludek?

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek