Zkusily jsme pravidelně cvičit. Každý den. Bez výmluv! Byla to dřina! Jak jsme tento workout prožívaly a k čemu pravidelné cvičení vedlo? Pojďme na to!
Plán zněl jasně – dva týdny poctivé práce
Tak, a je to tady. Rozhodly jsme se, že se budeme pravidelně hýbat doma. Přiměla nás k tomu karanténa, ale popravdě jsme se k tomu „chystaly“ už nejméně dva roky. Nebo pět. To už nikdo neví. Naplánovaly jsme si jasný tréninkový plán, který bude trvat dva týdny. Nic extrémního. Důležité bylo dodržet pravidelné dávky pohybu a odškrtávat si je v kalendáři. Zde je náš rozpis:
Každodenní rutina
Vybraly jsme workout, co zvládneme i v nabitém každodenním programu.
- Ráno před odchodem do práce jóga, kterou cvičíme podle videa na YouTube. Má zhruba 45 minut, a je nutné podotknout, že jsme opravdu poctivě cvičily od začátku až do konce.
- Po příchodu domů relax a domácí povinnosti. Zhruba po hodině doma jdeme na kardio trénink, který má 25 minut. Jedeme opět podle dostupného videa.
- Večer jsme si ještě daly 10 minut jógy na dobrý spánek.
Dohromady se tedy jedná o necelou hodinku a půl pohybu, který je rozložen do třech cyklů během celého dne.
Naše pocity
Našeho testu se zúčastnily tři naše redaktorky, Jana (26), Erika (43) a Beáta (51). Každá v jiné životní etapě. Byly jsme zvědavé, jak to společně (a vlastně odděleně) zvládneme. Na čem se shodujeme, je celkový dojem po dvoutýdenním workout. Tím, že jsme si samy zvolily výzvu, bylo jednoduché ji dodržet. Nikdo nám nic nepřikazoval.
Jen jsme se na dálku podporovaly a dělaly jsme vtípky o tom, co koho více bolí. Ano, i bolest se dostavila. Abychom se poctivě přiznaly, většina z nás to chtěla po týdnu skončit. Ne snad kvůli tomu, že bychom neměly čas, nebo nás to přestalo bavit. Ale z jednoho prostého důvodu: naše těla nebyla na tak pravidelný pohyb zvyklá, a prostě to občas zabolelo.
Vytrvaly jsme, a zřejmě jsme překročili onu magickou linii, o které hovoří mnoho trenérů – když vydržíte dva týdny dřiny, budete konečně moci říct, že se váš svět změnil. A skutečně. Všechny jsme se shodly na tom, že budeme v tréninku pokračovat. Pouze Erika si během cvičení rozbolavěla tělo natolik, že si dá pauzu. Ozvalo se jí totiž staré zranění kotníku, a proto si workout z nás tří nejméně užila.
Takto s námi šel čas
Po čtrnácti dnech jsme se sešly na Skype, abychom si povykládaly o tom, jak nám cvičení šlo. Musíme uznat, že to byla velká životní změna. Vstávat ráno o něco dříve, dát si pak sprchu a vypravit se ven včas, na to je třeba si zvyknout. Naštěstí se dny prodlužují a ranní vstávání nebyl problém. Jana tak ale kvůli dojíždění za prací vstávala už v 5:15. „Ze začátku to byl horor, ale pak jsem zjistila, že se po cvičení cítím příjemně.“
Po prvním týdnu cvičení se ozvaly menší či větší bolesti. Ale my jsme vytrvaly a cvičily dál. Každá svým tepem, každá podle svých časových možností. Děti od Eriky se k workoutu s mámou přidaly také, takže máme další vzorek spokojených cvičitelů. „Nejvíce se mně i dětem líbilo cvičení jógy před spaním. Člověk se opravdu uvolní a zapomene na starosti nebo na věci, které se mu nepovedly. Jde spát s čistým štítem. Tohle je novinka, která naší rodině naprosto sedla.“
Výsledek našeho cvičení je jasný – když vydržíte zhruba první týden přemáhání, začne vás to bavit a poznáte na sobě, jak moc je pro vás pohyb, který si rozvrstvíte do celého dne, prospěšný.
My budeme cvičit dál! Jdete do toho s námi?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejčastější chyby po cvičení. Děláte je také? Brání vám dosáhnout vysněných cílů!