Rodičovské hlášky pro nejmenší děti
Co bylo ve školce k obědu? Na to většinou slýchám, že dítě neví, nebo že mělo nějaké maso a brambory. Jestli si vaše dítě každý den vzpomene, co mělo k obědu, k ranní a odpolední svačině, předpokládám, že máte doma šprta nebo malou drbnu. Takové dítě vám bude dělat radost aktuálním zpravodajstvím ze všech škol, do kterých bude chodit.
Řekni nám básničku! Eventualitou může být – zahraj na housle, piano, zazpívej písničku. Tyhle obligátní prosby při rodinných oslavách dostanou každé dítě do kolen. Zůstane možná jedno ze sta, které rádo vyhoví. Pokud je to vaše, nemusíte se bát, že by nemělo ambice. Nebo se z něj v dospělosti vyklube populární komediant.
Školní děti
Už končí prázdniny, jak se těšíš do školy? Tuhle hlášku můžete slýchat od začátku srpna do začátku září pravidelně od všech dospělých. Co má dítě odpovědět? Těším, protože zase budu ráno brzy vstávat a většinu dne prosedím na zadku v zatuchlém vzduchu naší třídy? Jak je vám, když se vás koncem dovolené někdo zeptá, zda se těšíte do práce?
Uč se, nebo tě nikam nevezmou! Tahle hláška se v mnoha variantách vyskytuje řádově už od sedmé třídy. Jako by všichni předpokládali, že už v deseti – dvanácti letech má dítě jasno v tom, že ho „někam musí vzít“. Většině dětí je v té chvíli úplně jedno, zda ho „někam vezmou“, protože ani neví, kam chce, aby ho vzali. A nebo se chce přihlásit na obor, který je pro rodiče naprosto nepřijatelný. A tak před nimi dovedně tají, že tam se dostane, aniž by se potřebovalo víc učit.
Středoškoláci
Na kluky máš času dost, teď se musíš učit! Další školní hláška, která je prokletím pro mladé zamilované slečny. Jak je možné oddělit city od práce? Protihláškou by totiž mohlo být například: „Ale mami, ty máš taky chlapa, a přitom chodíš do práce!“
Tak co, maturita, jak se na ni těšíš? Popravdě řečeno, na tuhle také velmi častou otázku se v podstatě nedá odpovědět. Protože na zkoušky a stres se těší málokdo. Co kdyby se vás dítě zeptalo, zda se těšíte na zítřejší poradu s šéfem nebo prezentaci před klientem? Už vidím, jak mu nadšeně vyprávíte o nejmilejší části vašeho pracovního dne.
Skončila střední školu
Kam půjdeš, když tě nevzali na vysokou? Také dobrá otázka. Zvlášť vhodná, když dítě naprosto vůbec neví, kam se vrtnout. Protože plánovalo vysokou a nic jiného ho nezajímalo. Vhodnější by spíš bylo si s ním sednout a probrat další varianty řešení.
Jak to, že nechceš na vysokou? Bez ní dneska nejsi nic! Dítěti tím dáváte jasně najevo, že když nebude mít vysokou školu, bude méněcenným člověkem. A co když vaše dcera prostě není studijní ani úřednický typ? Co když chce pracovat manuálně? Budete ji mít méně ráda, když bude pracovat jako pokladní, kadeřnice či pekařka? Smiřte se s tím a nechte, ať si jde svým dospělým životem za svými cíli tak, jak jste za nimi šla vy.
Je jí přes třicet
Prosím tě, najdi si už konečně kluka! Dcera žije sama a vy máte pocit, že je to nesmysl. Pochopila jste to, když jí bylo dvacet a žila s kamarádkami. Kdo ví, třeba je tak spokojená. Ne každý musí mít vedle sebe partnera.
A co biologické hodiny? Netikají ti už? Jestliže takhle naznačujete, že je čas, aby vaše dcera porodila děti, neměla byste se jí nejprve zeptat, zda vůbec nějaké plánuje? Ne každá žena musí být matkou. A proto nemusí být její život méně hodnotný či špatně prožitý.
Kdy se budete brát? No, prostě asi nikdy. Vaše dcera si vůbec nemusí být jistá, že toho, s kým právě chodí, chce za manžela. Neptejte se, pozorujte, dedukujte a své otázky tohoto druhu si nechte pro sebe.
