Není nic horšího než úzkostlivá matka
Jestli má dítko do školy ořezané tužky a pastelky pravděpodobně kontrolujete už začátkem srpna. Do stresu vás přivádí i vymýšlení, co si syn nebo dcera, případně obojí, vezmou první den na sebe. A ještě horší je vymyslet, co jim budete dávat ke svačině, aby balíček nehodili při první příležitosti do koše. A do toho musíte pracovat, uklízet, vařit a být ženou a manželkou. Uf. To chce hodně odolnou psychiku. Anebo možná jen postačí, když si toho na svá bedra nebudete brát tolik a všemu necháte volný průběh.
Známky nejsou všechno
Rodiče si vždycky přejí vychovat nadprůměrně chytré děti, nejlépe takové, které projdou základní školou se samými jedničkami. Dvojka už je na pováženou. Ale známky nejsou všechno, a když do svého dítka budete denně hustit, že se musí učit, aby mělo ”samé”, neprospějete tím ani sobě, ani jemu.
Ze všeho nejdůležitější – a co by vás mělo nejvíce zajímat – je, aby si syn nebo dcera našli kamarády, aby měli sympatickou paní třídní učitelku a aby je škola bavila. Když je bude bavit s trojkami, pak je to mnohem lepší, než kdyby je absolutně nebavila se samými jedničkami. Na známky se nás v dospělém životě nikdo nikdy neptá, proto nejsou vůbec důležité. Přestaňte na nich lpět.
Učte dítě samostatnosti
Pro některé maminky je životně důležité, aby měly její děti co nejlepší a nejčistší oblečení. Ano, každý chceme chodit v krásném a čistém oblečení, ale u dětí to někdy zkrátka nejde. Někdy totiž mají vlastní hlavy a přesně ví, co si na sebe chtějí vzít. A jejich představa se od té vaší nemůže lišit víc. Netrapte se tím, nespílejte, nenadávejte, nebrečte. Tak to prostě je.
Nechte ho, aby si samo vybralo oblečení, jen ho veďte k tomu, aby to oblečení mělo alespoň zdánlivě hlavu a patu. Navíc se říká, že děti, které si mohou samy vybírat oblečení, jsou pak v životě mnohem ostřílenější a samostatnější.
Jídlo se má jíst s chutí
Nenuťte děti jíst, co nechtějí. Raději se ptejte, co chtějí. Zeptejte se, jestli chtějí do školy na svačinu vafle nebo raději chleba se šunkou. Neříkejte jim, že dneska je zkrátka jenom chleba se sýrem a basta. I kdyby to byla pravda, dejte jim aspoň pocit, že si mohou vybrat. Třeba jim navrhněte, že si místo sýra mohou vzít šunku nebo místo chleba rohlík anebo jenom ovocný salát a jogurt.
Když budete děti nutit jíst něco, na co nemají chuť nebo jim to vůbec nechutná, budou svačiny vyhazovat pravidelně každý den a už se je jíst nikdy nenaučí. A pro vás je to jen zbytečně strávený čas přípravou svačiny a ještě ke všemu i zbytečné plýtvání.
Nový režim
Děti by rovněž měly mít pevný režim. O prázdninách to samozřejmě není vůbec jednoduché, ale jakmile se začátek nového školního roku přiblíží, měla byste jim rozumnou a nenásilnou cestou vysvětlit, že by měly začít chodit spát o něco dříve a také o něco dříve vstávat. Dopoledne s nimi prolisujte pár stránek z učebnice, aby si zopakovaly učivo a pak jim dejte čas na hraní. A po obědě se opět chvilku věnujte učení. Během týdne či dvou by si děti pomalu měly na nový režim zvyknout. Pak už je nejvyšší čas poslat je do školy.
Občas skutečně není na škodu, když budete po dětech chtít nějakou tu práci v domácnosti. Utřít nádobí, zamést nebo dát špinavé prádlo do pračky není nic těžkého ani nic, co jim zabere příliš mnoho času. Děti by se měly učit povinnostem už odmala, byť jim zaberou třeba jenom pět minut denně.
Nepřipomínejte jim školu při každé příležitosti. Děti moc dobře ví, že do školy budou muset jít. Ale když jim budete desetkrát denně opakovat, že škola už se blíží a měly by se sebou začít něco dělat, příliš nápomocná jim nebudete. Nechte je, aby o škole mluvily samy. A pokud o ní mluvit nebudou, pak je nenuťte.
Přípravu potřebují i matky
Je-li to možné, dopředu si zjistěte, co první den a dny následující bude do školy potřebovat. Přezůvky, kufřík s výtvarnými potřebami, věci na tělocvik. Ano, jistě, říkáte si, to je přece jasné. Ale zkuste také zjistit, jaké přezůvky by děti měly mít, co všechno nesmí v kufříku s výtvarnými potřebami chybět. A také se přeptejte, jaké oblečení je na tělocvik nejvhodnější. Možná se vám to zdá jako banalita, ale pro dítě může být velmi traumatizující například to, když bude mít naprosto odlišné přezůvky od těch, které mají jeho spolužáci. Ke všemu se mu pak mohou smát a to nikdy není příjemné.
Kroužky? Jen dobrovolně
Už vyzvídáte, na jaké kroužky by chtěl váš syn nebo dcera chodit? Děláte dobře. Jestliže se ale děti zatím do žádných kroužků nehrnou, nechte to tak. Dejte jim čas. Až uvidí, že ostatní děti do kroužku chodí, určitě budou chtít chodit s nimi. Má-li však vaše dítko v oblibě nějaký sport, hudební nástroj nebo rukodělnou činnost, určitě si zjistěte, jestli je možné se do takového kroužku zapsat. Tak můžete dítěti školu zpříjemnit a vy si ještě ušetříte čas navíc jen pro sebe, práci nebo domácnost. Nikdy ale děti k ničemu urputně nenuťte.
Pár drobných za odměnu neuškodí
Sice to není tak úplně výchovné a správné, ale když budete dítěti do školy každý den dávat dvacet, třicet nebo třeba padesát korun, aby si mohlo koupit sušenku nebo pitíčko ke svačině, uděláte mu tím radost. Někteří rodiče bývají velmi přísní a malým dětem žádné peníze nedávají. Jenže pak děti vidí ve škole nějaká lákadla a je jim líto, že si nic z toho nemohou koupit. A proč by nemohly? Aspoň se budou mít na co každý den těšit.
Škola není cesta do Mordoru pro vás ani vaše potomky. Je to kus životní etapy, kterou si musíte vy i dítě co nejvíce zpříjemnit. A hlavně se nesmíte stresovat, pak přenesete stres i na dítě a ten se s ním potáhne po celý další školní rok a možná i ten další. Všechno jde, když se chce, i bez křiku, hádek, nátlaku a vyhrožování.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT