Lidských povah je nepřeberné množství, a tak se i děti liší od sebe jedno od druhého. Některé je od malička pečlivé, ambiciózní, ve třech letech se učí číst a do školy se vysloveně těší. Jiné je chaotické a „vyhrožování“ školním režimem a učitelkou mu může připadat opravdu jako hrozba, díky které bude nešťastné. Další zase neví, co si o podobných řečech myslet.
Starší sourozenci jdou příkladem
Když je v rodině starší sourozenec, i předškolák už trochu chápe, že ve škole je jiný režim, než u něj ve školce. Vidí, jak se starší sourozenec musí učit, má úkoly, učebnice a je třeba, aby i doma věnoval čas přípravě do školy. Možná se tak vpraví do nového režimu rychleji než dítě, které doma staršího sourozence nemá. Určitě je dobré, když jde mladší dítě do stejné školy, jako chodí starší sourozenec. Někdy se i stane, že ho potká při zápisu. Nebo tam potká své kamarády ze školky. Už to mu může pomoci navodit atmosféru, že škola bude docela fajn místo, kde se sice bude učit, ale také setkávat s kamarády a známými.
Hlavně nestrašit a nevyhrožovat!
Když je dítě první z rodiny, které jde do školy, důležité je nestresovat ho. Právě takové hrozby typu: „Oni ti ve škole ukážou!“, „Počkej, tam nebudeš moc lítat, kdy se ti zlíbí,“ – a další a další jen odradí děti, aby se na školu těšily. „Vstup do školy má být pro dítě samozřejmým, vývojovým, společenským krokem. To znamená, že nemá být vnímán jako něco mimořádného, nebo jako „osudový předěl“. Je jistě v pořádku, když zápis do školy je spojen s určitou formou oslavy, podobně jako například narozeniny. Proto je vhodné s dítětem promluvit o zápisu, ale ne takovým způsobem, který by mohl u dítěte vyvolávat obavy, emocionální tlak nebo strach z něčeho, co nezvládne,“ říká školní psycholog PhDr. Dobeš.
Škola má být hlavně laskavá, zápis není přijímací zkouškou
Budoucí školák by měl formou rozhovoru a hry prokázat, že je na školu zralý. Děti třeba mají zarecitovat básničku, nakreslit obrázek nebo při rozhovoru s paní učitelkou předvést, že poznají pravou a levou stranu nebo základní tvary a barvy. V posledních třech letech se zápisy přesunuly z února na duben, a to především kvůli žádostem o odklady. Psychologové se tak snaží alespoň trochu posunout termín, kdy posuzují, zda je dítě pro školní docházku dostatečně zralé. Upozorňují však také rodiče, že za půl roku se dítě ještě vyvine, a někdy jsou obavy, že dítě školu nezvládne, zbytečné.
Psycholog Petr Klíma upozorňuje, že kromě zbytečného odkladu mnozí rodiče rovněž podléhají dojmu, že základní škola by měla být již od útlého věku zaměřena na sport či jazyky a že důležitá je prestiž školy. Podle Klímy je však mnohem důležitější, aby měla především laskavý přístup k dítěti, nacházela se blízko místa bydliště a žák sem mohl chodit s kamarády, které zná z mateřské školy. Jakékoliv zaměření prvních stupňů základních škol je sice v poslední době trendem, ale pro dítě většinou velký přínos nemá.
