Životní styl

Jóga. Odkud se vzala? Od asketické praktiky indických světců po celosvětový trend, který je právě in! Motivujte se a začněte

Jóga patří v západním světě k široce rozšířeným technikám cvičení
zdroj: 123RF.com
Jóga dnes patří v západním světě k široce rozšířeným technikám cvičení. Svou popularitu zde ale začala získávat až od 2. poloviny 20. století. Tisíce let se totiž omezovala pouze na indický subkontinent. Jak se vyvíjela až do dnešní podoby?

Původ jógy a její úzká souvislost s filosofií sánkhja

Sanskrtský výraz jóga původně znamenal jho, což je část postroje tažných zvířat. Od toho se také odvíjí konkrétní překlad, tedy připoutat nebo spojit. V Evropě se tímto výrazem v minulosti označovalo ledacos, včetně kouzelnictví. Slovo jóga mělo ostatně široký význam i v Indii 1. tisíciletí př. Kr., neboť původně označovalo každou asketickou techniku a meditační metodu v rámci védského, bráhmanského, a nakonec hinduistického náboženství. Časem ale vznikla tzv. jógadaršana, tedy „klasická” jóga.

Jógadaršanu formuloval jistý Pataňdžali ve svých Jógasútrách. Nepřišel však s ničím novým, pouze posbíral tradice jógy a sepsal je. Tato cesta k moudrosti a osvobození od utrpení skrze praktická cvičení přitom úzce souvisí s učením sánkhja, které stejně jako jóga patří mezi tzv. ortodoxní učení staré indické filosofie. Zatímco sánkhja usiluje o probuzení skrze poznání, Paťandžali byl toho názoru, že samotné poznání nestačí a těžištěm jsou právě asketické techniky a meditace. Sánkhja a jóga se ovšem vzájemně doplňovaly jako teorie a praxe.

Šíření jógy za hranice indického subkontinentu

Postupem času se v Indii vyvinulo mnoho směrů jógy, protože lidé jsou rozdílní. V každém případě, hinduistická jóga přes více než dvě tisíciletí nepřekročila hranice Indie, na rozdíl třeba od buddhistického učení, které se šířilo velmi rychle. Ptáte se proč? Hinduismus se totiž na rozdíl od buddhismu (nebo křesťanství) nikdy nemohl stát misijním náboženstvím. Jeho učení totiž např. říká, že v rámci koloběhu životů může na osvobození (tzv. mókša) pomýšlet pouze ten, kdo se narodil jako muž právě v Indii. Šíření tohoto učení mimo indický subkontinent tedy nemělo smysl.

Přesto si však jóga nakonec cestu za hranice našla. Do západního světa se dostala na přelomu 19. a 20. století, a to společně s Evropany, kteří žili v koloniích. Postupem času navíc do USA a Evropy mířili i různí jogíni a učenci, jako např. Šrí Aurobindó. Velký boom jógy nastal zhruba v polovině 20. století. O toto duchovní cvičení se totiž nejprve začala zajímat americká beatová generace, a později také příznivci hnutí hippies a new age. Díky nim se jóga rozšířila mezi americkou a evropskou veřejnost.

Jóga v současném západním světě

Jak je patrné, jóga se na Západě vymanila z hinduistického kontextu. Ačkoli stále vychází z indické filosofie, žije si vlastním životem. Zatímco původní jogíni byli spíše studující asketové, kteří prý mohli jako vedlejší účinek jógového cvičení dokonce získat nadpřirozené síly a schopnosti, v současném západním světě cvičí jógu muži i ženy, mladí i staří, vychází o ní spousta knih a časopisů atd. Zkrátka a dobře se stala nedílnou součástí mainstreamu.

Jóga původně sloužila k realizaci duchovních cílů, na Západě se ale spíše stala technikou k ozdravění mysli a těla. Také se tu praktikuje tzv. hathajóga, která je zaměřena především na cvičení, zatímco techniky zaměřené na zbožnost (bhaktijóga) či filosofické poznání (džňánajóga) v západním světě moc známé nejsou. I když tento vývoj berou někteří lidé jako úpadek, důležité je, že cvičení jógy lidem pomáhá zvládat každodenní stres a shon. Došlo tak vlastně k posunu od duchovní k psychologické technice.

A co vy, také se věnujete józe? Nebo se chystáte začít?

Reklama

Reklama