Kdo byl ten Silvestr?
Papež Silvestr I. se narodil ve 3. století v Římě a přijal víru křesťanství, za kterou byl v té době pronásledován. Až vláda Konstantina Velikého mu umožnila důstojnější život. Svatý Silvestr vladaře dokonce sám pokřtil, a podle legendy ho také vyléčil z malomocenství. Díky těmto skutkům si Silvestr zajistil své přívržence. A ač se o životě Silvestra nedochovalo mnoho, víme, že v roce 314 se stal biskupským papežem. Zemřel 31.12. roku 335.
V 16. století vstoupil v platnost v křesťanský gregoriánský kalendář, kde datum 31.12. připomíná příchod nového roku, kdy se bilancovalo – a bilancuje stále nad uplynulým rokem, a doufá v lepší zítřky s příchodem roku nového. Ovšem ani v té době nebyly zvykem bujaré oslavy tak, jak je známe dnes.
Silvestrovské oslavy
V minulosti se přebíjely pohanské zvyky a ty, které určila sama církev. Pohané byli zvyklí, že večer před 1. lednem nový rok vítali pořádnými oslavami, což se však církvi nelíbilo. Dlouhé roky se církev jejich zvyky a tradice snažila zakázat nebo alespoň co nejvíce omezit, protože dle církve se 1. leden, svátek Obřezání Páně, měl slavit tiše a klidně, lidé slavili v kostele modlením a děkováním. Až v 19. století se oslava Silvestra setkala s podobou té dnešní.
Silvestrovská hostina
Stejně jako dnes, i tehdy patřila silvestrovská večeře mezi ty slavnostní. Obsahovala devět chodů, které zahrnovaly každou plodinu, která se během roku urodila. A tak se na stole objevil tradiční kuba, ovar, křen s jablky, kroupy, nesmělo chybět ani víno a tradiční pálenka či pivo. Jednohubky a chlebíčky se začaly podávat až na konci 19. století, a to především v bohatých vrstvách. Lidé se scházeli a společně oslavovali, součástí byl také alkohol a novoroční přípitek tak, jak je dnes zvykem – sklenka vychlazeného sektu byla nutností.
Silvestr u nás – pověry a tradice
Každá země má své tradice a pověry, některé z nich se dodržují dodnes. I u nás jich máme hned několik.
1. Ometačky
O silvestrovském večeru vesnická obydlí navštěvovaly tzv. ometačky, ženy z chudých vrstev, které se oblékly do černých šatů, doplněk tvořila metla. Na dveře zaklepaly třikrát, jakmile je páni domu pozvali dovnitř, začaly ometat kamna. Důležitá byla také věta, kterou během ometání pronášely: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.” Lidé věřili, že kamna budou v následujícím roce dobře sloužit, hospodyňky nic nepřipálí a ometačky si během této tradice vydělaly i nějaký ten groš.
2. Praní prádla
Pověra týkající se praní prádla se u nás v mnoha domácnostech dodržuje i dnes. Na Silvestra by se podle pověry nemělo prát, mohlo by se totiž stát, že prádlo by zůstalo viset i na druhý den, 1.1., což by znamenalo, že v novém roce přijdeme o někoho z rodiny.
3. Čočka k obědu
Dříve se na Silvestra k obědu podávala čočka, která je znakem peněz a hojnosti. V žádném případě se nesmělo servírovat drůbeží maso, aby neuletělo z domu štěstí. Typickou večeří byl ovar a jablka s křenem, tím si lidé měli zajistit zdraví. Je zajímavé, že všechny tyto tradice se dnes připisují Novému roku, tedy 1.1.
4. První host značil rok
Říkalo se, že host, který jako první vstoupí do domu, rodině předpoví, jaký bude následující rok. Stařena byla znakem hádek, dítě značilo lásku a svornost.
Tradic a pověr je mnoho, jak u nás, tak ve světě. Dodržujete i vy nějaké?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Silvestrovský průvodce: Kdy a jak se slaví Nový rok ve světě?
5 míst, kde je zakázaná pyrotechnika: Chcete si užít Silvestra bez rachejtlí?
