Pátek , 22. 11. 2024

Cecílie

Erika (40): Vzala jsem zpět bývalého muže, ale jen kvůli dětem. Teď lituji

Po patnácti letech manželství jsem se rozváděla a myslela jsem si, že začnu nový život. Jenže mé dvě děti se nedokázaly s rozpadem rodiny smířit – a mně to nedalo spát. I když jsem vlastně nechtěla, podlehla jsem, a nakonec jsem se k bývalému muži vrátila. Nyní jsou děti šťastné, manžel spokojený, ale já vím, že to není ono. Navíc jsem zjistila něco, co mi situaci ještě více zkomplikovalo.
muže
ilustrační obrázek

02. 11. 2022

Svého muže jsem potkala na diskotéce, byla jsem mladá a užívala život. No ale netrvalo to dlouho, zjistila jsem, že z nezávazného flirtu se vyklubalo něco víc, protože jsem čekala první dceru. Přišlo mi správné si dítě nechat a začít plánovat svatbu, společný život.

Spadla jsem do toho, ani jsem nevěděla jak. Ale dcera se narodila zdravá, my jsme měli jako rodina všechno, a tak jsem začala být i já spokojená. S mužem jsme ale nikdy moc neuměli mluvit, vlastně nás rozdělovaly odlišné zájmy i pohled na svět. Dcera nás však spojovala, a tak jsme se dohodli, že by možná situaci pomohlo vyřešit další těhotenství.

Další dítě

Snažili jsme se léta o druhé dítě, ale nedařilo se. Až po šesti letech jsem otěhotněla – a najednou bylo zase vše krásné. Rodina jakoby najednou byla úplná, druhé dítě jsme chtěli oba, takže to bylo po dlouhé době něco, co nás těšilo stejně, na co jsme se oba upnuli. Jenže i druhá dcera odrostla, děti nás potřebovaly méně, a náš partnerský život zajel do vyjetých kolejí, byla to nuda a stereotyp.

Došlo mi, že vlastně takhle já žít nechci, navštěvovala jsem i psycholožku, se kterou jsem vše probírala, a nakonec jsem dospěla k názoru, že z toho vztahu musím odejít.

Rozchod byl těžký pro všechny

Nevěděla jsem, jak bych to doma měla podat, on se manžel vlastně rozvádět nechtěl, ale já jsem nemohla jinak. Bylo to bolestivé, vlastně mi ho bylo líto, ale nebyla jsem šťastná, a tím jsme trpěli úplně všichni. Ovšem děti to nakonec odnesly úplně nejvíc. Rozchod neprožívaly dobře a snažily se nás všemožně zase spojit, přesto jsme až k rozvodovému řízení dospěli a manžel se odstěhoval.

K TÉMATU  Irena (47): Pochovala jsem své vlastní dítě. Nikdy mi nebylo hůř

Mě to trápilo, znovu jsem musela k psycholožce, vlastně jsem si vyčítala, že se rodina rozpadla kvůli mně, měla jsem deprese a opět na tom byly bité hlavně děti. Ty jsme měli s mužem ve střídavé péči, neustále jsme se tak navštěvovali a byli v kontaktu. To bylo možná ještě horší, než kdybychom se už nevídali.

Děti mě přesvědčily

Sama sobě jsem přestávala rozumět a trápila se. Kladla jsem si otázku, zda jsem udělala dobře, a nakonec jsem se rozhodla, že poslechnu děti a muži dám ještě šanci. Ty mě totiž neustále přesvědčovaly, chtěly, abychom byli zase spolu a mně to nedalo spát. I bývalý manžel se snažil, nadbíhal mi, sliboval, že bude všechno jiné, když budeme zase spolu, a tak jsem tomu podlehla. V domnění, že dělám správnou věc, jsme spolu začali zase všichni žít.

No ale idylka netrvala dlouho, došlo mi, že lidé se nemění, že si zase nemáme co povědět, že jsme jen vedle sebe a ne spolu. Mým pochybám ale nepomohl ani fakt, že jsem zjistila, že čekám třetí dítě. To jsme neplánovali – a muž to ještě ani neví. Já totiž nevím, zda s ním další dítě vůbec mohu mít. Co když mě tohle dodělá už úplně?

Jak se rozhodnout?

Vím, že se tomu musím postavit, na potrat jít nechci, ale mít třetí dítě s mužem, se kterým si nedokážu představit budoucnost? Vůbec jsem si nepomohla a došlo mi, že jsem udělala chybu už tehdy, když jsem se vlastně jen kvůli dětem k manželovi vrátila. Nový vztah bych ale asi také navázat nedokázala, to by děti nepřežily a asi by mě zavrhly. Teď ale musím řešit něco mnohem vážnějšího. Mám čtyřicet let a roky se plácám ve vztahu, který mě nenaplňuje. Všechno by se teď zase rozjelo znovu, a pokud muži třetí dítě porodím, už nikdy odejít nemohu.

K TÉMATU  Helena (28): Přítelova dcera mě nesnáší. Co mám dělat?

Vztahy jsou sice komplikované a já si vždy vážila toho, co mám, ale nikdy jsem se neuměla správně rozhodnout.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Dobré vztahy s rodiči potřebují hlavně teenageři. Jak být pro ně přítelem?

Jitka (45): Můj muž se dostal neprávem do vězení. Co teď?

Zdroje článku:
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Přemýšlíte o tom, že byste své dítě na týden nebo dva poslali na dětský tábor? Pro koho jsou tábory vhodné, a komu naopak ublíží? Pojďme se podívat na výhody a nevýhody letního táborování.
Když přijedete do Itálie, je to naprosto běžné. Každá žena tu má svůj skútr, se kterým jezdí do práce, na nákupy, ale třeba i vyzvedávat děti ze školy. Jak se žije řidičkám skútru v Česku?
Začalo to jednou ve sprše. Asi po páté jsem si kontrolovala prsa. Měla bych to samozřejmě dělat častěji, když vím, že prababička měla ve svých 82 letech diagnostikovaný nádor, ale není čas. A taky jsem kojila, takže jsem ve skupině žen, které jsou proti rakovině prstu více chráněné. Tak to aspoň píšou na internetu. Bohužel jsem si ten den nahmatala bulku v prsu. Co teď? Mám to řešit? Nebo ne?
Nebaví vás hlídat si kalorie a přemýšlet nad vším, co sníte? Obědů z restaurace už máte dost a chtělo by to lehčí a zdravější změnu? Vyzkoušejte naše tři tipy na zdravý oběd přímo ze supermarketu.
Nejběžnější příčinou lupů je seboroická dermatitida nebo někdy nazývaná seborrhea. Suchá pokožka, citlivost na specifické vlasové produkty a kožní podmínky, jako je ekzém nebo lupénka, mohou zvýšit náchylnost k tvorbě lupů. Rovněž se věří, že běžná houba malassezia může být spouštěčem. Jak na lupy?
Jakým ženám jsou muži nevěrní? Možná jste přesvědčená, že vám se nic takového stát nemůže. Nebo si dokonce myslíte, že za nevěrou stojí nedostatek intimností, studené večeře či nevyžehlené košile. Jste si tím ale jistá?
Umělecký svět znovu smutní. Ve věku 77 let po těžké nemoci zemřel Vlastimil Harapes. Tuto informaci potvrdil tiskový mluvčí Národního divadla, Tomáš Staněk.
Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
Nikdy není pozdě změnit kariéru a zkusit něco nového. Naštěstí časy, kdy ženy patřily jen do humanitních oborů, jsou dávno pryč. Přesto v některých odvětvích je jich minimum. Třeba v IT tvoří sotva desetinu odborníků. Nicméně, pokud máte dámy kuráž, tak to zkuste. Firmy vás tu budou vítat s otevřenou náručí a ocení vás. Váháte? Pak pro vás máme sedm důvodů, které vás přesvědčí, že počítače jsou skvělá volba.
Už vás omrzelo klasické umyvadlo ve vaší koupelně? Letošní trendy podněcují fantazii. Nechte se klidně unést až za hranice svých vlastních představ.
Pětatřicítka je pro ženy zvláštní mezník. I když nechceme, začneme se zamýšlet, zda je náš život v pořádku, a zda směřujeme správným směrem.
Úspěšné složení závěrečných zkoušet se musí oslavit. Promoce je jedinečnou možností, kam uzavřít jednu kapitolu života a otevřít další. Všichni chceme absolventa překvapit krásným dárkem, který se mu bude líbit. Poradíme vám, co pořídit pro ženy i muže. Uvidíte, že nakonec ten nejlepší dárek vyberete.

Výběr článků

Blíží se váš svatební den? Ten je třeba chystat už od chvíle, kdy řeknete při zásnubách své “ano”. Ta nejkrásnější místa na svatbu jsou totiž brzy rezervována. Teprve po rezervaci termínu a místa přichází čas na tvorbu svatebních oznámení. Kdy je poslat a na co si dát pozor?
Úspěšným se člověk nerodí, úspěšným se stává. Je to pravda, anebo si to vymysleli jen lidé, aby si mezi sebou nezáviděli? Peníze, zdraví, hodnoty, štěstí, sláva. Ten, kdo má tohle všechno, je jistě úspěšný. I to, v jakém znamení horoskopu jsme se narodili, nám může mnohé napovědět.
Jedna z největších tuzemských událostí, Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, pořádaná od roku 1946, byla tento rok opět tradičně počátkem července. A jako každý rok se stala ostře sledovanou, ať v pozitivním slova smyslu, tak i v tom negativním.

Nepřehlédněte

Monstera – pokojová rostlina s monstrózními listy, která je součástí českých rodin už od nepaměti. V mnoha domácnostech se dědí po generace – pěstovaly ji babičky, matky, dcery i vnučky. Je ideální rostlinou do moderních i starších domovů, hravě si s ní poradí i začínající pěstitelé. Ke svému životu totiž nevyžaduje prakticky nic.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek