Vánoční tradice, dnes se jich dodržuje celá řada. Patří mezi ně například štědrovečerní večeře (tuhle tradici máme moc rádi), od které by nikdo neměl vstávat, dokud se nedojí. Zpravidla je složena z polévky zelné nebo rybí a kapra s bramborovým salátem. Jenže víte, kde se třeba takový kapr na stole vzal? To je jenom jedna z vánočních zajímavostí, které vám přinášíme.
Kapr už od 19. století
V řadě domácností je tím hlavním jídlem štědrovečerní tabule řízek. Ale vánoční tradice velí, že se o Vánocích podává kapr s bramborovým salátem. Z dostupných údajů vyplývá, že se kapr začal objevovat v českých domácnostech už kolem 19. století. Tehdy se však týkal hlavně domácností v rybníkářských oblastech nebo zámožnějších rodin.
Zatímco dnes kapra smažíme, tehdy se upravoval takzvaně na modro čili se vařil ve zředěném octě nebo bílém víně společně s kořenovou zeleninou. Případně se připravoval na černo, kdy se pekl v omáčce složené z mandlí a perníku nebo povidel a ořechů. Obalovaný kapr se začal připravovat až díky nejmenované kuchařce, která tento recept uvedla hned po svém vydání v roce 1895. Mezi všechny společenské třídy se však obalovaný kapr dostal až po konci druhé světové války a je na našich stolech dodnes.
Kde se vzal, tu se vzal, bramborový salát
U jídla ještě zůstaneme. Co takový bramborový salát, kde ten se vzal? Přece jenom je také součástí štědrovečerní tabule. V tomto případě je původ bramborového salátu nejasný. Pravděpodobně ale vznikl tak, že se jednoduše daly dohromady zbytky jídla, které bylo škoda vyhodit.
Adventní věnec na stůl i na dveře
Další velmi známá a oblíbená vánoční tradice je adventní věnec, který se umísťuje na stůl a jehož součástí jsou čtyři svíčky, které mají za úkol odpočítávat dny do Štědrého dne. Z dostupných údajů vyplývá, že se adventní věnec objevil v českých domácnostech až po sametové revoluci, ovšem součástí vánočních tradic byl už dříve. Pravděpodobně se do světa dostal společně s příchodem křesťanství, ale názory na to se poměrně liší. Co se však neliší, tak jeho současné vnímání. Je to typická vánoční dekorace.
Ať už jste členem věřící rodiny nebo té ateistické, v obou případech váš adventní věnec na stole vypadá stejně. Jeho hlavní součástí je kruh a čtyři svíce, které mají být symbolem čtyř světových stran. Svíčky by se měly zpravidla zapalovat proti směru hodinových ručiček.
Lití olova odhalí budoucnost
Mezi vánoční zajímavosti patří i lití olova. I když je to poměrně nebezpečný zvyk, je v moderních domácnostech poměrně oblíbený. Přece jenom, koho by nezajímala jeho budoucnost. Ta se věští z tvaru, který vznikne po nalití olova do studené vody. Kupříkladu tvar podobající se domu se střechou znamená štěstí. Pokud vzniknou kruhy, můžeme se těšit na svatbu. Porušené kruhy naopak značí rozchod. Rovné čáry zase symbolizují spokojený život.
Podle všeho tato tradice vznikla už v časech prastarých Keltů. Právě ze severských zemí pochází. Podle pověstí měli Keltové získat toto tajemství věštění od druidů z bájné Atlantidy.
Polibek pod jmelím není z Ameriky
Co je opravdu důležité vědět a znát, tak to, že polibek pod jmelím není ryze americký zvyk, i když si to mnoho lidí myslí. Polibek pod jmelím má totiž původ v Evropě. Už od pradávna se ví, že jmelí má kouzelné účinky. Dnes má do domácnosti přinášet štěstí a když se pod ním políbíte, mělo by vás ochránit před nemocemi a zlými silami.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Jak vybrat vánoční dárky pro každého člena rodiny?
Vánoce přicházejí! Prohlédněte si jednoduché dekorace, které navodí tu správnou atmosféru!
