Biopotraviny jsou oblíbeným trendem již pár let. Nakupujeme je, protože chceme jíst zdravěji a kvalitněji. Všechny víme, že v BIO kvalitě lze sehnat různé produkty. Jednou z hlavních kategorií je BIO ovoce a zelenina, které se pěstuje zásadně jiným způsobem než to běžné. Liší se tak hned v několika podstatných věcech.
Hnojiva a pesticidy mohou být i karcinogenní
Tou nejdůležitější vlastností bio ovoce a zeleniny je, že při jejich pěstováni nebyly využity chemické látky. Pomyslnou stopku tedy mají umělá hnojiva a pesticidy. Pesticidy jsou chemické přípravky, které se používají k hubení nejrůznějších rostlinných i živočišných škůdců. Dělí se na insekticidy, herbicidy, fungicidy, rodenticidy a další, pojmenované jsou podle škůdce, kterého mají odbourat.
„Jejich účelem je ochrana rostliny a to, aby následkem působení škůdců neuhynula. Nicméně jejich složení je chemické a přenáší se i do konečného plodu, který pak konzumujeme, což pro člověka rozhodně není žádoucí,“ říká Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně NATURHOUSE. Jejich působením je totiž narušována funkce hormonálního systému a některé druhy mohou být dokonce karcinogenní. Mimo to se pesticidní látky dostávají také do ovzduší, vody a do půdy a narušují tak přirozenou rovnováhu v přírodě.
Umělá průmyslová hnojiva a jejich vliv
Další skupinou látek jsou umělá průmyslová hnojiva. Ta se používají k udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti, což zní sice velmi hezky, ale ve finále to může být spíše ke škodě. Do půdy jsou skrze hnojiva přidávány fosfáty a dusíkaté látky, které mohou způsobit kontaminaci vody. Směsi průmyslových hnojiv obsahují toxické látky, které se pak těžko z půdy odstraňují, mohou ji poškodit a dostávají se do plodin.
„V ekologickém zemědělství se místo umělých hnojiv používají hnojiva biologická, jako je například chlévský hnůj nebo kompost. Také se využívá vhodné střídání plodin, aby pole nebyla vyčerpávána,“ vysvětluje odbornice. Všechny látky, které se použijí při pěstování, jsou pak ve větší či menší míře obsažené také v plodech. S běžným ovocem a zeleninou tak konzumujeme také spoustu toxických látek, které mohou soustavně poškozovat naše zdraví.
Co je krásné, není vždy zdravé
Pamatujete si na pohádku o Sněhurce a sedmi trpaslících, kde chtěla Sněhurku zlá macecha otrávit jablkem? A pamatujete si, jak to jablko vypadalo? Bylo krásné, červené, velké a lesklé, jen se zakousnout, ale ve skutečnosti bylo plné jedu. Vzpomeňte si na to, až budete příště nakupovat ovoce v supermarketu.
Ta jablka, která vypadají naoko nejlépe, často bývají právě těmi nejvíce chemicky ošetřenými, aby vydržela co nejdéle a krásně se leskla. Ošetření, které můžeme poznat na první pohled, je voskování, díky kterému se jablka nezvykle lesknou a při jejich umývání zjistíte, že jsou lehce mastná. Samozřejmě jde o vosk, který můžeme zkonzumovat, ale opravdu to potřebujeme?„BIO jablka bývají trochu menší, každé vypadá jinak a nemívají výraznou lákavou barvu, ani se příliš nelesknou. Zkrátka vypadají přirozeně,“ říká Věra BurešováA podobně je to také s dalším ovocem a zeleninou.
BIO je dražší. Za co platíte?
Důležitým bodem, který mnohé od bio stravy odrazuje, je cena. Ta je totiž zpravidla vyšší než u běžných potravin. Je to proto, že při nákupu bioproduktů neplatíte pouze za produkt, ale za celý udržitelný systém, který za ním stojí. Vypěstovat ovoce i zeleninu ekologicky šetrným způsobem totiž trvá déle a vyžaduje to více práce. Dělá se to zkrátka postaru, tradičním způsobem, bez všech zlepšováků moderní doby. Finálních produktů je méně, a to se promítá v jejich ceně.
Autor: red