Sen o rodině
Mí rodiče byli ukázkovým příkladem toho, jak může rodina fungovat, když dva drží při sobě. I když se taky občas hádali, pořád se milovali a mně se sestrou dávali všechno. Lásku, čas, pozornost a já v nich viděla svůj vzor. Po několika neúspěšných vztazích jsem potkala Dana. Zamilovala jsem se do něj, a protože už jsem měla v té době stálou práci a všechny priority srovnané, nebála jsem se mu přiznat, že toužím po rodině. Tento sen byl náš společný, což mě utvrdilo v tom, že je to ten pravý. Jenže Dan jezdil kamionem a často byl i týden nebo dva pryč.
Nevinné pozvání na kafe
Když byl Dan pryč, věnovala jsem se práci, doma jsem uklízela a občas si zašla ven s kamarádkami. Jednou mě pozvala nejbližší přítelkyně k nim domů na zahradní party a já ochotně přišla. Nechtěla jsem doma sedět sama u televize a seriálu. Na její party jsem poznala o něco staršího ale velmi šarmantního muže, který přišel na pozvání manžela mé přítelkyně. Ten večer mi dělal společnost a já se opravdu dobře bavila. Když jsem odcházela domů, podal mi bundu, políbil mě na ruku a zeptal se mě, zda bych nezašla někdy na kafe. Měla jsem odmítnout, přece jen jsem měla přítele a s ním plánovala budoucnost, ale dotyčný mě okouzlil a já si řekla, že to bude nevinné a neodmítla jsem.
Víc než jen kafe
Za několik dnů jsme se sešli, strávili jsme spolu krásný večer, který skončil u něj doma, kam jsme šli ještě na víno. Zcela oslněná a dobře naladěná jsem se nechala strhnout atmosférou a se starším mužem jsem skončila v posteli. Mnoho jsem toho o něm nevěděla, jen to, že je to podnikatel a že si rád užívá života. Brala jsem to jako úlet, na který musím rychle zapomenout, jenže zapomenout nakonec nešlo.
Výčitkami jsem se užírala dlouho, pořád to ve mně bylo, svěřila jsem se kamarádce, která se mi snažila vysvětlit, že se nic nestalo, že uklouznout může každý a že navíc ještě ani nejsem vdaná, tak bych to neměla tolik řešit. Tak jsem se snažila, nechtěla jsem na sobě nic dát znát.
Když pak můj Dan přijel domů, uvítala jsem ho a připravila mu romantické překvapení. Doufala jsem, že by mě konečně mohl o ruku požádat, že snad založíme vytouženou rodinu a já na to zapomenu. Taková jsem nikdy nebyla a neměla jsem potřebu své partnery podvádět.
O šest týdnů později se mi změnil život
Můj úlet ale měl dohru. Jelikož jsme se s Danem snažili o rodinu, brala jsem různé doplňky stravy a své tělo připravovala na těhotenství již nějakou dobu. O šest týdnů později od mého úletu, jsem se nestačila divit. Zjistila jsem, že čekám dítě. Byla jsem v šoku, chvíli jsem dokonce přemýšlela, zda bude dítě mého Dana nebo toho druhého, ale když jsem se zamyslela a začala počítat, bylo to jasné. Dítě bylo toho druhého muže, se kterým jsem nikdy spát neměla.
Každopádně jsem věděla, že si rozhodně (i když) cizí dítě nechám, naštěstí mi to všechno Dan věřil, věřil tomu, že dítě je jeho, neměl důvod pochybovat. Do tří měsíců jsme se vzali a očekávali příchod vytouženého miminka. Pravdu jsem v sobě zazdila a rozhodla se, že se nikdy nepřiznám.
Šťastná rodina, ale jen na pár let
Prvních pár let po narození syna to byla pohádka, pak i nad námi se začala stahovat mračna. Hodně mě to změnilo, soustředila jsem se jen na dítě, vzdala jsem se kariéry a Dan nás živil. Jezdil stále na delší dobu pryč, a to mě sžíralo. Hádky byly častější, přestali jsme si rozumět, jenže jak syn rostl, byl stále více na straně svého otce. Vnitřně mě to štvalo o to víc, protože jsem věděla, že Dan otcem ani není. Někdy jsem měla pocit, že se mí dva muži proti mně doslova spikli. Dan vychovával mého syna celých 14 let a přitom věřil, že vychovává své dítě, syn zase věřil, že Dan je jeho otcem. Oni si rozuměli, ale já jsem se jim odcizovala a pak přišel Dan s návrhem na rozvod.
Kluk půjde se mnou
Rozvádět jsem se nechtěla, ale situace se asi jinak ani řešit nedala, musela jsem na to přistoupit. Podali jsme návrh – a já jsem si byla jistá tím, že syn zůstane se mnou. To jsem se ale přepočítala, protože on si přál být se svým otcem. Dan mi jednoho dne oznámil, že podává návrh na svěření syna do péče, že kluk půjde s ním, a přes to nejede vlak. Zuřila jsem, vyčítala jsem mu, že stejně jezdí s kamionem na dlouho z domova, ale i tohle měl vymyšlené. Už měl domluvenou práci jinou, každý den měl být doma a nejvíce mě zabolelo, když mi i syn oznámil, že je připravený zůstat s tátou, a že mě bude jen navštěvovat o víkendech.
Během hádky jsem se přiznala
Přišla hádka, během níž jsem se přiznala a Danovi jsem do tváře vmetla, že syn vlastně není jeho, že vychovává cizí dítě. Nevěřil tomu, hrozně ho to vytočilo, ale nakonec si nechal udělat testy, kde se všechno potvrdilo. Cítila jsem se sice hrozně, ale myslela jsem si, že tohle mi zaručí, že syn zůstane se mnou. Ten však nechtěl, zvláště když se za tak hrozných okolností i on dozvěděl pravdu. Řekl mi, že mi to nikdy neodpustí, cítil se podvedený a já se tomu nedivila. O syna jsem ale chtěla bojovat, nakonec mi došlo, že tento boj jsem prohrála na plné čáře.
Syn se s Danem sblížil ještě více, semknuli se a Dan začal podnikat kroky k tomu, aby si syna mohl osvojit, být oficiálně jeho otcem a vychovávat ho. Po několika soudních stáních jsem pochopila, že s tím nic nezmůžu. Ustoupila jsem a s vědomím, že jsem syna dost možná ztratila úplně, jsem se snažila alespoň něco zachránit.
Žiju se svou vinou, mám pocit, že jsem se nikdy přiznat neměla a syna vidím hodně málo. Sice je soudně dané, kdy by měl být se mnou, ale když on nechce, nenutím ho. Jen tak si ho možná ještě někdy získám a vztahy se zlepší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Lež aneb 6 příběhů, které potvrzují, že lhát se opravdu nemá
Sára (32): Nevěra partnera se týká i mě. Zjistila jsem s kým, položilo mě to