Sobota , 18. 01. 2025

Vladislav

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Irena (47): Pochovala jsem své vlastní dítě. Nikdy mi nebylo hůř

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Ráno po té, rána po 100

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Dříve pro nás bylo psaní rukou stejnou samozřejmostí jako dýchání. V posledních letech se ovšem k psaní rukou dostaneme poprvé a naposledy na základní a střední škole. Pak plynule přecházíme k počítačům a tabletům. Že v tom nevidíte žádný problém? Bohužel jich ale pár nezanedbatelných vyvstává.
Tak trochu se stydíte za své podpaží? Buďte v klidu, vždyť jeho tmavší zbarvení se dá poměrně snadno napravit. K takovému účelu se přímo nabízí brambora, mléko, kokosový olej nebo stará dobrá jedlá soda. Jakých postupů se držet?
Tchynin jazyk je oblíbenou pokojovou rostlinou hlavně z důvodu nenáročnosti a jednoduchého pěstování. Podívejte se blíže na tuto rostlinu, která vašemu interiéru dodá styl i mnoho dalších pozitivních superlativ.
Letní počasí láká ven nejen lidi, ale také velké množství různých zástupců hmyzí říše. Ať narazíte na komára, včelu, vosu, klíště, muchničku, mravence nebo třeba ováda, ne vždy taková blízká setkání třetího druhu dopadnou dobře. Podívejte se, jak si po bolestivém seznámení správně „olízat rány“.
Chcete mít ve své domácnosti domácího mazlíčka, se kterým bude radost trávit volný čas? Nemusíte nutně sahat po pejskovi, i když je jistě velkým lákadlem. Co si domů raději pořídit kočku, která na vás nebude tolik závislá?
Pečení domácího cukroví má svoje kouzlo, ale letos i cenovku, která zaskočí – náklady na přípravu se zvýšily až o 16 procent oproti loňsku. Podle aktuálních dat nás stojí vánoční pečení více než loni. Důvody? Závratný nárůst cen klíčových surovin, jako je máslo, kakao a cukr, které tvoří základ každého receptu.
Také jste čekala na sluneční paprsky, až vám prozáří každý den? Konečně jaro! Ale jen do té doby, než sluníčko zasvítí přes zaprášená okna a vy najednou vidíte svůj byt v mnohem jasnějších konturách. Chtělo by to jarní úklid? Neztrácejte čas a jděte na to hned. Zvažte, jestli zapojit rodinu. Někdy si opravdu důkladně uklidíte jedině sama!
Černé tečky jsou noční můrou nás všech. Objeví se již pár dní poté, co opustíme kosmetický salón, a vracejí se s železnou pravidelností. Možná jste ale ještě nepřišli na správný způsob, jak na ně. Máme pro vás TOP tipy, jak s nimi zatočit!
Nejvyšší čas promyslet letní dovolenou. Přinášíme vám tipy na ty nejkrásnější evropské ostrovy, kde prožijete nejenom chvíle klidu a relaxace, ale hlavně poznáte nová a neotřelá místa. Ke všemu se na většinu ostrovů dostanete z České republiky i po vlastní ose, tedy autem a trajektem.
Menstruace je nedílnou součástí života každé ženy. Zatímco některým z nás nepůsobí výraznější potíže, jiné ji doslova protrpí. Ať už jsou však projevy menstruace poměrně rozdílné, jedno mají všechny ženy společné - neustále hledají cesty jak tyto dny přečkat co nejkomfortněji.
Jste-li rodič odrostlejšího dítěte, jistě už jste řešili otázku, kdy je ten správný čas, aby dítě spalo v pokojíčku zcela samo. Pokud máte doma čerstvě narozené miminko, toto nelehké rozhodování vás teprve čeká. Čím se řídit a jak postupovat, aby to nezanechalo stopy na vzájemném vztahu?

Výběr článků

Horoskop astroložky Nadi Šmídové vám napoví, čemu se následující pracovní týden raději vyhnout, co můžete očekávat, a který den je nejvhodnější odpočívat. Kdy budete plodné v práci, a kdy naopak vypustit a dopřát si masáž? A který den probrat s partnerem váš intimní život?
Ve věku 80 let zemřela herečka Jana Synková. Smutnou zprávu oznámil kameraman Václav Duchek. Herečka zesnula v noci na sobotu v sanatoriu v Mníšku pod Brdy. Příčinou úmrtí byl dlouhodobý boj s Alzheimerovou chorobou.

Nepřehlédněte

Blížila se sedmá hodina večerní a my už jsme netrpělivě čekali před televizními obrazovkami, až se ozve známá melodie a objeví se mužík s papírovou čepičkou. Večerníček je fenoménem, který si pamatujeme do dneška, zvláště některé oblíbené pohádky, které nám každý večer před spaním přinášel. Zavzpomínejte si na pohádkovou nadílku s námi.
Ve světě módy, kde rychle se měnící trendy určují rytmus sezónních kolekcí, určité prvky šatníku si zachovávají svůj neměnný charakter elegance a univerzálnosti. Dámská košile, díky své všestrannosti a nadčasovému designu, představuje klíčový prvek dámského šatníku, který lze úspěšně použít při vytváření jedinečných stylizací pro nejdůležitější příležitosti. Značka TATUUM, s dlouholetou tradicí ve vytváření vysoce kvalitního oblečení pro ženy, nabízí dámské košile, které okouzlují jemnou elegancí a dokonalostí zpracování a stávají se nezbytným společníkem výjimečných chvil.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek